Po Escobarovi vyjednávačem míru. V dramatu Sergio září herec Moura

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
7. 5. 2020 17:22
Pronikavé černé oči hledí do kamery. Diváci Netflixu je dobře znají, patřily nejslavnějšímu narkobaronovi Pablu Escobarovi z Narcos, předního seriálu této internetové televize. Nyní však herec Wagner Moura nehovoří o kokainu, ale o světovém míru. Skoro jako by v životopisném snímku Sergio, který lze vidět též na Netflixu, chtěl ukázat, že vedle zlosynů "umí" i svatoušky.
Na snímku ze Sergia jsou Ana de Armasová a Wagner Moura.
Na snímku ze Sergia jsou Ana de Armasová a Wagner Moura. | Foto: Netflix

Moura, který v druhé řadě seriálu Narcos dovedl i Escobara proměnit v zasmušilého strýčka se psíma očima, má talent vdechnout přesvědčivost komukoli. Brazilského diplomata OSN Sérgia Vieiru de Mella, o jehož posledních životních etapách snímek pojednává, zpodobnil jako muže ušlechtilých, až dětinských ideálů, který touží být neustále v přední linii. Ať už je to ozbrojeným konfliktem zmítaný Východní Timor, kde se de Mello podílel na ustanovení nezávislého státu, či Irák, kam odjel na svou poslední misi.

"Vítejte v první lize," říká mu v roce 2003 americký velvyslanec v Bagdádu po drobné disputaci, jejímž cílem bylo naznačit, že tady na rozdíl od Timoru nevelí OSN, ale americká armáda.

De Mello, jak se později ukáže, nehodlá hrát podle cizích pravidel. Země zmítaná nejistotou po pádu režimu Saddáma Husajna si podle něj zaslouží jinou správu, než jakou si představují Američané.

Zkušený americký dokumentarista Greg Barker se ve svém teprve druhém hraném snímku pokouší o až staromilské propojení dvou žánrů, politického dramatu a romance. Tvůrce, který se životu de Mella už věnoval ve stejnojmenném dokumentárním snímku z roku 2009, se po více než dekádě vrátil k dramatickým osudům charismatického diplomata. Ten tragicky zahynul na misi v Iráku při incidentu, který byl zlomový pro celé západní působení v zemi.

Přímo tam, do rozvalin budovy OSN zasažené bombovým útokem, snímek zavádí publikum brzy po začátku. A odtud, z temnoty a prachu, se vydává do různých zákoutí minulosti. Nachází v nich muže, kterému v očích stále plane stejná vášeň, za niž byl během studentských nepokojů roku 1968 dočasně vyloučen ze Sorbonny.

O několik dekád později nachází Sergio - jehož, jak se dozvíme, takřka všichni oslovují křestním jménem - spolužáka v nečekaných místech, v Kambodži mezi Rudými Khmery. De Mello jako první muž v OSN úspěšně vyjednával s touto nacionalistickou organizací a snímek Sergio v působivé zkratce ukazuje, proč se mu to povedlo.

V cestách do minulosti však tvůrci nacházejí nejen schopného diplomata, ale také rozvedeného muže a nefunkčního otce, který nezná věk ani alergie svých synů a vždy dá přednost práci před láskou. Až na silnici v Timoru potká běžkyni, která to možná dovede změnit. A přimět pracovitého diplomata, aby zaplál vášní nejen pro zaměstnání.

Eduardo Melo, João Barreto a Wagner Moura.
Eduardo Melo, João Barreto a Wagner Moura. | Foto: Netflix

Sám režisér Barker ovšem nakonec podlehne vášni pro filmařské téma. Jeho skoky časem mají promyšlenou strukturu, která až poměrně pozdě odhalí divákům jedno klíčové rozhodnutí, jež vedlo k tragickému incidentu. Emočně už ale zdaleka nefungují tak dobře. Přehnaný sentiment a učebnicově sterilní romantika hrdinu nepolidšťují, činí spíše opak.

Drama Sergio je tak přehlídkou klíčových momentů v kariéře muže, který chtěl zlepšit svět. V jednotlivých scénách i díky Mourově herectví ožívá rozhodný, ale též empatický diplomat. Nejde však o plastický portrét, neboť naráží na příliš mnoho šablon a klišé o pracovitých lidech, kteří při snaze zachránit svět nevidí své nejbližší okolí.

Mnoha interiérovým scénám - ať už milostným uprostřed dřevěných chýší Timoru, nebo dramatickým v ruinách Bagdádu - režisér Barker dává rutinní televizní vizáž. Ta spolu s některými ohranými dramatickými prvky, jako je střihová montáž podobně vypadajících záběrů idylických vln a ničivé exploze, posouvá film dál do říše průměrnosti.

Z ní jej vytahují především pohlcující oči Wagnera Moury. Přes veškeré výtky ke scénáři či režii v těch očích zůstává herecký zápal, který odráží zápal skutečného Sérgia Vieiry de Mella. Toho kdysi novináři označili za směs Jamese Bonda a Roberta Kennedyho. A filmový Sergio v těch nejlepších momentech ukazuje přesně takovou směs dobrodruha a rozhodného politika. Škoda, že zůstává u těchto, byť intenzivních střípků.

Sergio

Režie: Greg Barker
Netflix 2020

Seriál Chalífát, který nabízí Netflix, se snaží o maximální realističnost, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. Podstatné je, že není jednostranný. | Video: Kamil Fila, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

Izraelci prověřovali několik desítek plavidel, z nichž mohla ropa uniknout. Pátrali po lodi, která 11. února plula ve vzdálenosti asi 50 kilometrů od izraelských břehů ve Středozemním moři.

Ochránci životního prostředí hovoří o ekologické katastrofě, jejíž následky se budou likvidovat několik let. Na čistění pláží se podílí tisíce dobrovolníků, pro veřejnost jsou nyní pláže zavřené. Izraelské úřady také z obezřetnosti zakázaly prodej ryb a mořských plodů z izraelských vod.

Zdroj: ČTK
Další zprávy