První hraný film natočený ve vesmíru. Chystají ho Tom Cruise s Elonem Muskem

Reuters Kultura Reuters, Kultura
6. 5. 2020 6:30
Hvězda akčních filmů Tom Cruise pracuje na snímku, který se bude natáčet v kosmu. V noci na středu to oznámil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku známý pod zkratkou NASA.
Film by měl být natočen na Mezinárodní vesmírné stanici.
Film by měl být natočen na Mezinárodní vesmírné stanici. | Foto: NASA

"Těšíme se na spolupráci s Tomem Cruisem na filmu natočeném na palubě Mezinárodní vesmírné stanice," napsal na Twitteru Jim Bridenstine, ředitel NASA. "Potřebujeme populární média k tomu, abychom inspirovali další generaci inženýrů a vědců, a proměnili tak ambiciózní plány NASA ve skutečnost," dodal.

Bridenstine náplň filmu blíž neupřesnil. Hollywoodský časopis Deadline.com následně napsal, že Cruise na prvním celovečerním hraném filmu natáčeném v kosmu pracuje s Elonem Muskem, zakladatelem kosmické společnosti SpaceX a šéfem automobilky Tesla.

Firma SpaceX v únoru oznámila, že koncem letošního roku nebo začátkem roku 2021 na oběžnou dráhu vyšle čtyři soukromé pasažéry v lodi Crew Dragon. Ta již koncem tohoto května dopraví astronauty z NASA právě na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde by se podle serveru měl natáčet i snímek s Cruisem.

Podle Deadline.com je film teprve v rané přípravné fázi a nejedná se o další díl Mission: Impossible ani projekt zavedeného hollywoodského studia. Cruisův agent se k věci nevyjádřil.

Sedmapadesátiletý herec, který je od 90. let minulého století spojen s akční ságou Mission: Impossible, proslul odvážnými kaskadérskými kousky.

Tom Cruise při natáčení Mission: Impossible - Národu grázlů.
Tom Cruise při natáčení Mission: Impossible - Národu grázlů. | Foto: Paramount

Například pro letošní plánované pokračování filmu Top Gun: Maverick skutečně pilotoval nadzvukovou stíhačku, před pěti lety se při natáčení Mission: Impossible - Národu grázlů nechal připoutat ke startujícímu letadlu Airbus A400 a ve čtvrtém díle Mission: Impossible - Ghost Protocol pro změnu šplhal po dubajském Burdž Chalífa, nejvyšším mrakodrapu světa.

"Zřejmě nejriskantnější kaskadérský kousek v historii tehdy padesátiletý Cruise provedl sám, bez jištění bezpečnostních sítí či pomoci dvojníků. Milovník hazardních činů tak vytvořil jeden z nejzávratnějších a nejopojnějších záběrů v dějinách akční kinematografie," napsal filmový kritik Vít Schmarc v Hospodářských novinách.

"I když Jackiemu Chanovi by se to možná nelíbilo, nepamatujeme herce, který by sám sebe ohrožoval tak často jako Cruise jen proto, aby natáčené scény byly co nejrealističtější," doplňuje teď server Deadline.com. Podle dalšího oborového časopisu Variety.com jsou Cruisovy kaskadérské kousky "bojem proti pohasínání jeho hvězdné svatozáře, ale také smrti hereckých hvězd jako takových".

Americká CNN připomíná, že na Mezinárodní vesmírné stanici byl už roku 2002 natočen dokumentární film Space Station 3D, jejž namluvil právě Cruise. Vesmírný turista a syn astronauta Richard Garriott zase pro svůj osmiminutový snímek Apogee of Fear z roku 2012 rovněž pořídil záběry v kosmu.

Natáčení sedmého dílu Mission: Impossible bylo v únoru odloženo kvůli pandemii koronaviru.

Herci v kokpitu nadzvukového letadla: Nic podobného tu ještě nebylo, říká producent | Video: Paramount Pictures
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy