Recenze: Třetí Star Trek se nesnaží být velkolepým filmem. Takhle vypadá povedená vyprázdněná zábava

Martin Svoboda Martin Svoboda
17. 8. 2016 9:19
Star Trek: Do neznáma budil obavy. Zvládne režisér Rychle a zběsile navázat na J. J. Abramse, který loď Enterprise opustil kvůli Star Wars? Nakonec se zadařilo, a přestože bychom mohli do třetího dílu restartované série úspěšně rýpat, lze mu také propadnout. Více v recenzi Martina Svobody.
Star Trek: Do neznáma - trailer | Video: Paramount Pictures

Profesionální zachránce filmových sérií J. J. Abrams udělal z okrajové a skomírající značky Star Trek něco, s čím lze opět marketingově pracovat. A posunul se o dům dál, aby připravil půdu pro tolik dílů Star Wars, až nás bude jeho dobře odvedená práce na Síle se probouzí nakonec mrzet.

Hledání jeho náhradníka bylo jistě komplikované, mohli jsme tu mít dokonce Star Trek od Julie Taymorové, jak americká režisérka nedávno přiznala v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Nakonec padla volba na ještě nečekanější jméno: Justina Lina, známého především sérií Rychle a zběsile.

Star Trek + barvy

Pro pravověrné fanoušky šlo o ránu z milosti. Devizou Star Treku přece vždy bylo, že na rozdíl od space oper typu Hvězdné války si zakládá na autenticky znějící vědě, ve svých příbězích řeší mimo jiné i otázky etiky či morálky a akce je spíše dějotvorným prvkem než atrakcí.

Už J. J. Abrams svůj reboot dost „naspeedoval“, takže notoricky známé postavy najednou ztvárňovali mladí krásní modelové a modelky (Chris Pine, Zachary Quinto, Zoe Saldana), kteří pobíhali po lodi Enterprise, zatímco nám do očí svítila pestrobarevná světla. Pro konzervativní fanoušky věc na rozdýchání, pro trh konečně relevantní lákadlo. A u většiny diváků mu to prošlo. Dokonce i u dvojky (Do temnoty), kde si uznání už moc nezasloužil.

Jenže jak udrží křehký balanc mezi mainstreamem a kultem režisér, který zatím svůj talent prokázal efektní likvidací drahých aut? Konec napínání: Justil Lin si se Star Trekem poradil lépe, než mohl kdokoliv očekávat. Občas se trochu utrhne ze řetězu, jinak jde ale ve stopách předchůdce, a dokonce se dokáže vyvarovat některých jeho přešlapů.

Není však jediný, komu poděkovat. Star Trek: Do neznáma je lepším filmem než předchozí díl Do temnoty předně proto, že se poučil z nedostatků nabubřelého scénáře party Orci, Kurzman a Lindelof. Ani oni se nevrátili, nahrazeni byli Dougem Jungem a především komikem a fanouškem Star Treku Simonem Peggem (který samozřejmě opět ztvárňuje Scottyho), což je změna stejně zásadní jako nový režisér.

Star Trek pod jejich vedením zachovává dravost a kinetiku Abramse, ale nepokouší se už ohromovat okázalými gesty ani dějovými oblouky.

„Jenom“ nový díl

Místo toho nabízejí velmi jednoduchý sci-fi příběh, který víc než boj za osud lidstva evokuje „další epizodu“. Samotný kapitán Kirk dokonce cynicky poznamenává, že jeho život se začal podobat seriálu.

Hollywoodské série se dřív snažily spíš maskovat svou epizodickou podstatu. Pokud nešlo o předem avizovanou řadu jako Harry Potter nebo Pán prstenů, chtěli vždy scenáristé, aby každý díl působil jako plnohodnotný film s tradiční dějovou skladbou, v němž hrdinové nejenže přemůžou padoucha, ale i završí, nebo alespoň posunou své osobní konflikty. Týká se to i deseti celovečerních Star Treků.

Dnes se tyto tendence vytrácejí především u komiksových filmů, jež se snaží budovat celou síť příběhů a každý snímek je přiznaným dílkem skládačky. Nový Star Trek však dělá něco trochu jiného než Marvel a DC, kteří vyvolávají dojem mnoha paralelních akcí. Svět Enterprise je i přes kličku s cestováním v čase lineární a jednolitý, dává však jasně najevo, že až skončí tohle dobrodružství, začne zase jiné. Že jsme svědky rutiny.

Možná to zní, jako by se Pegg s Jungem prostě vzdali a nepokusili se přijít s dostatečně silným příběhem a důsledným rozkreslením motivů, na druhou stranu ale podobný tah uvolňuje napětí a zbavuje Star Trek „povinností“, jejichž plnění už bylo především otravné.

Už není třeba hledat velké uzavřené konflikty a charaktery nutit do psychologických posunů a poučení. Díky bohu už nemusíme sledovat potřetí opakované postrkování Spocka a Kirka a jejich snahu o vzájemné porozumění, jen aby na začátku dalšího dílu začali znovu, protože jde o jediný náznak složitější psychologie, který se v rebootech podařilo objevit.

Postavy místo toho prostě plynule žijí a řeší problémy, do nichž se během své odysey dostanou. Mají své stanovené charaktery i konflikty, jež je trápí, ale není pro ně ostuda, že na konci střetu jsou stejnou osobností jako na jeho počátku. Nás přece každý den v práci rovněž nezmění k nepoznání.

Prostě žijí

Aby to vše nevypadalo až moc růžově, i scénář Do neznáma má své zásadní nedostatky. V první polovině se posádka rozdělí do dvojic a sledujeme několik souběžných úkonů, v nichž není snadné udržet přehled. Záporák je po většinu stopáže nevýrazně anonymní a ve chvíli, kdy se odhalí jeho bohatší minulost, už je na záchranu dosavadního mdlého dojmu pozdě.

Ještě víc než dřív pocítíme nadbytek postav, kdy to tentokrát není Bones (Karl Urban), ale Spock, kdo je upozaděn. Vzhledem k tomu, že mezi filmy jsou rozestupy měsíce a roky, zatímco mezi díly seriálu jde o dny, tu Star Trek může jen částečně těžit ze své epizodičnosti. Odsunuté postavy zkrátka působí odsunutě i za předpokladu, že v dalším filmu se na ně třeba bude myslet víc.

Justin Lin má občas cit pro zajímavý úhel kamery, ale s přehledností akce má potíže. Bohužel nevytáhne z rukávu žádný památný okamžik.

Star Trek: Do neznáma se ani nepokouší být zapamatování hodným velkolepým filmem. Navrátil se ke své seriálové minulosti, jen teď jedna epizoda trvá dvě hodiny a stojí 185 milionů dolarů. Je v ní mnohem víc destrukce, nesrovnatelně víc výbuchů a nedává vždy dokonalý smysl. Ale Pegg, Jung a Lin z ní odešli se ctí. Pokud dělat vyprázdněnou hollywoodskou zábavu, tak zhruba takto.

Hodnocení: 75 %

Chcete mít přehled o aktuálním dění v kultuře? Sledujte kulturní rubriku Aktuálně.cz na Facebooku!

 

Právě se děje

před 24 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to v pátek Sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Německý soud zakázal kontrarozvědce sledovat celou AfD

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu. To, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, zařadila stranu na seznam podezřelých z pravicového extremismu, se dostalo do médií ve středu. AfD se proti tomu ostře ohradila.

O AfD, která je označována za pravicově populistickou až radikální, se doposud zajímaly tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. Na celostátní úrovni se kontrarozvědka loni v březnu rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy