Uvedení digitalizované verze filmu Jaromila Jireše Valerie a týden divů na letošním benátském festivalu vrací pozornost k jednomu z výtvarně nejvýraznějších snímků československé kinematografie. Snová alegorie s hororovým nádechem o dospívání mladé dívky dokončená v poslední fázi nové vlny dokázala překonat čas i ideologii.
Námět Valerie vychází ze stejnojmenné prózy Vítězslava Nezvala ze třicátých let. Spisovatel fascinovaný gotickými romány, pokleslými rodokapsy a lidovou slovesností vytvořil osobitou fantazijní koláž protkanou snovými motivy a archetypálními postavami. Knižně však tento „černý román“ vyšel až po válce s doprovodem ilustrací Kamila Lhotáka. V rámci Nezvalovy tvorby byl pak vnímán jako kuriozita.
Na sklonku 60. let, v krátkém mezidobí před nástupem normalizace, po látce sáhli režisér Jaromil Jireš a všestranná umělkyně Ester Krumbachová. Pro Jireše šlo o nápadnou změnu kurzu – od civilního debutu Křik a satirického Žertu se posunul k čistě básnickému experimentu a volné hře imaginace. Schválení scenáristického konceptu ještě během jara 1968 umožnilo, aby film vznikl ve Filmovém studiu Barrandov v letech 1969 až 1970, kdy už nad kulturou opět přebírali kontrolu straničtí dohlížitelé.
Vizuálně uhrančivé obrazy
Výsledný vizuální styl nese jasný rukopis Ester Krumbachové, jejíž role nekončila u návrhů kostýmů. Stála také u zrodu scénáře a vytvořila detailní výtvarné rozkreslení záběrů. Je rovněž autorkou barevného konceptu založeného na přechodech mezi sněhově bílou a pohlcující černou, jež kontrastují s pestrými tóny živé přírody.
Kameraman Jan Čuřík přenesl tyto představy do vizuálně úchvatných obrazů. Místa, která Nezval načrtl jen v náznacích, získala ve filmu hmatatelnou atmosféru: secesní dívčí pokojík s dětskými rekvizitami, tajemná zamlžená sklepení či prosluněný skleněný altán. Do vyprávění silně zasahuje barevná symbolika – dozrávající třešně, rozlité víno či krev na okvětních lístcích naznačují biologickou proměnu dospívající dívky.
Film sleduje přechod Valerie z dětství do rané dospělosti během sedmi dnů. Autoři filmové verze však věk hrdinky posunuli na třináct let (s ohledem na obsazení Jaroslavy Schallerové do titulní role) a tělesnost nahradili snovou poetikou. Místo dospívání tak hlavní dějotvorný prvek představuje ztráta a hledání čarovných perleťových náušnic.
Děj plyne podle logiky snu či halucinace, kde běžná kauzalita neplatí. Kdykoli hrdinka usne, omdlí nebo vypije elixír, ocitá se v jiné realitě. Proměnlivé jsou i samotné postavy a jejich masky: chátrající Tchoř se mění v atraktivního mladíka, babička mládne a dívčin bratr Orlík neustále balancuje mezi rolí sourozence, strážce a milence.
Podstatný podíl na výsledném dojmu má i skladatel Luboš Fišer. Jeho hudební doprovod – od sborových dětských popěvků přes ukolébavky až po dramatické chorály – dotváří náladu jednotlivých scén. Zvuky kapající vody v hrobkách, fičení větru nebo církevní zpěvy znějící u erotických výjevů neustále propojují svět posvátného se světem tělesného.
Odtrženost od potřeb socialistického diváka
Ačkoli film neobsahuje explicitní politické narážky, reprezentuje jasné vymezení vůči dobovým estetickým konvencím a pokrytecké morálce. Ztvárnění chtivého duchovního Graciána, nábožně upjaté babičky i otevřenost vůči tabuizovaným tématům iniciace a sexuality narážely na oficiální požadavky tehdejších kulturních institucí.
Po premiéře na podzim roku 1970 sklidil snímek ve stranickém tisku ostrou kritiku za přehnanou vyumělkovanost a odtrženost od potřeb socialistického diváka. Na rozdíl od Žertu sice neskončil v pomyslném trezoru, ale režim se snažil bránit jeho šíření za hranicemi (mimo jiné zrušením účasti na festivalu v Sydney v roce 1971). V zahraničí si však film přesto našel své publikum a postupně získal status kultovního díla.
Valerie a týden divů dnes platí za jeden z nejosobitějších počinů české nové vlny. Podařilo se v ní skloubit gotický horor, surrealismus, lyrismus i jemnou ironii do soudržného celku. Její trvalá hodnota spočívá zejména v oslavě čisté, nespoutané imaginace, která je dnes pro vzdorování dobovému diktátu důležitá stejně jako před 50 lety.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Musk je znovu bilionářem. Jeho majetek vzrostl o 65 miliard dolarů
Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska na začátku týdne znovu překonala jeden bilion dolarů. Konkrétně ji denně aktualizovaný žebříček agentury Bloomberg odhaduje na 1,04 bilionu USD (22,6 bilionu korun).
Předpověď počasí: Babí léto se loučí. Meteorologové upřesnili, kdy a kde zaprší
Ve středu bude nad Českou republikou ještě převládat slunečné a teplé počasí. To se ale má změnit ve čtvrtek, kdy současné babí léto skončí. Může zapršet a vyloučené nejsou ani bouřky. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Francie kvůli protestům uvolní část výuky. Studenti budou debatovat se školami
Střední školy ve Francii zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují demokratické debatě se studenty. V úterý odpoledne to při interpelacích oznámil premiér Sébastien Lecornu. Ten také ostře kritizoval násilnosti, které doprovází studentské protesty v posledních dnech.
Potrat je dnes svátost modernity. Dvě třetiny lidských práv jsou nároky, říká advokát Kříž
„Lidská práva nejsou gender. Pod názvem lidská práva se dnes prodává stále více politických nebo sociálních nároků,“ tvrdí v podcastu Střelnice advokát a nový člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Kříž. Čelíme podle něj nebezpečné inflaci lidských práv, která spíše než ke svobodě vede k omezování veřejné debaty.
Slovensko se s poctami rozloučilo s učitelkou, která nepřežila útok na škole
Se státními poctami se v úterý Slovensko rozloučilo s učitelkou, která před týdnem nepřežila útok nožem na základní škole. Smutečního obřadu ve Staškově na severu země se zúčastnili nejen příbuzní 61leté oběti, ale také například její kolegové, dále ministři, generální prokurátor a věnec přinesli členové čestné stráže slovenského prezidenta. Uvedla to slovenská média.