Na obálkách časopisů byl v sedmdesátých letech častěji než Sean Connery, když začal hrát Jamese Bonda. Opálený hezoun s holou hrudí a hřívou blond vlasů, v upnutých džínech je nejznámější podoba herce Roberta Redforda, který dnes slaví osmdesátiny. Když prorazil jako pistolník Sundance Kid, jeho podobiznu nesly i cigarety.
Zapálený aktivista a také muž, který se zasloužil o americký nezávislý film, nikdy nešel svému hollywoodskému obrazu na ruku. Firmu, která šířila cigarety s jeho podobiznou, zažaloval. A s urputností se vzpíral představám showbyznysu o tom, jakou hvězdou by měl být.
Kovboje si Redford prý kreslil dřív, než uměl chodit. O pár let později zase rád seděl pod stolem a črtal na papír nohy stolovníků. "Kreslil jsem svět, jak jsem ho viděl u země," vzpomíná herec.
Zamiloval si tehdy filmy, disneyovku Bambi viděl třiadvacetkrát, brzy ale na film zanevřel, když mu začal připadat málo opravdový. Vadilo mu třeba to, že hvězda westernů John Wayne neumí jezdit na koni.
Disciplínu ve škole nenáviděl, miloval ale rozlehlou americkou přírodu. Divočinu poznával s dědečkem Totem už od pěti let, s rybářským prutem či střelnou zbraní v ruce. Učarovala mu také četba. S hlavou plnou hrdinských příběhů z Irska a Skotska, odkud pocházel jeho rod, prohlásil jednou u stolu, že je bratrancem Robina Hooda.
Četba ho uklidňovala. "Jako droga," vzpomíná. Brzy četl beatnické romány Jacka Kerouaka a poslouchal hudbu jazzového trumpetisty Milese Davise.
"Jazz má moc měnit věci od základu," poznamenal Redford s tím, že jazz nemusí být jen zábava, ale i mocná zbraň. Jeho velkou vášní se pak stalo výtvarné umění.
Po smrti matky odjel roku 1956 do Evropy − nalézt sám sebe. V Paříži, kde studoval uměleckou školu, celé dny proseděl po kavárnách a maloval smutné lidi. Studium bylo na jeho vkus příliš svázané, sám obdivoval tvorbu italského bohéma a pijana Amedea Modiglianiho.
Cesta do Itálie ho dovedla k ještě větší posedlosti. Byl nervózní, že neuspěje, chyběly mu peníze, ve Florencii zhubl o dvacet kilo a uprostřed tuhé zimy se jeho svět zredukoval na tři úkoly: zahřát se, zůstat příčetný a pracovat.
"Byl jsem přesvědčený, že když zaplním pokoj kouřem, vytopím ho. Rozpůlil jsem cigarety, aby mi déle vydržely. Kouřil jsem dvacet hodin denně," komentoval Redford cestu do Evropy, z níž se vrátil jako jiný člověk.
Na Americkou akademii dramatických umění se přihlásil, protože prý měla největší a nejnápaditější inzerát ve filmovém časopise Variety. Když se během konkurzu spontánně rozkřičel, komise hned poznala přirozený talent. Redford ale v té době ještě stále toužil být spíše druhým Modiglianim.
Znovu ale přišel na chuť filmům. Po úspěchu v divadle ještě během studií dostal práci v televizi a brzy vydělával dost, aby si mohl pořídit první z dlouhé řady vozů značky Porsche. Protože chtěl jít za svými sny, odmítl účast v královsky placeném seriálu Breaking Point a za 500 dolarů koupil dva akry půdy, na nichž dříve býval výběh pro slepice. To byl zárodek festivalu Sundance.
První větší filmový úspěch přinesla adaptace hry Bosé nohy v parku, která za prvních šest týdnů vydělala devět milionů dolarů, tedy pětinásobek svého rozpočtu.
Tvrdohlavý Redford se ve stejné době neváhal vyvázat ze smlouvy s hollywoodským studiem Paramount kvůli změnám ve snímku Blue, s nimiž nesouhlasil. Studio mu dalo pokutu 250 tisíc dolarů, což byl dvojnásobek jeho tehdejšího majetku.
Herec snil o svém kaňonu, z něhož udělá místo odolné proti komerčnímu zneužití a zasvětí ho kultuře. Prvním počinem mělo být divadlo pro místní děti. A tehdy, v době, kdy se schylovalo k natáčení průlomového westernu Butch Cassidy a Sundance Kid, připadl Redford na vhodný název. Slovo Sundance mu připomínalo indiánský rituál dospělosti, při kterém musí zasvěcenec projít ohněm.
Pistolníka Sundance Kida ztvárnil s drzostí a ironií, spíš jako Robina Hooda než jako drsného zabijáka. Redford si ve filmu zahrál s Paulem Newmanem a úspěšná role ho poslala na obálky lifestylových časopisů. Studio Paramount z něj chtělo udělat romantického dobrodruha, Redford ale odmítl půl tuctu rolí a chtěl mít svoji budoucnost pod kontrolou. Toužil po nezávislosti a ze studia odešel.
V horalském westernu Jeremiah Johnson se objevil jako trochu jiný Redford, mlčenlivý a zarostlý zálesák, samotář, který holýma rukama loví v zasněžené divočině ryby, po pás ve vodě. Po natočení filmu se Redford začal s vervou věnovat ochraně životního prostředí.
"Začal další kariéru na částečný úvazek," okomentoval to jeho přítel, režisér Sydney Pollack, s nímž Redford natočil sedm filmů, včetně Jeremiaha Johnsona, dramatu Takoví jsme byli či politického thrilleru Tři dny Kondora. "Říkával jsem mu, 'Bobe, tohle je zvláštní práce, vysaje z tebe energii', ale on si nedal říct. Osud krajiny mu ležel na srdci," vzpomínal.
Právě tenhle zápal je pro Redforda typický. V očích hollywoodských studií představoval vždy romantický idol, uvnitř to byl spíš věčný bojovník proti systému. Platí to také o jeho politických názorech i o vztahu k filmu.
Když mu svět ležel u nohou, dokázal jeho ruku sveřepě odmítat. Odmítl roli v kriminálním dramatu Serpico, kde nakonec zazářil Al Pacino, přestože šlo o Redfordovo oblíbené téma boje člověka proti systému. Nezamlouval se mu ani hlavní part v thrilleru Šakal. Místo toho si vybral komediální snímek Ukradený diamant, možná byl honorář 400 tisíc dolarů od studia Fox dostatečně přesvědčivý.
Každý cent z dosud vydělaných tří milionů dolarů vložil Redford do budování svého "ráje" jménem Sundance, kde spojil kulturu s přírodou. Nejintenzivnější období své herecké kariéry prožil v půli 70. let − v krátkém sledu hrál ve filmech Podraz, Velký Gatsby, Velký Waldo Pepper. A také ve Třech dnech Kondora, napínavém thrilleru o vyvražděném oddělení CIA ztělesňujícím atmosféru doby, nedůvěřující politice a vládním institucím.
Tehdy se Redford nadchl pro politiku. Odmítl roli v Supermanovi i v historickém dramatu Barry Lyndon od Stanleyho Kubricka a aféru Watergate s odposlechy sídla Demokratické strany pomohl převést do dokumentárního dramatu Všichni prezidentovi muži, který šel do kin v roce 1976.
A pak se potřeboval zastavit. "Cítil jsem, že možná nebudu pokračovat v herecké kariéře. Možná začnu psát poezii, povídky či scénáře," řekl Redford a vydal se na expedici časopisu National Geographic. Na koni odjel mapovat změny krajiny Divokého západu.
Redford začal režírovat a hned prvním ze svých dosud devíti filmů dosáhl toho, co se mu nepovedlo za celou hereckou kariéru. Že je jeho drama Obyčejní lidé z roku 1980 nominované na šest Oscarů, se dozvěděl, když se probral na nemocničním lůžku po tvrdém pádu na lyžích. Tehdy si mimo jiné zlomil klíční kost, ale odmítl pomoc a napůl v bezvědomí se pro ni vydal sám.
Obyčejní lidé získali Oscara za nejlepší režii i nejlepší film a navrch utržili 115 milionů dolarů. Tehdy se Redford začal naplno věnovat Sundance. V roce 2002 získal čestného Oscara za celoživotní dílo.
A předloňskou rolí v komiksovém filmu Captain America: Návrat prvního Avengera, kde ztvárnil pravý opak svých postav z politických filmů 70. let, tedy představitele moci s nikoli zcela čistým štítem, jen stvrdil, že patří k legendám.
