reklama
 
 

Zemřel kameraman Milota. Signatář Charty 77 natočil Spalovače mrtvol i pohřeb Palacha

18. 2. 2019 14:55
Ve věku 85 let zemřel český kameraman a signatář Charty 77 Stanislav Milota. Manžel herečky Vlasty Chramostové podlehl zápalu plic v pražské nemocnici na Karlově náměstí, oznámil dnes mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

Milota, který dokumentoval okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, pohřeb Jana Palacha a především se podílel na obrazově jedinečném snímku Spalovač mrtvol, před třemi lety obdržel Českého lva za přínos kinematografii.

Po roce 1989 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, pouhé čtyři měsíce také působil jako vedoucí kanceláře sekretariátu prezidenta Václava Havla.

"Milota se pohyboval po Havlově boku po celou dobu revoluce. Bylo přirozené, že ho bude následovat na Hrad, i když očividně nebyl stvořen k tomu, aby se stal byrokratem," napsal před pěti lety Michael Žantovský ve své knize Havel.

Vysvětlil v ní, že Milota se na Hradě zabýval protokolem, řízením sekretariátu či dohledem nad bezpečností. "Časem se začal stavět kriticky k Havlovu stylu vládnutí a fungování kanceláře - stejně jako kancelář k němu - a před parlamentními volbami odešel; nebyl to však odchod tak dramatický či jednostranný, jak se jeví v některých líčeních," uvedl Žantovský.

Stanislav Milota se narodil v březnu 1933 do pražské dělnické rodiny. Po neúspěšném pokusu o přijetí na střední uměleckoprůmyslovou školu se na Barrandově vyučil filmovým laborantem a absolvoval grafickou školu. Jako samostatný kameraman debutoval v roce 1963, avšak na Barrandově působil jako osvětlovač, střihač a takzvaný švenkr již od svých patnácti let.

"Byl jsem kluk ze Žižkova, čtyři obecné, pět měšťanek a nazdar, tvá Máňa. Byla to škola ulice. Učil jsem se tak, že jsem se chodil každý večer dívat na filmování," vzpomínal Milota v rozhovoru pro časopis Vital.

V 60. letech minulého století se prosadil coby kameraman filmů Anděl blažené smrti, Piknik, Spalovač mrtvol a řady snímků krátkých i televizních. Několik krátkometrážních titulů například pořídil s režisérem Vladimírem Sísem, s Jánem Roháčem zase roku 1965 zaznamenali středometrážní Recitál Jiří Suchý - Jiří Šlitr.

V srpnu 1968 Milota dokumentoval okupaci Prahy. Rok nato ještě stačil vyvézt do zahraničí a darovat UNESCO svůj devítiminutový film o Palachově pohřbu nazvaný Jan 69. Poté byl nucen z barrandovských studií odejít.

Milota vzpomínal, že až do roku 1968 ho politika příliš nezajímala. "Ale rok 1968 byl vzrušující od samého začátku. Toho 21. srpna nám nad hlavou létala letadla. Rychle jsem se vrátil na Barrandov, kde jsem vzal kameru, a šel jsem točit něco, co točili jiní. Problém byl v tom, že já byl jediný kameraman celovečerních filmů, a to pro mě bylo osudné," vyprávěl Milota v záznamu zveřejněném na webu Věrnýzůstanu.cz.

"Poté jsem dostal výpověď, že jsem byl jedním z hlavních účastníků, vámi natočený materiál byl použit k protistátní činnosti a tak dále. Tím skončila taková má krátká kariéra," konstatoval.

Podobně silné vzpomínky měl Milota na záznam pohřbu Jana Palacha. "Dostal jsem se do takového vzrušení lidí, kteří byli stateční a přišli se poklonit. Lidé cítili, že přichází o někoho, kdo jim ukázal, že by něco mohlo být jinak, že by mohlo jít o statečnost jedinců, že každý by byl schopen něco udělat. Ne se upálit, ale zapřemýšlet," uvažoval Milota, podle nějž byl Palachův čin "jako výkřik proti obrovskému faulu, který se na tom národu stal", jak řekl. "A Palach byl ten, kdo udělal ten výkřik. Šel a zakřičel, že takhle ne. Pojmenoval něco, co se ostatní pojmenovat báli," dodával.

Po propuštění z Barrandova Milota organizoval bytové divadlo se svou ženou, herečkou Vlastou Chramostovou, přičemž několik inscenací také natočil. Přivydělával si výrobou lamp. Postihly jej tři mozkové příhody a částečná ztráta zraku, takže se ke své původní profesi už nevrátil.

"Konečně, myslel jsem si, že to bude dřív, ale trvalo to 45 let. Tehdy vrcholila slavná šedesátá léta. Do toho přijel bolševik a rozmetal to," uvedl filmař v roce 2016, kdy obdržel Českého lva za přínos kinematografii.

Ze záběrů okupace Prahy vojsky Varšavské smlouvy, které Milota nasnímal s týmem kameramanů Jaromíra Kallisty, režisér Evald Schorm sestavil střihový středometrážní film Zmatek. Unikátní svědectví o srpnových událostech se premiéry dočkalo až v roce 1990.

V roce 2002 Milotu vyznamenala Asociace českých kameramanů. Ocenila tak jeho výraznou tvůrčí činnost i nekompromisní občanské postoje. Byl rovněž držitelem Ceny Františka Kriegla, kterou mu Nadace Charty 77 udělila za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika.

Roku 2011 Milota ztvárnil malou roli fotografa Boba ve filmové verzi Odcházení, kterou dle své divadelní hry natočil Václav Havel.

"Jsem člověk, který nevěří v Boha. Nevěřím, že nás spasí vyzpovídat se a pětkrát se pomodlit. Věřím v něco, co je nad námi. Ani odtamtud však nepřichází odpověď na otázku smyslu života," uvažoval Milota v rozhovoru pro magazín Vital.

"Říkám si, o čem to vlastně bylo? Čekám, že to vesmír vyřeší u každé spermie. Podle mého názoru by měla hned na začátku dostat informaci, co ji všechno čeká, jak to začíná, pokračuje a hlavně, že to končí. Když by to věděla na začátku, mohla by si vybrat, kam se vydá. Takhle je to nedokonalé," dodával.

autoři: ČTK, Kultura | 18. 2. 2019 14:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama