reklama
 
 

Tarantino drží Johna Wayna na špagetové dietě

13. 6. 2012 16:51
Co se dá čekat od Tarantinova nejnovějšího filmu?

Praha - Quentin Tarantino nejenže točí kulty takřka na požádání, ale sám už se takovým chodícím kultem stává. Když odborník na camp, pulp, brak, či méně kulantně řečeno „nízké žánry" chystá další film, leccos se od něj očekává. Málokterý jeho projekt navíc předem zavdával tolik důvodů k předvídání jako Django Unchained. O čem bude a hlavně „jaký" bude? Každý už máme nějakou představu.

První western? Ano i ne

Tarantino se nikdy netajil velkou úctou k Sergiu Leonovi, mistru italské a později americké kinematografie. O jeho špagety westernu Hodný, zlý a ošklivý dokonce prohlásil, že jde o nejlépe zrežírovaný film všech dob. I kdyby se však o tento názor nepodělil, citace filmařského giganta bychom nacházeli napříč jeho tvorbou, nejvíce asi v Kill Billovi a Hanebných panchartech.

Pokud ne přímo kompozicí a hláškami, tak alespoň hudbou Ennia Morriconeho, Leoneho dvorního skladatele a rovněž legendy. Kromě toho leckteré scény graduje podobně jako klasické přestřelky a členění na svérázné dobro a „cool" zlo rovněž připomíná žánrové tradice. V každém Tarantinově filmu se více či méně nápadně ukrývá kousek westernu. Že si tedy někdy nějaký střihne, jsme tak trochu očekávali.

První zvěsti o možné existenci Django Unchained vypluli do médií na začátku roku 2010, tedy nedlouho po úspěchu Hanebných panchartů. Tarantino se tehdy rozhodoval, jestli natočí jejich prequel, nebo právě nějakou kovbojku. Nicméně se to podle teorie, že se všechny jeho filmy kromě Kill Bill a Grindhouse odehrávají v jednom světě, vlastně nevylučuje.

Internet postupně zaplavovaly zvěsti o možných názvech (The Angel, The Bad And The Wise) a obsazených hercích, z nichž nejvíc zaujali Christopher Waltz, Leonardo DiCaprio a Will Smith. Potvrdili se alespoň první dva, což je skvělé, protože Tarantino obecně víc plánuje, slibuje a přitahuje kachny, než stíhá reálně konat.

Na druhou stranu natáčení na poslední chvíli opustili potvrzení Kurt Russel, Sacha Baron Cohen, Joseph Gordon-Levitt a Kevin Costner. Jejich role prý byly moc malé a nevyplatilo se jim na ně čekat.

To jsem já, Quentin

Když minulý týden vyšel první trailer, už byl jasný nástin děje. Lovec odměn dr. King Schultz s tváří Waltze spojí síly s otrokem Djangem (Jamie Foxx), aby každý pomohl tomu druhému s jeho momentálním cílem. Schultz pátrá čistě ze zištných důvodů po třech banditech, Django chce zase najít zlého plantážníka (DiCaprio) a pomstít svou ženu. Nečekalo se, že toho ukázka řekne víc. A taky neřekla.

Jejím smyslem je především „nalákat na nový film Quentina Tarantina", vždyť jeho jméno je vyvedeno dost možná největším písmem. Ukázka jako by říkala především: „Hej, to jsem já, Quentin, víc snad nemusím dodávat, ne?"

Přesto něco prozrazuje, jakkoli nepřesné to může být. V první řadě evokuje americké westerny víc než italské, což může být pro někoho překvapení. Možná je to hudbou Johnnyho Cashe v úvodu, ta je Itálii na hony vzdálená a naopak evokuje tu „nejameričtější americkost". Nebo třeba přítomností otrokářství a obecně silným afroamerickým prvkem - ani je v italských westernech moc neuvidíme, i když americké kovbojky jsou na tom jen o něco líp. Lucerna ve Waltzových rukách ale připomíná Tenkrát na Západě a dokonce se zde mihne Franco Nero, původní Django z roku 1966, takže můžeme očekávat jistě nejen wayneovskou poetiku, ale i slušnou dávku špaget.

Možná bude snímek pojat právě jako střet těchto dvou přístupů a přihodí otrokářství jako v žánru dosud často tabuizované téma?

Nenechme se zmást

Víc než jakákoliv westernová atmosféra ale z traileru sálají panchartovské a obecně tarantinovské trademarky. Sedmdesátková hudba, hláškování, důraz na dialogy a uprostřed nich ostrůvky brutálního násilí. To vše Django slibuje na první pohled.

Nezapomínejme však, jak matoucí byla první ukázka právě na Hanebné pancharty. Quentin se tenkrát bavil tím, že v nás vypěstoval očekávání na béčkovou střílečku a nakonec jsme dostali ukecané přepisování historie. Mnozí byli nadšení, někteří naštvaní, hra ale Tarantinovi vyšla do puntíku.

Můžeme předpokládat, že o něco podobného se pokouší i nyní? Možná, na druhou stranu mějmě na paměti, že u Tarantina něco „předpokládat" se může vymstít. Zdá se že trailer se nám snaží přiblížit styl snímku, nechat se ale zmást přidanou hudbou, která ve filmu ani nemusí být (ale může - například trailery na Kill Billa používaly stejnou hudbu jako film), by bylo nemoudré.

Mnohem spíš musíme připustit, že po traileru o filmu vlastně nevíme nic víc, než kolik jsme vytušili z nástinu děje a prvních fotografií. Snad jen DiCaprio se předvádí s netušenou poťouchlostí. Ovšem na to, jestli se předpoklady vyplní, počkejme do 17. ledna příštího roku, kdy Django zavítá i do tuzemských kin.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Těšíte se na filmové novinky?

autor: Martin Svoboda | 13. 6. 2012 16:51

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama