Šedý kamion s lehkou vůní popcornu

Irena Hejdová Irena Hejdová
3. 4. 2006 0:00
Festival - Febiofest je po třinácti letech existence respektovanou středněproudou přehlídkou - v tom dobrém slova smyslu.

Febiofest je největším pražským festivalem. Do svých programových sekcí se snaží pojmout všechny kinematografie světa, a tak tu lze najít sekci evropského filmu, panorama asijské, africké, latinskoamerické i britsko-americké. Jsou tu k vidění dokumenty, hudební filmy i televizní taškařice. Klasické ruské komedie i novinky světové tvorby. Gay & lesbické filmy i snímky pro děti.

Na druhé straně Febiofest příliš neobjevuje nové trendy. Spíš stvrzuje, co už se ve světě dávno ví: že to nejlepší ze současné kinematografie se rodí v Asii (sekce Asijské panorama), Africe (Tarfaya) či jižní Americe (Cestou mraků).

Oliheň a velryba
Oliheň a velryba | Foto: Aktuálně.cz

Že ruská kinematografie ráda těží z amerických vzorů (Hledá se chůva i První po bohu uvedený mimo Febiofest). A že do distribuce se chystá řada dobrých (Libertin, Nepohodlný, Spojenec, Match Point, Luk) i méně dobrých filmů (Producenti) - a že některé dobré snímky se sem bohužel nechystají (Oliheň a velryba, Free Zone).

Febiofest chytře kopíruje "demografické" rozložení diváckého zájmu. Pro většinové diváky hity, pro "náročnější" výběrovější sekce a retrospektivy či hudební filmy o alternativních hvězdách. Tak tu zabodovala třeba srbská road-movie Šedý kamion červené barvy; navštěvované byly ale i "minipřehlídky" Andyho Warhola a Michelangela Antonioniho, stejně jako zmíněné sekce afrického, asijského a jihoamerického filmu.

Infobox
Autor fotografie: Febiofest

A diváci jsou každopádně s takto koncipovanou nabídkou spokojeni; letos jich na pražskou část dorazilo 83 tisíc. Spousta projekcí byla vyprodaných a mezi návštěvníky rozhodně nebyli jen teenageři, nýbrž i generace mnohem starší.

Jako dobrý nápad se ukazuje, že prakticky celý festival (včetně doprovodného hudebního programu) se odehrává v jediném pražském multikině. Diváci stihnou víc projekcí, aniž musí přejíždět (a ještě si mohou dopřát popcorn).

Jistěže za onu rozkročenost a úspěch (včetně mediálního) dělá Febiofest i kompromisy. Kupříkladu zahájení obstarala v osmi sálech Lelouchova sentimentální novinka Odvaha milovat; zajímavější snímky byly na zahajovacím večeru promítány ve vedlejších sálech.

Claude Lelouch
Claude Lelouch | Foto: Aktuálně.cz

Claude Lelouch byl totiž hostem letošního Febiofestu - a právě hosté dobře ukazují taktiku přehlídky: vystavují se osvědčená jména, jistoty, progresivnější věci nechybějí, ale jsou "v pozadí". Minimálně část hostů už je mírně za zenitem či jejich nejslavnější éra pominula.

Návštěva amerického režiséra českého původu Ivana Passera či polského režiséra Juliusze Machulského byla samozřejmě milá, ale stejně jako v případě největší hvězdy Claudie Cardinalové se spíše vzpomínalo na filmy i čtyřicet let staré.

Aktuální hvězdou mezi hlavními hosty byl snad jen japonský režisér Rijúči Hiroki (Vibrátor) či německá herečka Julia Jentschová; ta ovšem i proto, že právě natáčí v Praze s Menzelem Hrabalova Anglického krále.

Fero Fenič
Fero Fenič | Foto: Febiofest

Febiofest je zkrátka pod zručnou taktovkou svého ředitele Fera Feniče mainstreamovou filmovou přehlídkou - což není totéž jako přehlídka mainstreamových titulů - se všemi jejími klady (lámání rekordů návštěvnosti) i limity. Vynikající letošní znělce s pampeliškami atakujícími Prahu přecházely před projekcí každého filmu tři velmi slabé, diváky často vysmívané reklamy hlavních sponzorů festivalu (Ano, je pravda, že bez sponzorů to dnes nejde.)

Do největší tuzemské přehlídky, karlovarského festivalu, Febiofestu ještě něco chybí. Ve Varech víc dokážou vyhmátnout aktuální trendy světové kinematografie a zprostředkovat je divákům. O tom svědčí i fakt, že hosty karlovarského festivalu jsou často nadějní herci a tvůrci na počátku kariéry, kteří čím dál častěji své filmy premiérují právě zde.

Ale organizátoři Febiofestu jsou určitě (a právem) spokojeni s druhou pozicí. Vědí, co chtějí - a to, co chtějí, dělají dobře. Mainstream ostatně není sprosté slovo a jestli dnes něco potřebuje rehabilitaci a kultivaci, je to právě střední proud všeho druhu.

 

Právě se děje

Další zprávy