Toy Story 4 míchá dobrodružství s hororem, dohání ženské postavy i ekologické téma

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
8. 8. 2019 19:32
Hračky v koši neskončí. K tomuto optimistickému konci v roce 2010 dospěl i nejmelancholičtější, v pořadí třetí díl animované série Toy Story od studia Pixar.
Kovboj Woody a jeho kamarádka Pastýřka.
Kovboj Woody a jeho kamarádka Pastýřka. | Foto: Falcon

Kovboj Woody a jeho parťák Buzz Rakeťák se s ostatními hrdiny dostali do rukou nového dítěte, které je může milovat, když jejich bývalý majitel Andy už skoro dospěl. A díky tomu neskončila ani série Toy Story započatá roku 1995, byť závěr trilogie působil jako důstojná tečka za příběhem, kterým studio Pixar proslulo.

Snímek z Toy Story 4.
Snímek z Toy Story 4. | Foto: Falcon

Toy Story 4: Příběh hraček, ode dneška promítaný českými kiny, působí jako trochu opožděný, nepřekvapivý, byť stále působivý dovětek. Hlavní v něm není holčička Bonnie, která si s nimi hraje, ale její hračky. Byť kovboj Woody hned zkraje prožívá existenční krizi, protože nepatří k Bonniiným favoritům a ve městě - tedy dětském pokojíku - je nový šerif. Vlastně šerifka.

Navíc se brzy objeví nová hračka, která ostatní odsune na druhou kolej. Jmenuje se Vidlík a na rozdíl od ostatních se nebojí, že by skončil v koši. Je vyrobený z plastové vidličky samotnou Bonnie, vypadá jako chudý příbuzný a pokládá se za odpadek. A tak každou chvíli se sebevražedným zápalem uhání vstříc odpadkovým košům, aby zde nalezl domnělé útočiště.

Čtvrtý díl Příběhu hraček se nenásilně, byť trochu okatě pokouší dotknout dnešní společenské agendy - od zdůraznění silných ženských figur po závan ekologie. Nic proti tomu, jen jsou tyto prvky jediným ozvláštněním jinak až příliš známého vyprávění.

Debutující devětatřicetiletý americký režisér Josh Cooley s pomocí scénáře, na němž se podílel zavedený pixarovský tvůrce Andrew Stanton, navazuje na předchozí části. Hrdiny bere na výlet osudových rozměrů.

Snímek si pohrává s prvky žánru road-movie. Uprostřed dobrodružství kovboj Woody potká bývalou kamarádku Pastýřku, která žije ve světě bez majitelů, mimo bezpečí dětských pokojíčků. A snaha zachránit ztraceného Vidlíka zase vede až do starého vetešnictví, kde číhá děsivá panenka Gábinka se zlověstnými kumpány v buřinkách. Nebo potrhlý kanadský kaskadér jménem Hopeláhop, kterého v originále namluvil Keanu Reeves.

Toy Story 4 nenabízí nic nového, stále ale nadchne animací a je srozumitelné dětem všeho věku. | Video: Falcon

Toy Story 4 tu nasává trochu gotické hrůzy, starší divák si jistě vzpomene na různé horory se starými domy a oživlými panenkami.

Akční - a k malým divákům přiměřeně děsivý - závěr snímku se však chytře obrací. Ukazuje, že zlověstně působící činy ne vždy konají zlé bytosti. A že je rozdíl mezi opravdu zlými a těmi, kdo jsou jen smutní a nešťastní.

Poslední díl série se zamýšlí, zda hračky mohou existovat bez dětí. Dětství ukazuje jako svět, kam patří také temné zážitky.

Snímek z Toy Story 4.
Snímek z Toy Story 4. | Foto: Falcon

Pomocí postaviček, jež od prvního dílu ságy přeneseně zastupují samotné děti, se tvůrci dotýkají úzkostí, které na křehkou dětskou duši číhají i v tom nejvšednějším okolí.

Buzz Rakeťák naslouchající "vnitřnímu hlasu" v podobě svých několika čudlíků, mechanicky opakujících pár průpovídek, je trefnou metaforou nejistot, které trápí nejen děti.

Toy Story 4 sice nabízí pouze další porci téhož, ale nakonec porci obdobně chutnou jako dříve. A známou premisu - o rivalitě mezi hračkami, o smutku z nezájmu dětí - drobně posouvá ke klíčové otázce, zda každá hračka potřebuje mít pána.

Toy Story 4: Příběh hraček

Režie: Josh Cooley
Falcon, česká distribuční premiéra 8. srpna

Tato milá hodnotová rebélie navíc končí jímavě. Není to nic nového, ani to není ten Pixar, který vždy přicházel s něčím nečekaným, jako když diváky šokoval originální "animovanou Vesmírnou odyseou" v podobě snímku Wall-E.

Přesto je Toy Story jeho nejstabilnější sérií. Nadchne animací, která místy dosahuje fotorealistických kvalit, je srozumitelná dětem všeho věku a mimoděk klade až existenciální otázky. Jak takové, které člověka napadají v šesti letech, tak ty, jež přicházejí na mysl o dekády později.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Federer rozdrtil Albota, v Basileji je už posedmnácté ve čtvrtfinále

Miláček domácích fanoušků Roger Federer porazil v druhém kole v Basileji 6:0, 6:3 Moldavana Radu Albota a při 19. startu na halovém turnaji v rodném městě si zahraje 17. čtvrtfinále. V dosavadních dvou zápasech prohrál slavný švýcarský tenista jen pět gamů.

Osmatřicetiletý Federer dnes navázal na úvodní výhru nad Němcem Peterem Gojowczykem za 53 minut a s Albotem se zdržel jen zhruba o deset minut déle. Na kurtu tak grandslamový rekordman nestrávil ještě ani dvě hodiny a upravil svou bilanci v St. Jakobshalle na 73:9.

Federer útočí v Basileji na jubilejní desátý titul, což se mu letos povedlo už na trávě v Halle. Ve čtvrtfinále se může střetnout s krajanem Stanem Wawrinkou, jehož ještě ve 2. kole čeká Američan Frances Tiafoe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy