Seriál na HBO je napínavý. Špionážní thriller využívá syrskou tragédii jako kulisu

Pavel Sladký Pavel Sladký
13. 11. 2020 14:10
Francouz, který se ocitne uprostřed bojů kurdských ženských milic YPG proti Islámskému státu, je hlavním hrdinou seriálu Země nikoho. Osmidílný počin mohou diváci vidět na českém HBO.

Stavební inženýr Antoine se roku 2014 vydává do Sýrie, aby tam našel svoji sestru. Ta přestala komunikovat s rodinou v Paříži a mělo se za to, že před několika lety zemřela při atentátu v egyptské Káhiře. Antoinovi se ale zdá, že sestru zahlédl v televizní reportáži z bojů.

V Sýrii se nezkušený Francouz okamžitě ocitá na hraně života a smrti, poznává kurdské bojovnice za svobodu a mění se mu žebříček hodnot. Seriál Země nikoho sleduje nejen jeho, ale také trojici britských bojovníků v řadách Islámského státu. Válečné drama postupně odhaluje příčiny dění, a tak se pozornost přesouvá k jiným postavám a do polohy špionážního thrilleru.

Zemi nikoho vytvořili Amit Cohen a Ron Leshem s producenty Mariou Feldmanovou a Eitanem Mansurim. Původem izraelští tvůrci, dnes sídlící ve Spojených státech, jsou už podepsaní pod úspěšnými seriály Fauda (v případě Feldmanové) a False Flag (Feldmanová i oba scenáristé) nebo filmy jako Foxtrot (Mansuri). Na blízkovýchodní válečné konflikty se specializují.

Novinka vznikla pro francouzskou televizi Arte a on-line videotéku Hulu, v Česku je všech osm dílů seriálu k vidění na portálu HBO GO.

Bojovnice kurdských milic YPG přitahují filmaře už delší dobu. Vznikly o nich například dokumentární snímky Gulîstan - země růží režisérky Zaynê Akyolové, dále Our War či Fear Us Women. Nebo třeba hraný film Bojovnice slunce od režisérky Evy Hussonové. Jeho heroizující, ale neobratné vyprávění také líčilo region očima evropské hlavní postavy.

Pro Zemi nikoho jsou cizinci namočení v bojích o syrská území hlavním principem - odvozuje od nich i název. Seriál vůbec nezobrazuje civilní obyvatelstvo severní Sýrie, ani jako oběti. Sýrie je pro tvůrce hlavně operačním polem místních bojovníků, jejichž kartami míchá izraelská tajná služba Mosad, zastoupená cynickým, až démonickým agentem Stanleyem.

Všech osm epizod Země nikoho je k vidění na české HBO GO. | Video: HBO/Hulu

Seriál natáčel režisér Oded Ruskin v Maroku, tradičním zázemí filmařů pro projekty o neklidném Blízkém východě, Sahelu, Sahaře a dalších destinacích, které alespoň částečně připomíná. Země nikoho není dokudramatem, ale usiluje o dynamický realistický obraz konfliktu. O autenticitu se však připravuje různými detaily.

V některých situacích se postavy chovají až neuvěřitelně naivně, aby lépe kontrastovaly s odhodláním zkušených bojovnic a bojovníků. Ti válčí za vyšší cíle, ale iluze si nedělají.

Roda Caniogluová hraje Adar.
Roda Caniogluová hraje Adar. | Foto: HBO

O trojici britských bojovníků Islámského státu víme z flashbacků, že je ostatní chlapci z londýnského sídliště neměli rádi a že se s nimi prali. A tak se Britové upnuli k víře a skončili v Sýrii. Taková sumarizace může znít cynicky, ale přesně takhle seriál občas zjednodušuje.

Tvůrci Země nikoho zkušeně dávkují informace, což se týká především osudu Antoinovy sestry Anny. Většina příběhových skoků do minulosti však dění vysvětluje s banální přímočarostí. Seriál nezatajuje zvěrstva páchaná Islámským státem, přesto hlavně zpočátku trojice britských rekrutů působí málem sympaticky, jen trochu ztraceně.

Dialogy bojovnic a bojovníků, přicházejících na palebné pozice, vyznívají jako scenáristická potřeba vysvětlovat - tou dobou už pokyny musely být dávno rozděleny. Když Antoine v nemocnici sleduje reportáž přes rameno své ženy, na obrazovce záběry nepravděpodobně běží dvakrát. Když o sobě bojovnice říká, že její "bývalé já" je mrtvé, zní to jako klišé. Podobné momenty dokážou sebrat složitě budovanou diváckou důvěru.

Za něco patrně může scénář překládaný do francouzštiny. Také české titulky mají daleko k dokonalosti.

Důležitější než tohle vše je ale struktura scénáře, který usiluje o napětí a závěrečné spojení dvou hlavních příběhových linií. To se nakonec podaří.

Tak jako je v seriálu Sýrie geopolitickým hřištěm izraelského Mosadu, tvůrci si z ní udělali hřiště audiovizuální. Země nikoho je dovedně udělaná, reálie jsou vyrešeršované, o vnitřní povaze konfliktu v severní Sýrii a příbězích zapojených lidí ale celek vypráví jen šablonovitě. Nakonec i Antoinův vývoj si dokážeme představit předem. Rozměr individuální tragédie cizinců, vtažených doprostřed syrského konfliktu, pochopíme spíš jinde. Nabízejí ho filmy jako Profil nebo dokumentární knihy Dvě sestry a Všetky Larine vojny.

Diváci mohou Zemi nikoho sledovat jako televizní zábavu a budou napjati. Skutečná složitost mezinárodního konfliktu nebo vnitřní tragédie Sýrie je však ani přes množství přestřelek silněji nezasáhne.

Země nikoho

Tvůrci: Amit Cohen, Ron Leshem, Eitan Mansuri, Maria Feldmanová
Seriál je k vidění na HBO.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 7 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy