Recenze: Třetí Star Trek se nesnaží být velkolepým filmem. Takhle vypadá povedená vyprázdněná zábava

Martin Svoboda Martin Svoboda
17. 8. 2016 9:19
Star Trek: Do neznáma budil obavy. Zvládne režisér Rychle a zběsile navázat na J. J. Abramse, který loď Enterprise opustil kvůli Star Wars? Nakonec se zadařilo, a přestože bychom mohli do třetího dílu restartované série úspěšně rýpat, lze mu také propadnout. Více v recenzi Martina Svobody.
Star Trek: Do neznáma - trailer | Video: Paramount Pictures

Profesionální zachránce filmových sérií J. J. Abrams udělal z okrajové a skomírající značky Star Trek něco, s čím lze opět marketingově pracovat. A posunul se o dům dál, aby připravil půdu pro tolik dílů Star Wars, až nás bude jeho dobře odvedená práce na Síle se probouzí nakonec mrzet.

Hledání jeho náhradníka bylo jistě komplikované, mohli jsme tu mít dokonce Star Trek od Julie Taymorové, jak americká režisérka nedávno přiznala v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Nakonec padla volba na ještě nečekanější jméno: Justina Lina, známého především sérií Rychle a zběsile.

Star Trek + barvy

Pro pravověrné fanoušky šlo o ránu z milosti. Devizou Star Treku přece vždy bylo, že na rozdíl od space oper typu Hvězdné války si zakládá na autenticky znějící vědě, ve svých příbězích řeší mimo jiné i otázky etiky či morálky a akce je spíše dějotvorným prvkem než atrakcí.

Už J. J. Abrams svůj reboot dost „naspeedoval“, takže notoricky známé postavy najednou ztvárňovali mladí krásní modelové a modelky (Chris Pine, Zachary Quinto, Zoe Saldana), kteří pobíhali po lodi Enterprise, zatímco nám do očí svítila pestrobarevná světla. Pro konzervativní fanoušky věc na rozdýchání, pro trh konečně relevantní lákadlo. A u většiny diváků mu to prošlo. Dokonce i u dvojky (Do temnoty), kde si uznání už moc nezasloužil.

Jenže jak udrží křehký balanc mezi mainstreamem a kultem režisér, který zatím svůj talent prokázal efektní likvidací drahých aut? Konec napínání: Justil Lin si se Star Trekem poradil lépe, než mohl kdokoliv očekávat. Občas se trochu utrhne ze řetězu, jinak jde ale ve stopách předchůdce, a dokonce se dokáže vyvarovat některých jeho přešlapů.

Není však jediný, komu poděkovat. Star Trek: Do neznáma je lepším filmem než předchozí díl Do temnoty předně proto, že se poučil z nedostatků nabubřelého scénáře party Orci, Kurzman a Lindelof. Ani oni se nevrátili, nahrazeni byli Dougem Jungem a především komikem a fanouškem Star Treku Simonem Peggem (který samozřejmě opět ztvárňuje Scottyho), což je změna stejně zásadní jako nový režisér.

Star Trek pod jejich vedením zachovává dravost a kinetiku Abramse, ale nepokouší se už ohromovat okázalými gesty ani dějovými oblouky.

„Jenom“ nový díl

Místo toho nabízejí velmi jednoduchý sci-fi příběh, který víc než boj za osud lidstva evokuje „další epizodu“. Samotný kapitán Kirk dokonce cynicky poznamenává, že jeho život se začal podobat seriálu.

Hollywoodské série se dřív snažily spíš maskovat svou epizodickou podstatu. Pokud nešlo o předem avizovanou řadu jako Harry Potter nebo Pán prstenů, chtěli vždy scenáristé, aby každý díl působil jako plnohodnotný film s tradiční dějovou skladbou, v němž hrdinové nejenže přemůžou padoucha, ale i završí, nebo alespoň posunou své osobní konflikty. Týká se to i deseti celovečerních Star Treků.

Dnes se tyto tendence vytrácejí především u komiksových filmů, jež se snaží budovat celou síť příběhů a každý snímek je přiznaným dílkem skládačky. Nový Star Trek však dělá něco trochu jiného než Marvel a DC, kteří vyvolávají dojem mnoha paralelních akcí. Svět Enterprise je i přes kličku s cestováním v čase lineární a jednolitý, dává však jasně najevo, že až skončí tohle dobrodružství, začne zase jiné. Že jsme svědky rutiny.

Možná to zní, jako by se Pegg s Jungem prostě vzdali a nepokusili se přijít s dostatečně silným příběhem a důsledným rozkreslením motivů, na druhou stranu ale podobný tah uvolňuje napětí a zbavuje Star Trek „povinností“, jejichž plnění už bylo především otravné.

Už není třeba hledat velké uzavřené konflikty a charaktery nutit do psychologických posunů a poučení. Díky bohu už nemusíme sledovat potřetí opakované postrkování Spocka a Kirka a jejich snahu o vzájemné porozumění, jen aby na začátku dalšího dílu začali znovu, protože jde o jediný náznak složitější psychologie, který se v rebootech podařilo objevit.

Postavy místo toho prostě plynule žijí a řeší problémy, do nichž se během své odysey dostanou. Mají své stanovené charaktery i konflikty, jež je trápí, ale není pro ně ostuda, že na konci střetu jsou stejnou osobností jako na jeho počátku. Nás přece každý den v práci rovněž nezmění k nepoznání.

Prostě žijí

Aby to vše nevypadalo až moc růžově, i scénář Do neznáma má své zásadní nedostatky. V první polovině se posádka rozdělí do dvojic a sledujeme několik souběžných úkonů, v nichž není snadné udržet přehled. Záporák je po většinu stopáže nevýrazně anonymní a ve chvíli, kdy se odhalí jeho bohatší minulost, už je na záchranu dosavadního mdlého dojmu pozdě.

Ještě víc než dřív pocítíme nadbytek postav, kdy to tentokrát není Bones (Karl Urban), ale Spock, kdo je upozaděn. Vzhledem k tomu, že mezi filmy jsou rozestupy měsíce a roky, zatímco mezi díly seriálu jde o dny, tu Star Trek může jen částečně těžit ze své epizodičnosti. Odsunuté postavy zkrátka působí odsunutě i za předpokladu, že v dalším filmu se na ně třeba bude myslet víc.

Justin Lin má občas cit pro zajímavý úhel kamery, ale s přehledností akce má potíže. Bohužel nevytáhne z rukávu žádný památný okamžik.

Star Trek: Do neznáma se ani nepokouší být zapamatování hodným velkolepým filmem. Navrátil se ke své seriálové minulosti, jen teď jedna epizoda trvá dvě hodiny a stojí 185 milionů dolarů. Je v ní mnohem víc destrukce, nesrovnatelně víc výbuchů a nedává vždy dokonalý smysl. Ale Pegg, Jung a Lin z ní odešli se ctí. Pokud dělat vyprázdněnou hollywoodskou zábavu, tak zhruba takto.

Hodnocení: 75 %

Chcete mít přehled o aktuálním dění v kultuře? Sledujte kulturní rubriku Aktuálně.cz na Facebooku!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 22 minutami

Katalánský expremiér Puigdemont na Sardinii vyšel z vězení, může volně cestovat

Katalánský expremiér a europoslanec Carles Puigdemont v pátek vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, na kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Italské úřady Puigdemonta zadržely ve čtvrtek večer na základě španělského zatykače, ohledně jehož platnosti však panují nejasnosti.

"Všechno je v pořádku," řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. "Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat," dodal.

Puigdemont přiletěl na Sardinii ve čtvrtek, aby se tam zúčastnil folklórního festivalu a jednal s místními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii.

Italský soud se podle Puigdemontova právníka katalánského lídra zeptal, zda si přeje být navrácen do Španělska, s čímž Puigdemont nesouhlasil. Nyní se bude italská justice zabývat tím, zda je žádost o vydání Katalánce oprávněná. Proces bude podle jednoho ze soudců trvat několik týdnů.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy