Recenze - Ve snímku Zakázané království se hlavní hrdina propadne z ulice amerického velkoměsta do jiné dimenze - starověké Číny, kde se stane proti své vůli vyvoleným bojovníkem, který má navrátit legendární bojovou hůl svému zakletému majiteli, Opičímu králi.
Ale i samo Zakázané království působí, jako by se propadlo z jiné časové dimenze, nejspíš z 80. let minulého století. S ohledem na to, že jde "jen" o přímočarou - a dobře udělanou - zábavu, až překvapí, kolik se tu potkává různorodých a v podstatě špatně slučitelných vlivů a trendů.
Vše je ale podáno natolik hladkým tempem, kde si ve výstavbě vyprávění podávají ruce Hollywood a ve stavbě akčních scén Hongkong, že laik nic nepostřehne a milovník kung-fu filmů se zaměstná tím, že ony odkazy v rámci soukromé hry bude odhalovat a třídit, aniž ho rozčiluje jejich rozháranost.
Ze starého videa
Základ tvoří setkání Karate Kida a Nekonečného příběhu. Neduživý chlapec Jason uniká do říše fantazie před nepřátelským šikanizujícím okolím a jednou náhodou objeví svého mentora, který mu pomůže stát se z outsidera mistrem bojových umění.
Jason představuje vlastně typ kluka, který pod vlivem východní popkultury nechce být bílý, ale raději by byl Asiatem, stejně jako se množství jeho vrstevníků snaží být skrze hip-hop černochy.
Ze skladby filmů, na které se ale dívá na příznačně zastaralém videopřehrávači, však svítá, že ignorantsky nevidí a nečiní rozdíl mezi filmy s Brucem Lee, shaolinskými mnichy a wu-xia bojovníky, kteří dovedou létat. Jeho základní horizont vychází z řeznických klasik Cheh Changa a Lau Kar-leunga ze 70. let a v jeho sbírce podivuhodně chybějí filmy s Jackiem Chanem a Jetem Li.
Když je ale proti své vůli vtažen partou chuligánů do přepadení krámku starého Číňana Hopa, dostane se mu do rukou vzácná bojová hůl a s ní se zázračně přenese do mytologické Číny, potkává zde koho jiného než Jackieho Chana a Jeta Li, jejichž figury přitom odkazují na to nejlepší, co dělali v 90. let.
Come drink with me
Chan opakuje své parádní číslo potácivě „opilým kung-fu" a Li zase asketického mnicha s pravítkově pevným držením těla a nelidsky rychlými reflexy. Objeví se tu i úlisný padouch v nařaseném rouchu a s očními stíny (Colin Chou známý jako Seraph z Matrixu Reloaded a Revolutions) či zákeřná padouška s dlouhými bílými vlasy (možná něčí bývalá nevěsta…).
Proplete se tu i pár shaolinských dětí a křehká kráska na straně Dobra. Rozdíly mezi motivy a stylem kung-fu filmů z Číny, Hong-Kongu a Tchaj-wanu se netečně stírají a ani úhelná hláška „Come drink with me" nevyvolá přímé vzpomínky na něco erotičtějšího či duchovnějšího od Kinga Hu.
Tento film je totiž disneyovskou směsí infantility a neškodnosti a opatrnické úcty k cizím kulturám, z nichž se víceméně ukazuje jen to vznešené a mile praštěné, ale zamlčí se to příliš násilné, vitální nebo nekorektní. Můžeme to chápat jako poctu, ale i jisté zploštění dotyčné žánrové historie.
Ale co taky čekat od režiséra Roba Minkoffa, jehož nejlepším kouskem byla před třinácti lety spolurežie Lvího krále a od té doby dělal průměrné až podprůměrné věci jako Myšák Stuart Little a Strašidelný dům s Eddiem Murphym?
Čínský pop
Scenárista John Fusco má zjevně nakoukáno a dobře vymyslel, že crossover dvou největších hvězd v americké režii může fungovat jen tehdy, když snímek bude vyprávěn z perspektivy západního fanouška, jenž se zároveň stane aktérem a jeho fyzická neohrabanost omluví kulturní neohrabanost scénáře.
Jen doufejme, že Fusco neudělá podobný eintopf z remaku Sedmi samurajů, protože japonské umění nesnese tolik co čínský pop.
Ještě že choreografii akčních scén dostal na starosti starý koumák Yuen Woo-ping, spoluvynálezce Chanova opilého kung-fu, mozek Liových Tenkrát v Číně a Mistra Tai chi, „technikolog" Matrixu a kaligraf oscarového Tygra a draka.
Díky němu je Zakázané království rozhodně nejlepší živě hraný kung-fu film, jaký vzešel zpod hollywoodského patronátu. Nepočítáme-li tedy animovanou Kung Fu pandu, kterou prostě nelze nemilovat a jejíž počítačově generované obrázky nelze překonat.
Je to sice vítězství trochu kulhavé, protože zvláště na Jackiem Chanovi už je vidět věk (proboha, ten chlap je starý jako můj otec!) a ona strašlivá dredovatá paruka, kterou nosí, má i tu výhodně podvodnou funkci, že jej při náročnějších skopičinách tu a tam zaskočí kaskadér.
Plápolající rukávce zase skryjí spoustu nekontaktních pohybů, jež se pak nemusejí dosáhnout až na maso či na kost, jak velí staromódní hongkongská tradice. A některé antigravitační pohyby na drátkách nemají akcelerační funkci přirozených pohybů, ale vytahují těla do vzduchu jako pytle s pískem.
Jak ubohé...
Ale stále tu zbývá mnoho přehledně rámovaných velkých celků, kde je bojovníkům vidět do obličeje, žádný pohyb není zrychlený, ale běžný necvičený zrak téměř nestíhá všechny výměny.
Ukáže se sice to, co všichni víme: Jet Li je mnohem větší masér a opravdu má na to namočit kašpárkovi Jackiemu do obličeje; naštěstí se však po jednom parádním souboji, který se jistě stane oblíbenou znovu a znovu přehrávanou kapitolou na DVD, ti dva dají dohromady a už kopou jen za jeden tým.
Zakázané království nemá hlediska žánrového koktejlu téměř žádné slabiny. Je na co se dívat, a do čeho se mikropohybově položit v sedačce před plátnem.
Michael Angarano v hlavní roli bílého ňoumy a otloukánka nedráždí zase příliš velkou neohrabaností. Přerod v mistra mu sice nikdo neuvěří, ale o to snad ani nešlo. Vždyť i ektomorfní Daniel v Karate Kid přece zvítězil jen tak tak.
Zakázané království vejde jistě v rychlé zapomnění, ale kung-fu filmy málokdy vznikají se záměrem zapůsobit hlouběji. I celou zápletku se zdravou dávkou sebereflexe shrne bělovlasá padouška, když se podívá na Jeta, Jackieho, bílého teenagera a sličnou dívku navlečené ve vlajících hábitech, a odfrkne si: „Čtyři kašpaři chtějí zabít jednoho kašpara, aby zachránili jiného kašpara. Jak ubohé."
Zakázané království, USA Čína 2008. Režie Rob Minkoff, scénář John Fusco, hrají Jackie Chan, Jet Li, Michael Angarano, Collin Chou ad. 113 minut. Premiéra v ČR 23. října 2008.
