Sexuální šachovnice. Seriál Pokušení zkoumá Nebezpečné známosti ženskou optikou

„Běda matkám, které dovolí, aby se tento román dostal jejich dcerám do rukou,“ varovaly dobové reference před skandální knihou Nebezpečné známosti, která čtenáře pobuřuje i fascinuje již téměř 250 let. Prostopášné libertinské intriky dodnes lákají filmaře k novým interpretacím. Nabízí je i francouzská série Pokušení, která v pátek vyvrcholí na HBO Max.

 Proslulý román v dopisech, který kriticky nahlíží na mravy panující ve šlechtických kruzích krátce před Velkou francouzskou revolucí, napsal v roce 1782 spisovatel Choderlos de Laclos. Byl to důstojník z povolání, který znalost válečných strategií aplikoval na vztahy mezi muži a ženami. Ve své knižní bitvě pohlaví proto mnohdy využívá slova převzatá z vojenské terminologie: útok, obrana, nepřítel, léčka, manévry, ústup, ultimátum, porážka nebo kapitulace.

Zobrazit
10 fotografií

 O tom, že je daná látka v řadě aspektů nadčasová a tedy stále aktuální i v dobách, kdy se již nenosí rokokové paruky, svědčí nejen slavná filmová zpracování Rogera Vadima (1959), Stephena Frearse (1988) či Miloše Formana (1989). Jen za poslední čtyři roky vznikly na motivy epistolárního románu zaktualizovaný film a tři seriály, zasazené jak do dobových kulis, tak přenesené do současnosti.

Zrozena k pomstě

Moderní kontury literární klasice dodává také šestidílná řada Pokušení, kterou režírovala Jessica Paludová. Přestože v ní korespondenční strukturu předlohy připomíná četné psaní i čtení dopisů, nevznikla tradiční adaptace, ale spíše reimaginace.

Historické drama je sice situované do Francie poloviny 18. století, zabývá se však řadou soudobých témat. Objevují se v něm všechny známé postavy, většina z nich je ale výrazně omlazena a jejich motivace jsou buď pozměněny, nebo přerozděleny. Využívá i klíčové zápletky, zasazuje je však do odlišných kontextů a zkoumá je ženskou, místy až feministickou optikou.

Již úvodní titulková sekvence, ve které se za zvuku barokního popu střídají dobové malby plné sexuálních výjevů, naznačuje, že série bude v tomto směru vcelku „libertinská“. Nahota se neomezuje jen na malířské plátno. Decentně natočené erotické scény zahrnují i skupinový sex, švédskou trojku či homosexuální a lesbické hrátky.

Novinka je – podobně jako americký seriál z roku 2022 – prequelem původního příběhu. Minisérie se zaměřuje na ústřední osnovatelku intrik, markýzu Isabelle de Merteuil. V románu to je chladnokrevná manipulátorka, která se částečně ze zvrhlého rozmaru, částečně z uražené ješitnosti snaží pod maskou ctnostné ženy ovládnout každého, koho si zamane. V jednom dopise se svěřuje, že byla „zrozena, aby pomstila své pohlaví a pokořila to mužské“.

Výpravný seriál však na svoji protagonistku nenahlíží jako na predátora v krinolíně, který pohrdá city i morálkou. Jeho tvůrce Jean-Baptiste Delafon proměňuje Isabelle v rozhněvanou mladou ženu, která netouží jen po odplatě za traumatizující ztrátu panenství. Chce si vybojovat stejnou sexuální svobodu, kterou se vychloubají muži, aniž by jejich prohřešky ohrozily jejich pověst, i rovnocennější postavení v patriarchální společnosti.

Královna libertinů

Tvůrci se vracejí do hrdinčina útlého mládí. Domýšlejí události, které se odehrály ještě předtím, než se Isabelle stala markýzou de Merteuil a napsala první dopis bývalému milenci, komplici i rivalovi vikomtu de Valmontovi, aby „posloužil zároveň lásce i pomstě“. Vykreslují ji jako osiřelou dívku „prostého původu, bez peněz, bez rodiny“, která vyrůstá v klášteře a rozdychtěně sní o lásce. Proto představuje lákavou kořist právě pro mladého proutníka Valmonta.

Zneužitá a zneuctěná Isabelle posléze najde útočiště u vikomtovy tety, paní de Rosemonde. Zkušená žena se stane její mentorkou a uvede ji do libertinské společnosti oddávající se bezuzdným orgiím. Isabelle, která se bez špetky lásky provdá za staršího, ale bohatého markýze de Merteuil, se rozhodne, že si vydobyde pozici královny tohoto zhýralého světa a zničí přitom muže, kteří ji ponížili.

Jakmile si uvědomí, že její krása a sexualita jsou zbraně, díky kterým snadno ovládá muže, začne si v součinnosti s Valmontem pohrávat s lidmi jako s figurkami na šachovnici. Oběťmi jejich bezostyšných her se stávají bezelstná panna Cécile de Volanges, její mladičký učitel hudby rytíř Danceny i zbožná paní de Tourvel.

Na pomyslné šachovnici se ale pohybuje ještě jedna silná figura. Je jí paní de Rosemonde, elegantní dáma, která rovněž dokáže analyzovat slabosti soupeřů a předvídat jejich budoucí tahy. Není to nově připsaná postava. Vystupuje i v románu, kde je mnohem starší. „Pouze jejímu tělu je čtyřiaosmdesát let; její duch zůstává dvacetiletý,“ píše o ní de Laclos. V seriálu jsou její role i charakter zcela odlišné, neboť je částečným převtělením „původní“ markýzy de Merteuil ve zralém věku.

Nevinná a již zkažená

Herecké sestavě dominuje právě představitelka paní de Rosemonde. Precizní a emotivně různorodý výkon německé herečky Diane Krugerové činí z Valmontovy tety nejplastičtější postavu vyprávění.

Šestadvacetiletá francouzsko-rumunská herečka Anamaria Vartolomeiová, kterou si diváci mohou pamatovat z filmů Událost a Hrabě Monte Christo, dodala „nevinné a již zkažené“ Isabelle mladistvý půvab a svůdnost, za nimiž ale neustále doutná rozhořčené odhodlání a vztek. Hereččin výkon nelze srovnávat s vyzrálým ženstvím jejích filmových předchůdkyň, neboť markýzu de Merteuil ztvárňuje v naprosto odlišné životní fázi.

Zklamáním je však „rošťácky“ se stylizující Vincent Lacoste v roli Valmonta. K vrcholům Frearsovy adaptace patří scény, v nichž vikomtův představitel John Malkovich během svádění žen využívá své místy až chlípně vemlouvavé fluidum. V Pokušení však vinou Lacosteovy fádní kreace právě tyto sekvence – zejména ty, v nichž se snaží poblouznit paní de Tourvel v podání nevhodně obsazené Noée Abitaové – postrádají jakékoli smyslné jiskření.

Související

Formanova rebelie s názvem Přelet nad kukaččím hnízdem. Proč bylo na place napětí?

Možná je to i důsledek radikálního omlazení hlavních postav, jímž se tvůrci pokoušejí látku zpřístupnit současné generaci diváků. Chytají se tím ale do vlastní pasti. Právě generační rozdíly v knize dodávají protřelým úskokům dospělých pletichářů mnohem cyničtější rozměr, neboť se neštítí manipulovat i s ještě nezletilými dětmi.

Není to jediný nedostatek epizodicky strukturované série. Ve své druhé třetině drama ztrácí tempo i napětí. Přispívají k tomu zploštěné dialogy, kterým chybí de Laclosova rafinovaná nejednoznačnost. Postava Isabelle, která je v rozporu s předlohou zpočátku prezentovaná jako oběť mužského chtíče, navíc díl od dílu prochází překotnou charakterovou proměnou, nikoli pozvolným vývojem. Pátá část naznačuje, že dívčina pomstychtivá cesta může mít dohru až na dvoře krále Ludvíka XV. Vyústění příběhu tak možná ještě přinese nějaké překvapení.