Seriál z newyorské nemocnice diváka vtáhne, práci lékařů ukazuje bez příkras

Martin Šrajer Martin Šrajer
12. 8. 2020 11:40
Dokumentární seriál z newyorské nemocnice Lenox Hill nabízí intimní pohled na profesi náročnou i v lepších časech, natož během globální pandemie s miliony nakažených.

Když lidé po světě začali v průběhu pandemie covidu-19 doceňovat obětavost i profesionalitu lékařů a dalšího zdravotnického personálu, objevil se na Netflixu dokumentární seriál Lenox Hill. V osmi epizodách sleduje každodenní ruch titulní newyorské nemocnice, stojící na Manhattanu od roku 1857.

Přestože časosběrné natáčení probíhalo od předloňského jara do loňského podzimu, tedy ještě před rozšířením smrtícího viru, v seriálu není nouze o stresující situace a dramatické události.

Dokumentaristé Ruthie Shatzová a Adi Barash, kteří společně vytvořili podobně koncipované izraelské seriály Ichilov a Ambulance Israel, se oproti svým českým kolegům stojícím za Nemocnicí Motol nevyžívají v lidském neštěstí. Jejich primárním cílem není dojímat pomocí záběrů trpících pacientů. Kromě napětí během operací a silných emocí při oznamování diagnózy zachycují také všednodennost nemocničního provozu a nahlížejí do soukromí lékařů.

Věcností má Lenox Hill blíže k Doktorům, které před třemi roky odvysílala Česká televize (aby na ně letos navázala Sestřičkami). V jejich případě šlo nicméně o portréty tří odborníků v určitém oboru a epizody, obvykle zastřešené jedním tématem, na sobě byly víceméně nezávislé. Dokumentární seriál izraelského páru má parametry kontinuálně rozvíjeného dramatu, které je přes autentickou podstatu srovnatelně vtahující jako Pohotovost, Dr. House nebo Chirurgové.

Rozhodující byl již výběr čtveřice lékařů, které tvůrci natáčeli déle než rok. Neurochirurgové David Langer a John Boockvar léčí především pacienty s nádory na mozku. Ambulantní specialistka Mirtha Macriová kromě vlastního těhotenství řeší nelehkou situaci lidí pod vlivem drog a alkoholu, někdy navíc s psychotickými příznaky, z nichž mnozí kvůli chudobě a nezaměstnanosti skončili na ulici. Dítě shodou okolností čeká také Amanda Little-Richardsonová, dokončující atestaci z gynekologie a porodnictví.

Čtveřice postav, na něž je vyprávění vázané, nám pomáhá pochopit různorodost lidí a případů, s nimiž se doktoři potýkají v metropoli jako New York. Soukromí i kariérní cíle aktérů pak vymezují hlavní tematické linie.

Všech osm epizod Lenox Hillu je na Netflixu k vidění s českými titulky. | Video: Netflix

David je patřičně hrdý, že vybudoval oddělení neurologie prakticky od nuly a vytvořil z něj pracoviště uplatňující nejnovější postupy. Vysilující operace, při kterých molekulu po molekule odstraňuje zákeřný nádor, jej viditelně nabíjí víc než telefonáty s trpělivou manželkou. Nemocnice, kde se navzdory limitovaným finančním možnostem snaží udržovat vysoký standard péče, pro něj stejně jako pro neméně ambiciózního Johna představuje druhý domov.

Ambulantní specialistka Mirtha Macriová.
Ambulantní specialistka Mirtha Macriová. | Foto: Netflix

Mirtha a Amanda jako ženy a černošky v příběhu reprezentují vše ostatní, co se dvou privilegovaných bělochů netýká. Namísto toho, aby s muži spolurozhodovaly o administrativních záležitostech, přispívají k fungování nemocnice na té nejpraktičtější úrovni. Rodinný život pak pro ně není něčím, k čemu by si ve vzácných chvílích volna odskočily od práce. Coby nastávající matky se strachují o zdraví plodu a celou dobu řeší, jak skloubit kariéru s výchovou dítěte. S ohledem na kolegy nechtějí nastoupit na mateřskou příliš brzo ani se z ní vracet moc pozdě.

Zatímco pacienti Mirthy a Amandy přicházejí a odcházejí, těhotenství lékařek vytváří příběhový rámec propojující jednotlivé epizody. Podobně tvůrci napříč větší částí seriálu vyvolávají očekávání spjatá se zhoršujícím se zdravotním stavem Johnova a Davidova kolegy Mitche, kterému je diagnostikován nádor na mozku. Silná individuální dramata, jakkoli z dramaturgického hlediska nosná, ovšem částečně zastiňují systémové problémy amerického zdravotnictví, o nichž se doktoři sice zmiňují, ale kterým autoři nevěnují stejně soustavnou pozornost.

David jako primář například řeší rozpor mezi potřebou růstu oddělení díky přízni sponzorů na jedné straně a nedostatkem pokojů, personálu a vybavení na straně druhé. Amanda v jiné mimoděčné zmínce, která by zasloužila rozvést, upozorňuje, že nákladné studium medicíny by si nemohla dovolit bez podpory rodiny. Peníze jsou také důvodem, proč někteří pacienti nemohou být operováni. Není-li zákrok pojišťovnou vyhodnocen jako nezbytný, nemusí být schválen a zaplacen.

Neurochirurg David Langer.
Neurochirurg David Langer. | Foto: Stephanie Keith/Netflix

Zdá se, že pokud Lenox Hill přes byrokratické překážky patří mezi špičková zdravotnická zařízení, je to z velké části zásluha jednotlivců, nikoliv systému.

Když jedné dívce z méně zámožné rodiny kvůli problémům s pojišťovnou není schválena léčba, David ji operuje i bez záruky, že za svou práci dostane zaplaceno. Amanda zase ochotně vychází vstříc nestandardním požadavkům rodiček, jejichž pohoda je pro ni přednější než nemocniční řád.

Amanda Little-Richardsonová dokončuje atestaci z gynekologie a porodnictví.
Amanda Little-Richardsonová dokončuje atestaci z gynekologie a porodnictví. | Foto: Netflix

Seriál možná i zásluhou vhodně vybraných sociálních herců představuje školu empatického přístupu k pacientům. Všichni protagonisté dbají o to, aby se lidé v jejich péči cítili dobře. Volí přímou, ale citlivou komunikaci, trpělivě vysvětlují postup léčby i komplikace, které mohou nastat. K pacientům nepřistupují z pozic autorit, které je nutné poslouchat bez výhrad. Snaží se pro ně být oporami v těžkých životních okamžicích a rovnocennými partnery v komunikaci. To, co by zřejmě mělo být samozřejmostí, se z pohledu českého diváka, zvyklého mlčet a poslouchat, jeví jako vzdálený svět.

Lékaři z Lenox Hill ovšem neexcelují pouze v dlouhých dialozích s pacienty, jejichž proměňující se dynamiku zachycuje vnímavá, ale neinvazivní kamera. Velmi dobře dovedou artikulovat také myšlenky a pocity, s nimiž se divákům svěřují. Nebojí se být kritičtí vůči poměrům ve zdravotnictví, vyjadřují obavy z vyhoření, upozorňují na projevy systémové nerovnosti, jako je vyšší úmrtnost černošských rodiček, a když jim zemře pacient, neskrývají frustraci a slzy.

Autoři seriálu Shatzová a Barash tak sice výběrem, skladbou materiálu i decentně využívaným hudebním podkresem přetavují chaotické nemocniční dění v poměrně přehledné a poutavé vyprávění, práci doktorů ale neidealizují a nezjednodušují. Portrétují je nesentimentálně jako osoby až nezdravě oddané své práci ("Vždycky jsem měl v plánu pracovat až do smrti," říká napůl žertem smrtelně nemocný Mitch), které občas váhají nebo se hroutí pod tíhou zodpovědnosti.

Bonusovou devátou epizodu Lenox Hillu tvůrci natočili již během pandemie. | Video: Netflix

Přestože tedy nedostatky zdravotnictví, založeného na ziscích soukromých firem, nejsou v popředí zájmu seriálu, z mnoha náznaků je patrné, že na snahu udržovat status quo doplácí personál i pacienti.

Bonusová devátá epizoda, Barashem natočená v nemocnici během prvních týdnů pandemie, pak ukazuje, jak závažnými se zdánlivě malicherné problémy stávají při jejich dlouhodobém ignorování v časech krize. Hned zkraje března na pohotovosti docházejí ochranné pomůcky a lékařům nezbývá než doufat, že budou patřit mezi ty šťastnější, kteří se virem nenakazí.

Lenox Hill je svižným, sevřeným dramatem bez hluchých míst i důležitou poctou pracovníkům v prvních liniích. Stres a vzrušení, které zažívají, ukazuje s upřímným zájmem, bez senzace a předpojatosti. Namísto vynášení verdiktů nad stavem americké lékařské péče nám umožňuje strávit v blízkosti zdravotníků dost času, abychom si o náročnosti a významu jejich práce mohli udělat vlastní názor. Autor tohoto textu po sedmi hodinách v jejich přítomnosti pociťoval zejména obrovský respekt.

Lenox Hill

Režiséři: Ruthie Shatzová a Adi Barash
Seriál je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

Další zprávy