Snímek z Věčného Joža. | Foto: MFDF Ji.hlava

Věčný Jožo

Režie: Jan Gogola ml.

Kabina lanovky stoupá vzhůru a prostorem zní hit nejslavnější slovenské kapely Elán: "Rocker a hotel, to patrí k sebe." Režisér Jan Gogola mladší však ve snímku nazvaném Věčný Jožo nezachycuje hvězdnou tvář frontmana skupiny Joža Ráže, spíše divákům ukazuje tvář civilní. A také osamělou.

Úspěšný zpěvák si v některých věcech drží odstup. A tak jej režisér hned zkraje snímku posílá na bílý gauč, který je kromě doutníku a stolku s oblíbenou značkou whisky jedinou rekvizitou na jinak prázdném jevišti. Gogola zpěvákovi vytvořil simulaci "obýváku", když Ráž nechtěl vpustit filmaře přímo do svého soukromí.

V mnoha jiných okamžicích je naopak vidět, že mezi muzikantem a režisérem vzniká důvěra potřebná pro každý dobrý dokument. "Bůh mě má rád. Tomu věřím a to funguje. Já jsem už několikrát byl na té druhé straně. Ale vždycky jsem to nějakým zázrakem přežil. Já nevěřím, že umřu. Já si myslím, že jsem nesmrtelný," říká v jedné chvíli Ráž.

Není v tom namyšlenost, spíše neotřesitelná víra. A překvapivě také pokora. "Nejde mně o oslavný ani bilanční portrét. Vztahuji se k legendě z masa a kostí, která má platinovou desku za prodej nosičů na stěně a platinovou destičku po nehodě v hlavě," komentuje svůj přístup autor, který snímek natáčel od roku 2011.