Třicetiletá žena se vydává za nezletilou. Postavu z hororu inspirovala kuřimská kauza

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
14. 8. 2022 15:00
Sladká holčička, která se v hororu Sirotek hrozivě oháněla tesařským kladivem, je po 13 letech zpět. Nový film Sirotek: První oběť, jejž od čtvrtka promítají česká kina, dějově předchází tomu původnímu. Pouze s jednou obětí z názvu se copatá psychopatka nespokojí.

Americký horor z roku 2009, nyní dostupný na Netflixu, v době uvedení sklidil rozporuplné a někdy překvapivé reakce. Například uznávaný kritik Roger Ebert mu udělil hodnocení tři a půl hvězdičky ze čtyř.

Do zdejší distribuce se snímek nedostal, přestože měl silnou českou stopu. Nejen herce Karla Rodena ve vedlejší roli: především příběh údajně inspirovala mediálně sledovaná kuřimská kauza z roku 2007. Respektive jen těžko uvěřitelný osud přibližně třicetileté Barbory Škrlové, jež se vydávala za třináctileté dítě.

Film sledoval mladé manžele, kteří po tragické ztrátě novorozence adoptují ze sirotčince mimořádně chytrou, vzorně vychovanou a na svůj věk vyspělou Esther. Ta však záhy začne dokazovat, že je opravdu "asi jiná", jak bezelstně říká. Nebezpečná manipulátorka rafinovaně rozvrací rodinnou idylku a kvůli svým cílům i tužbám se neštítí vraždit.

Až na konci vyjde najevo, že Esther není devítiletá dívka z ruského sirotčince, jejíž adoptivní rodiče zemřeli při požáru, ale třiatřicetiletá žena se vzácnou hormonální poruchou. Dospělá osoba, která v důsledku choroby vypadá jako dítě, uprchla z psychiatrického ústavu v Estonsku a po příjezdu do Ameriky vyvraždila rodinu, do níž se záludně vetřela.

Tolik tedy 13 let starý film. Autoři novinky, režisér William Brent Bell a scenárista David Coggeshall, počítají s tím, že diváci už znají protagonistčinu šokující minulost. Od začátku nezastírají, kým je Esther doopravdy.

Sirotek: První oběť detailně zobrazuje její útěk z estonské psychiatrie v roce 2007 i příjezd do Ameriky, kde se začne vydávat za unesenou dceru z bohaté familie. Že "její" rodiče skončí v kalužích krve a dům lehne popelem, diváci vědí dopředu. Nejde tedy o to, co se stane, ale jak a proč se to stane.

Film Sirotek: První oběť promítají kina od uplynulého čtvrtka. | Video: Bontonfilm

V titulní roli prvního filmu zazářila tehdy dvanáctiletá Isabelle Fuhrmanová. Nejen díky líčení znepokojivě odstínila mentální rozpoložení své postavy i s ním spojené proměnlivé vzezření. Tatáž herečka ztělesňuje Esther také v novince, byť je o 13 let starší. Problém samozřejmě spočívá v tom, že už jako dítě nevypadá.

Tvůrci se hendikep pokoušejí zakrýt make-upem, vizuálními triky s perspektivou, případně využitím dětských hereckých dublů. Kamera je snímá výhradně zezadu v celkovém záběru, aby zdůraznila dívčin nedospělý vzrůst, zatímco Isabelle Fuhrmanovou zachycuje v detailech nebo polodetailech.

Protože pětadvacetiletá představitelka Esther vypadá o dost starší než v roce 2009, z novinky se vytrácí její někdejší "lolitovská" dráždivost. V prvním snímku nejvíc nešokovaly scény, při nichž stříkala krev. Mrazivější byla sekvence, kdy se protagonistka snaží své dětské vzezření překrýt make-upem a sexy šatečkami, aby svedla opilého adoptivního otce.

Napětí navíc oslabuje skutečnost, že diváci znalí původního filmu vědí, k čemu příběh směřuje. A to navzdory faktu, že tvůrci zápletku nekopírují, pouze variují některé dříve viděné scény. I tentokrát Esther dostává záchvaty zuřivosti, kdy kolem sebe vztekle mlátí a kope, i tentokrát žárlivě šmíruje manžele během jejich sexuálních hrátek.

Přestože to zpočátku vypadá, že protagonistka se znovu dostane do konfliktu s matkou, jež v podání Julie Stilesové hodlá jako lvice ochraňovat svoji ohroženou rodinu před vetřelcem s disociální poruchou osobnosti, zhruba v polovině přichází zvrat. Je překvapivý, zároveň však tak za vlasy přitažený, že snímek stahuje do béčkové kategorie. Z té se nevymaní ani během absurdně vyhroceného finále na střeše hořícího viktoriánského domu.

Je to daň za scenáristicky nedostatečně propracované nové postavy z řad členů rodiny, která se Esther ujímá. Po psychologické stránce jsou jen načrtnuté, diváci se dozvídají příliš málo na to, aby mohli alespoň trochu věřit jejich motivacím.

Novinka místy působí, jako by autoři skoro chtěli rehabilitovat postavu "šejdířské zrůdy". Tentokrát není jediná, kdo za maskou skrývá jinou tvář, v důsledku čehož se ocitá v jiné roli, než byla dříve zvyklá. Ve filmu dokonce zazní, že Esther své nemoci zneužívá stejně, jako jí trpí.

Isabelle Fuhrmanová jako Esther.
Isabelle Fuhrmanová jako Esther. | Foto: Bontonfilm

Oba filmy o démonickém sirotkovi bývají žánrově řazeny mezi psychologické horory. Navzdory několika krvavým scénám ale mají blíž k rodinným psychothrillerům o vtěleném zlu s andělsky nevinnou tváří, jako byl Dobrý synek z roku 1993.

Tvůrci mohou litovat, že jejich předchůdci v prvním Sirotkovi nezvolili alternativní konec, ale ten, který neumožňuje pokračování. S ohledem na věk ústřední herecké představitelky by zřejmě vyznělo věrohodněji než Sirotek: První oběť. Takto diváci nejspíš dají za pravdu jedné rovněž vyšinuté postavě, která děsivé události spojené s přítomností siroty komentuje slovy: "Tohle je šílený dokonce i na nás."

Film

Sirotek: První oběť
Režie: William Brent Bell
Bontonfilm, česká premiéra 11. srpna.

 

Právě se děje

Další zprávy