Recenze: Mrtvý Harry Potter zachraňuje trosečníka v letním bizáru, kterému chybí srdce

Martin Svoboda Martin Svoboda
12. 7. 2016 13:31
Film Švýcarák vypráví o tom, jak mrtvý Daniel Radcliffe zachránil opuštěného trosečníka Paula Dana. Vděčný bizár splnil úlohu oživení karlovarského festivalu, bohužel ale nezvládá být i něčím víc. Veškeré pokusy o intimitu a emoce přicházejí vniveč, píše o filmu, který se představil v karlovarské festivalové přehlídce, Martin Svoboda.
Swiss Army Man - trailer | Video: A24

Kalovy Vary se snaží dopřát divákům každý rok alespoň jeden velký „bizár“, film lákavý pro mainstreamové publikum, který mu dá ve stravitelné podobě okusit tvůrčí invenci nad rámec běžné nabídky kin.

Onu stravitelnost zajišťuje notoricky známý herec nebo originální vypravěčský či vizuální nápad, které udrží pozornost i u hůře pochopitelného děje. Vloni hrál tuto úlohu skvělý Humr, letos roli plní Švýcarák – „filmu čtyř Danů“.

Autorské duo Daniel Scheinert a Dan Kwan obsadilo do dvou hlavních rolí Paula Dana a Daniela Radcliffa, čímž si odškrtlo onu velkou hvězdu v čele. A protože si svůj celovečerní debut odbývají z pozice zkušených klipařů, lze očekávat vizuální nápaditost. Šílenost námětu mluví sama za sebe. Švýcarák má tedy veškeré potřebné ingredience k tomu, aby jako „bizár roku“ uspěl.

Všechno na svém místě. Krom srdce

Vypráví o muži (Dano), který se těsně před sebevraždou na opuštěném ostrově „seznámí“ s vyplavenou mrtvolou (Radcliffe). Ta nejdřív jen prdí a krká, pak dostane erekci a nakonec začne mluvit, střílet ze svých útrob a nakonec jde s její pomocí vykřesat i oheň. Stane se hrdinovým nejlepším přítelem.

Scheinert a Kwan jsou i přes tento trhlý nástin vizuálně i dějově umírněnější, než by se u původem režisérů krátkých filmů a klipů utržených ze řetězu dalo čekat. Noří se především do své jedné myšlenky, tedy využití multifunkční mrtvoly.

Zombie Radcliffe ale poutá jejich pozornost ještě neúprosněji než tu divákovu. Propadli jejím prostřednictvím vlastní hravosti a v průběhu vyprávění zapomínají, že jejich příběh je vlastně velmi intimní a depresivní povídkou o muži skrývajícím se před světem.

Když si na to vzpomenou, přepnou rychle do nuceně osobních pasáží, jenže se i během nich těší na další montáže záběrů blbnutí Dana a Radcliffa.

Úmorná zábava

Aby se festivalový bizár stal z pouhé atrakce opravdovým filmem, musí přesvědčit diváka, že pod povrchem šíleností se opravdu něco nachází. Právě v tom Švýcarák selhává a konec, zbavující hrdinu svéprávnosti, ještě důrazněji podtrhne, že autoři niterné emoce nevyjadřovali, ale pouze "nějaké" našli a použili jako záminku k pořádné jízdě. Aniž by z nich bylo co vyvodit.

V průběhu filmové stopáže to začíná být neustále patrnější, polopatické Danovy fóbie a traumata se nemají kam vyvíjet, mohou se jen stavět na odiv. Vždyť osamocení vypadá za doprovodu vhodné hudby vždy efektně!

Jenže za efektnost se Švýcarák nedostává. Jistě v něm najdeme mnoho skvělých kusých scén a oba herci, na jejichž bedrech snímek leží, se snaží. Ale nakonec už začne být tohle indie pachtění poněkud úmorné ve své čitelnosti.

Protože podobné filmy musí nahlodat člověku nitro a musí vyznívat velmi osobně, i recenzi stačí zakončit osobním prohlášením: Švýcarák prostě nemá srdce. Je vlastně jako Radcliffova mrtvola – má v sobě zabudováno pár udělátek, jejichž objevování může být zajímavé, základní životní funkce jsou ale mimo provoz a nakonec je dost nepříjemné se s ním skoro dvě hodiny tahat.

Hodnocení: 60 %

 

Právě se děje

Další zprávy