


Tom Cruise přes třicet let zachraňoval na plátně svět jako Ethan Hunt. V satiře Digger ho pro změnu ničí. Jeho ropný magnát v novém snímku oscarového režiséra Alejandra G. Iñárritua přivolá globální katastrofu, a přesto chce lidstvo přesvědčit, že je jeho spasitelem. Výsledkem je sebevědomý, vizuálně podmanivý film, jehož formální experimenty ale sdělení spíš oslabují, než aby mu dodávaly sílu.

Digger Rockwell (Tom Cruise) je nejmocnějším mužem planety a podle toho se také chová. Na ostatních mu nezáleží (až na jeho kočku) a zajímají ho jen peníze a to, jak se zapíše do dějin. Když svět zasáhne katastrofa, kterou svou chamtivostí sám způsobil, pokusí se i tu obrátit ve svůj prospěch a přesvědčit všechny, že právě on lidstvo zachrání.
Kdo zná Cruise především jako Ethana Hunta z Mission: Impossible, bude překvapený. Herec proslulý kaskadérskými kousky tentokrát místo běhu a skoků nabízí nečekaně působivý výkon a v Rockwella se doslova mění před očima. V některý okamžik s rolí splyne natolik, že divák po chvíli zapomene, kdo se pod tunou make-upu vlastně skrývá.
Zároveň je na něm vidět, jak si každou minutu na plátně užívá. Radost z hraní je znát i na ostatních hercích, ale zhruba v půlce filmu přichází scéna, kterou si Cruise i díky skvělým replikám ukradne celou pro sebe. A není to jediný případ, kdy na sebe strhne veškerou pozornost. Jeho pojetí role patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí.
Celý film je cílená satira, která si bere na mušku bohaté a mocné, zajímající se jen o vlastní zisk, bez ohledu na ohrožení tisíce životů. Ekologická krize tvoří hlavní pilíř filmu a navzdory ohranému a celkem přímočarému sdělení funguje relativně dobře.
Nabízí se srovnání s Kubrickovým Doktorem Divnoláskou, tónem, humorem zase snímek připomene i tvorbu bratrů Coenových a pečlivě komponovanými záběry evokuje filmy Wese Andersona.
Přesto nejde o pouhou směsici známých vzorů. Iñárritu spolu s kameramanem Emmanuelem Lubezkim vtiskli filmu osobitou vizuální podobu, jež nemá obdoby. A obdobně je na tom i zvuk, který v IMAX dokáže vzít za své.
Zatímco obsazení a technickému provedení se nedá téměř nic vytknout, u vyprávění to neplatí. Zhruba po dvaceti minutách totiž přijde zásadní obrat, který přiměje diváka přehodnotit vše, co dosud viděl. A není poslední. Další zvraty přicházejí bez přípravy a po značnou část stopáže není jasné, jakou váhu přikládat dění na plátně.
Iñárritu nechává publikum dlouho tápat, a přestože se na konci vše krásně propojí, matoucí pojetí může část diváků odradit. Bohužel tím trpí i humor. Satira má sice jasný cíl, ve spletitém vyprávění se ale její vtipy často míjejí účinkem.
Digger je pozoruhodný experiment, v němž se výrazně otiskuje osobnost režiséra i hlavního představitele. Film nenudí a řada jednotlivých scén funguje výborně. Jako celek však doplácí na rozpor mezi tím, co chce sdělit, a způsobem, jakým to vypráví.
Kdo čeká přímočarou satiru s jasně vedeným příběhem, bude spíš zmatený. Ti, kteří Iñárrituovu hru přijmou, se ale dočkají jednoho z nejodvážnějších hereckých výkonů Toma Cruise a filmu, který jim po odchodu z kina jen tak nevyleze z hlavy.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Volby přinesly řadu vítězů, ale také několik výrazných poražených – a to napříč všemi politickými stranami, vládních hnutí ani opozičních subjektů nevyjímaje. Pohár hořkosti si v sobotu vypili jak kandidáti hnutí ANO, tak letití lidovci i pražští Piráti. Zatímco hlasování do horní komory čeká na druhé kolo, v případě zastupitelstev obcí je znát, že na nejednom místě došlo k velkému zemětřesení.



Český útočník Pavel Zacha nasměroval v NHL po mazané přihrávce Davida Pastrňáka hokejisty Bostonu k vítězství, když otevřel skóre duelu s Philadelphií. Na jeho úspěchu měl podíl další Čech, gólman soupeře totiž předvedl proti jeho střele podivný zákrok.



Hnutí ANO patří spolu s dalšími vládními stranami (Motoristé sobě a SPD) k hlavním poraženým letošních komunálních voleb. Platí to hlavně pro největší města republiky. Mezi poraženými je ale také ODS.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.