


Téměř tři desítky míst napříč Českem, která odkazují k působení fiktivního českého génia, představí druhá řada cestopisného cyklu Stopy Járy Cimrmana. Průvodce Miroslav Táborský se v šesti nových dílech setká nejen se svými hereckými kolegy z Divadla Járy Cimrmana, ale také s místními nadšenci, kteří mistrovu stopu připomínají veřejnosti. Česká televize plánuje vysílání druhé řady na jaro 2027.

V šesti nových dílech se diváci poprvé podívají například do západních Čech, kde ve Františkových Lázních funguje Základní umělecká škola Járy Cimrmana. Tvůrci zavítali také na pomezí Čech a Moravy, kde v obci Drozdov vznikla Cimrmanova vodoléčebná stezka, nebo do Polabí, kde v Brandýse nad Labem funguje Čakovický prak inspirovaný hrou Akt. Další místa připomínají třeba léčivý pramen v základech kostela v Poděbradech, který ovšem nikdy nevytryskl, či kufr, který Cimrman poslal své sestře do Vídně, ale omylem ho doručili do obce Vídeň u Velkého Meziříčí.
„Druhá řada našeho seriálu představí kromě nových Cimrmanových stop i některé regionální cimrmanology, kteří právě místa spojená s Járou objevili a odkryli. Se spoluautorem scénáře Tomášem Malečkem jim říkáme cimrmaniaci. V téměř každé epizodě tak dáme prostor i jejich výkladu Cimrmanových vynálezů a vůbec mistrova odkazu. Nejtěžší však bylo mezi desítkami stop vybrat místa, která jsou skutečně vtipná a doprovozena chytrým příběhem. Mnoho lidí v Česku si myslí, že mají smysl pro humor a vytvoří ve svém kraji nějaký cimrmanovský památník. Ale bohužel jen zlomek z nich nabídne opravdu srozumitelný a vtipný příběh s pointou, který můžeme předložit panu Svěrákovi a získat od něj požehnání, abychom je mohli zakomponovat do scénáře,“ říká režisér Patrik Ulrich.
Právě setkávání s amatérskými cimrmanology patřilo stejně jako v první sérii k tomu, co si nejvíce užil také herec a průvodce cyklem Miroslav Táborský: „Pro své okolí i kolemjdoucí vymýšlejí něco, co je pobaví a udělá jim hezkou chvilku. A to je v dnešních turbulentních časech velmi potřebný jev.“
Letos na podzim oslaví Divadlo Járy Cimrmana 60. výročí svého vzniku a současně odehraje svou jubilejní 60. divadelní sezonu. Uvedení nové řady cyklu Stopy Járy Cimrmana tak má být i dárkem pro diváky a příležitostí, jak tuto mimořádnou kulturní událost oslavit také ve vysílání České televize.
Kromě dlouholetých členů Divadla Járy Cimrmana dostanou v nové řadě větší prostor i jeho novější členové, například Vojtěch Kotek, Ondřej Vetchý či Josef Čepelka. Jejich účinkování doplní ukázky tradičních her, jako Dobytí Severního pólu, Vyšetřování ztráty třídní knihy nebo Švestka, v nových alternacích.

Stopy Járy Cimrmana podle tvůrců ukazují, že Češi milují hravost. „Náš seriál dokládá, že Jára Cimrman žije mezi lidmi svůj další život a ta původní krásná poetika se propisuje dál,“ uzavírá dramaturg cyklu Josef Albrecht.



Premiér Andrej Babiš (ANO) ohlásil na příští pondělí další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Oznámil to dnes na síti X. Učinil tak den po zprávě, že jihočeská vodní nádrž Husinec jako první česká přehrada téměř vyschla.



Letošní Nobelovu cenu za chemii ve středu získali Francouz Henri Kagan a Japonec Kenso Soai za objev nelineárních efektů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze, oznámila švédská akademie věd.



Oznámená neúčast prezidenta v nadcházejících komunálních volbách kvůli zahraniční dovolené vyvolala vlnu kritiky. Podle ekonomického poradce Petra Pavla a někdejšího guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy by prezident v komunálních volbách svůj hlas odevzdat měl. „Netuším, jak to vzniklo, je to škoda. Já bych to neudělal,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Spotlight Aktuálně.cz.



Němečtí sociální demokraté (SPD) chtějí, aby jim jejich koaliční partner ve spolkové vládě, křesťanští demokraté (CDU) kancléře Friedricha Merze, vysvětlil postup některých poslanců CDU při úterní volbě předsedy zemského sněmu Saska-Anhaltska. Protokolárně nejvyšší post v některé z německých spolkových zemí v Sasku-Anhaltsku poprvé obsadil zástupce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).



Rusové v noci zasypali Ukrajinu raketami a drony. V Kyjevě po jednom z největších úderů zůstala mezi obytnými domy nevybuchlá balistická střela Iskander. Na místo vyrazili pyrotechnici, kteří musí přímo v zastavěné části města střelu zajistit a vyjmout z ní bojovou hlavici. Útok si vyžádal nejméně osm životů. Moskva tvrdí, že její hlavní cíle představoval ukrajinský vojenský průmysl.