Tom Cruise se předvádí jako politicky korektní nacista

Alena Prokopová
11. 2. 2009 7:45
Hollywood vypráví o muži, který chtěl zabít Hitlera

Recenze - Válečná historická dramata založená na skutečných událostech, jejichž hrdiny jsou protivníci z nepřátelských zákopů, mají v kinematografii bývalých Spojenců bohatou tradici. Stačí si vzpomenout na dnes už klasickou Lišku pouště (1951) zachycující osudy maršála Rommela, ale i na Schindlerův seznam (1993).

Valkýra režiséra Bryana Singera se nenápadně přibližuje spíš modelu oscarového dramatu Stevena Spielberga: rekonstrukce neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera v červenci 1944, jehož hybatelem byl vysoce postavený německý důstojník Claus von Stauffenberg, divákům opět nabízí postavu "hodného" nacisty. 

Hrdina Schindlerova seznamu prošel dramatickým vývojem od cynického hochštaplera v nezištného ochránce Židů. Stauffenberg v podání hvězdy a zároveň spoluproducenta filmu Toma Cruise hned nese všechny rysy šlechetného a obětavého amerického vlastence, který touží zachránit svět. 

Příběh se známým koncem

Příznačné pro Valkýru zůstává, že Stauffenberga, který byl během bojů v Tunisu zraněn a přišel o pravou paži a oko, kamera většinou zabírá z „lepší strany". Místo znetvořeného muže nám představuje bezchybného cruisovského fešáka.  O to působivější jsou potom občasné záběry na hrdinův prázdný rukáv a černou pásku přes oko.

A tento postup charakterizuje i přístup tvůrců k "adaptaci" historie. Valkýra je chladnou, pečlivě designovanou a "krásnou" podívanou. A události, které vedly k pokusu o atentát, jsou líčeny jako napínavá a hrdinská dvojí hra v třpytivém hollywoodském stylu.

Foto: Aktuálně.cz

V napětí není udržován jen divák, který o Stauffenbergovi slyší poprvé v životě, ale i znalci dějepisu. Bryan Singer je totiž pozoruhodný režisér, dokáže budovat hutnou atmosféru - a především umí jednoduše narýsované charaktery vhánět do nejednoznačných vztahů a konfliktů.

Hrdinovi Valkýry tak můžeme držet palce až do poslední chvíle - navzdory tomu, že je jako většina Cruiseových postav průzračně prvoplánový.

Hodní nacisté

Singerovi nepřinesla úspěch jen comicsová dobrodružství - před dvěma X-Meny a snímkem Superman se vrací se zviditelnil psychologickou krimi Obvyklí podezřelí (1995). Ta vynesla Oscara scenáristovi Christopherovi McQuarriemu, který se spolu s méně zkušeným Nathanem Alexandrem podílel i na Valkýře.

Foto: Aktuálně.cz

I tentokrát je napětí spíš vnitřní: Valkýra sice obsahuje řadu vzrušujících akcí, ale zůstává psychologickým dramatem situovaným do kulis nacistického Berlína.  Na rozdíl od takových filmů, jako je Soumrak bohů Luchina Viscontiho, Hadí vejce Ingmara Bergmana či muzikál Kabaret Boba Fosse, přitom nezobrazuje temný dekadentní  chaos. Přibližuje divákovi ustálený a fungující řád, který začíná rozvracet nový mocenský mechanismus.

Řada bývalých Hitlerových věrných je totiž zděšena Vůdcovými skutky z poslední doby a jedinou možnost nachází v jeho likvidaci. Od výroku "nejsme jako on" se pak odvíjí plán na záchranu Německa, jehož součástí je okamžité zrušení koncentračních táborů a rychlé uzavření míru se Spojenci.

Souboj "hodných" Němců se "zlými" se pak předvádí jako gentlemanská revoluce bez výstřelů, masakrů a krve. Superušlechtilý Stauffenberg (není bez zajímavosti, že film má vylepšit image i Crusiovi) se navíc často odvolává k nejvyšší instanci - k Bohu, opakovaně je předváděn jako milující otec roztomilých dětí a oddaný manžel.

Foto: archiv

Díky Singerově obratnosti dokonce i různé nesmysly a prvoplánová klišé působí vzrušujícím a napínavým dojmem; a když po strauffenbergovsku řádně přimhouříte jedno oko, tak málem věrohodně.   

Příběh mrtvého muže

Valkýra je založena na nápadu zviditelnit mechanismy moci a dát jim vnitřní logiku. Ve vyprávění, chronologicky a jen mírně nepřehledně líčícím složité události, však zafunguje i řada iracionálních okolností. Právě ty dodávají Valkýře znepokojivý rozměr, který ji povyšuje nad standardní válečné drama.

Stauffenberg nejdřív zázračně vyvázne z pekla tuniské pouště, od začátku je vlastně "mrtvým" mužem, který se podruhé narodil. Díky osudové náhodě jeho gramofon při bombardování znovu spustí desku s Valkýrou Richarda Wagnera, která posouvá děj dramaticky kupředu.  Pokusy o likvidaci Hitlera selhávají jeden za druhým z nevysvětlitelných důvodů.

Foto: archiv

Právě tyto momenty vyvažují všechny polopatismy, které jsou pro americké diváky druhou přirozeností, ale na evropské publikum musejí nutně působit téměř směšně. Supermanský ušlechtilec s apartní páskou přes oko se tak zdá být součástí nějaké vyšší a tajemné hry osudu, která nutí k přemýšlení o skrytých cestách historie. A Vůdce (který se na plátně jen mihne) představuje superzloducha, který jako zlověstná nezničitelná comicsová figura uniká všem nástrahám.

Další účtování s Bushem

Kromě Hitlera a Stauffenberga, kteří pomyslně zastupují absolutní Zlo a Dobro, se naštěstí ve vyprávění objevuje i řada realističtěji prokreslených charakterů. Čestný generálmajor von Tresckow (Kenneth Branagh), ostražitý generál Olbricht (Bill Nighy) či unikavý generál Fromm (Tom Wilkinson) jsou velmi lidští - a navíc nemají nic společného s představami o mocichtivých nacistických fanaticích, kteří už dávno ztratili smysl pro uměřenost.   

Jsou racionálně uvažujícími západními politiky nejsoučasnějšího ražení - a právě v tomto ohledu je Valkýra skutečně zajímavá. Opatrný film - držící se úzkostlivě politicky korektních  pravidel a vyhýbající se šikovně všem případným nařčením z propagace nacismu -  totiž není jen dramatizovanou rekonstrukci událostí bez politických ambicí.

Foto: archiv

V rámci dovolených žánrových náznaků Valkýra dokonce působí jako další film účtující s vládou prezidenta Bushe. Toto zaměření je vlastní celé nové linii studia United Artists, o jehož obnovu se nedávno Cruise postaral. Singerův film ovšem s aktuálním motivem nakládá s nesrovnatelně větší obratností než nedávný propadák Hrdinové a zbabělci, jímž se United Artists prezentovalo světu poprvé.    
 
Valkýra nicméně vstupuje do českých kin ve stínu souvislostí, které narušují její promyšlenou konstrukci směrovanou k americkému publiku. V okamžiku, kdy se David Rath skví na obálce Reflexu s příznačným knírkem, vychází Cruisova snaha ukázat „ušlechtilého nacistu" poněkud naprázdno.

Valkyrie, USA/Německo, 2008. Režie Bryan Singer, scénář Christopher McQuarrie, Nathan Alexander,hrají Tom Cruise, Bill Nighy, Tom Wilkonson, Thomas Kretschmann, Terčence Stamp, Eddie Izzard, Carice van Houtenová ad. 120 minut, distribuce:  Bontonfilm. Premiéra v ČR: 12. února 2009.

 

Právě se děje

před 33 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy