Především to byl slabý výkon novinářky Jany Ciglerové - průvodkyně, která nás měla vzít do oné "třinácté komnaty" bývalé moderátorky Esa a odkrýt, proč se "někdejší veselá dívka na výsluní popularity stala závislá na heroinu".
ČT se rozhodla pro typ publicistického pořadu obvyklý zejména v anglosaské žurnalistice, kdy je novinář komentátorem, "aktivním" partnerem portrétované osoby, nikoli jen scenáristou a neviditelnou osobou za kamerou. Proč ne, ale úměrně tomu stoupají nároky. Novinářské hvězdy česká žurnalistika potřebuje, ale k tomu nestačí jen hvězdné manýry.
Provařený příběh
Kdo sledoval třeba Martina Bashira zpovídajícího Michaela Jacksona, mohl mít spousty výhrad k názorům i profesním postupům nezdravě ambiciózního reportéra, který se ke zpěvákovi tři čtvrtiny dokumentu s úsměvem vtíral, aby ho pak v závěru totálně popravil. Každopádně měl však divák téhle fascinující podívané možnost zaujmout ke "králi popu" i k Bashirovu výkonu nějaké stanovisko.
Ciglerovou mohl jen pozorovat, jak se instaluje do sošných poloh a zve nás za psychiatrem Cimickým, přítelem rodiny. A hlavně jen přikyvuje na "provařené" odpovědi Terezy Pergnerové, která sama sebe přesvědčuje, že už má o minulosti jasno a všechno je v pořádku.
Ciglerová nevyužila ani zřejmě nejsilnější část dokumentu, návštěvu komunity, kde se moderátorka léčila. Terapeut pokládá Pergnerové otázku, jestli si náhodou ze svého příběhu neudělala dobrý byznys, jež jí měl pomoc zpět na zmíněné výsluní. Story, kterou, jak ví marketingový odborník, dnes potřebuje každý výrobek. Tereza Pergnerová mu odpovídá v zásadě stejně jako ve zbytku dokumentu: halasí cosi o štěstí a pohodě, zatímco novinářka mlčí.
Na tento zásadní problém nedojde ani později, namísto toho Ciglerová radši uroní při odjezdu z komunity slzu. Neboli - jak se píše na stránkách ČT: "v tu chvíli příběh o boji s drogou graduje, je velmi emotivní a i pro novinářku, která cestu otvírá a komentuje, je obtížné zachovat si od vyprávění určitý odstup".
Jak to bude dál
Ne že by se nedalo z dokumentu nic "odečíst". Kromě neodbytného pocitu jakési "naprogramovanosti" Pergnerové a s tím souvisejících otázek, co znamená (aspoň v jejím případě) vyléčit se z drogové závislosti, je to především devastující vliv dominantního (a zesnulého) otce.
I jeho žena tu s viditelnou úlevou vypráví, jak byl tento "tenisový rodič" spíš tvrdý manažer své dcery. To všechno ale zjistíme jako by mimoděk v druhém plánu, nikoli zásluhou komentáře či alespoň střihu - tedy prostředků, které bychom od avizované "odemykačky" čekali.
Popřejme Pergnerovi-otci klidný spánek a Tereze Pergnerové abstinenci a opravdové satori. Divákům nezbývá než popřát, aby to dnes Petru Šimůnkovi s Danielem Landou šlo aspoň o něco lépe. Snad se dozvíme, proč má zpěvák tak rád svou vlast a nabitou parabelu.
#reklama
