


Pouhých deset natáčecích dnů stačilo týmu kolem mladého režiséra Ondřeje Veverky a kameramana Kryštofa Tichého k tomu, aby vytvořili snímek o československém druhoválečném stíhači Josefu Františkovi. Autoři si vymysleli vlastní cestu k filmovému dokumentu, která funguje překvapivě dobře.

Tak jako natáčení snímku Osamělý vlk byla rychlá – a krátká – i kariéra jeho hlavního hrdiny v britském královském letectvu RAF. Pilot Josef František v roce 1940 během pouhých 28 dnů sestřelil 17 nacistických letounů.
Mezi ostatními Čechoslováky v RAF bojujícími proti Adolfu Hitlerovi vyčníval nejen vysokou úspěšností svých misí, do nichž se často pouštěl na vlastní pěst. Ve Velké Británii byl na rozdíl od většiny krajanů příslušníkem polské 303. stíhací perutě. V ní létal až do 8. října 1940, kdy se jeho stíhačka Hurricane zřítila a rodák z Otaslavic den po svých 26. narozeninách zahynul.
I s tímhle momentem se režisér Ondřej Veverka popasoval značně minimalisticky – k dohrání tragické situace mu stačil jen jeden herec, místnost se zvonícím telefonem a ženský hlas ve sluchátku. A ono to funguje.
Hodinu a půl dlouhý film Osamělý vlk zůstává po většinu doby nohama na zemi – a to doslova, neboť všechny letecké sekvence vznikaly ve studiích. A divák na tuhle „hru“ přistoupí velmi rychle, vlastně nemá důvod jí vzdorovat. Především díky značně pokornému přístupu tvůrců, kterým bylo jasné, že nedělají další Nebeské jezdce či Tmavomodrý svět.
Při scénách leteckých soubojů si návštěvník kina v prvních momentech logicky v hlavě přehrává vzdušné bitvy z Nolanova filmu Dunkerk (2017), které díky střídmosti efektů, hudby, člověka a techniky už navždy stanovily měřítko pro snímky odehrávající se během druhé světové války. Jenže Osamělý vlk bojuje v úplně jiné disciplíně, a i když třeba v bílých mracích a ořezaných detailech tváří pilotů hledá u Nolana inspiraci, ani v jednom okamžiku nepřináší lacinou napodobeninu.
Nejslabší okamžiky nového českého dokudramatu přicházejí hned v prvních minutách, kdy se divák musí „prokousat“ zázemím rodiny Františků, otcovým hanáckým oslovením „sénko“ či bohatou představivost vyžadujícím útěkem pilotů vlakem do Polska.
Dobře fungující mix režisér Veverka vnesl do hereckého obsazení. Zatímco známé tváře jako Jan Budař, Miroslav Hanuš či Josef Trojan přijaly jen epizodní role, mladí aktéři v čele s Tadeášem Moravcem v roli Josefa Františka tvoří pilíř Osamělého vlka.
A pokud by měl recenzent ukázat na naprostou špičku filmu, je to práce tvůrčího týmu s černobílými archivy o celkové délce 15 minut. Díky čistému střihu, tempu a magneticky přilnavé hudbě představují osmdesát let staré výstřižky hnací motor Osamělého vlka. Tísnivé dokonalosti dosahuje tohle řemeslo v okamžicích dokreslujících krvavý pád Polska poté, co jej společně rozdupali Hitler se Stalinem.
Snímek Osamělý vlk se nepokouší pilotovi Josefu Františkovi stavět nevzhledný naleštěný pomník v nadživotní velikosti. Tohle už snad máme definitivně za sebou. Z filmu naopak prýští snaha o převyprávění nijak černobílého osudu veleúspěšného stíhače a cizelování jeho polozapomenutého příběhu. Nic víc, nic míň. Proto je Osamělý vlk tolik uvěřitelný.
Osamělý vlk
Režie: Ondřej Veverka
Scénář: Petr Pelech
Kamera: Kryštof Tichý
Falcon, premiéra 27. srpna 2026
Hodnocení Ondřeje Stratilíka: 70 %



Zatímco před vpádem na Ukrajinu dominovaly ruským ulicím flotily hyundaiů, kií a škodovek, dnes je pohled na tamní silnice o dost jiný. Západní, korejské i japonské automobilky po roce 2022 Rusko opustily a uvolněný prostor bleskově zaplnila čínská produkce. Značky jako Chery, Geely, Haval, JAC nebo narychlo vzkříšený Moskvič sice zaplnily opuštěné showroomy, kvalitu s sebou ale nepřivezly.



Válka na Ukrajině rozděluje nejbližší okolí Vladimira Putina a v Kremlu sílí obavy z destabilizace Ruska. Podle zástupce ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadyma Skibického se Putinovi spolupracovníci neshodnou na tom, zda ve válce pokračovat, nebo se pokusit konflikt ukončit jednáním. Ruský prezident se podle něj navíc obává vlivu vlastních oligarchů a utahuje šrouby.



Když Ivana Tykač letos v červnu představovala desatero, které by podle odborníků z jejího institutu Solvo mohlo pomoci Česku k narození podstatně většího množství dětí, netušila, jestli její plán nakonec neskončí v koši. Teď se ale zdá, že ho bere stále vážněji i samotný premiér Andrej Babiš (ANO). Opakovaně se o něm totiž zmiňuje při úvahách o prorodinné politice.



Pokud se nezastaví včas, začne tuberkulóza odolávat běžným lékům. Bakterie na ně přestanou reagovat. Lékaři proto volají po tvrdších opatřeních, žádají rovněž lůžka navíc. Počty nakažených totiž v posledních letech rostou. Platí to i u dětí.



Místo chalupy si za 850 tisíc korun koupili zámek, který měl namále. Propadlá střecha, vytlučená okna, kopřivy a zápach z nedalekého vepřína tehdy rozhodně nevypadaly jako začátek dobrého nápadu. Dnes se v Dobrohoři pije káva, konají koncerty a vystavuje současné umění. Jan Mužák s manželkou totiž před dvanácti lety ruinu zachránili. „Byla to úplná blbost,“ směje se dnes.