reklama
 
 

Sedláčkův portrét důchodce Zemana je uctivě zamlžený

25. 10. 2007 13:00
Jihlavský festival čeká film o sarajevském atentátu

Jihlava -  Režisér Robert Sedláček nepřišel na jihlavském festivalu dokumentů ani na druhou projekci svého očekávaného filmu o Miloši Zemanovi. Sociálně demokratický expremiér sice viděl premiéru, ale na plátně se s ním valstně blíž nesetkáte.

Dokument uvozuje Havlův citát, jak se se Zemanem setkali na tribunách listopadové revoluce; uzavíral ho dnes už mediálně proslulý (a vystřižený) Šloufův výrok o možném budoucím Zemanově návratu.

Šlouf se mihne jen v závěrečných archivních záběrech, jeho jméno v titulcích podle očekávání chybí. Dokumentu ale chybí víc věcí.

Třeba konfrontační přístup režiséra, kterého tu Zeman oslovuje laskavě otcovsky Roberte. Sedláček při setkáních s ním volí důsledně zdvořilý, vlastně synovský přístup, který mu znemožňuje přistoupit k Zemanově rozporuplné osobnosti blíž a nahlédnout pod slupku neodolatelného hulváta, který kudy chodí, tudy trousí obšírné citáty z klasiků i pověstné bonmoty.

V Sedláčkově dokumentu se o Zemanovi vlastně nedozvíme o moc víc, než co bychom už nevěděli - k Sedláčkovi se sice chová shovívavěji než k novinářům, ale neodpustí si nelichotivé výroky na některé z bývalých stranických kolegů.

Sedláček je Zemanovi slabým soupeřem, podobně jako před lety filozofovi Václavu Bělohradskému, jehož dokumentární portrét natáčel. Zeman ho hladce smete proudem své řeči, vyhlášenými rétorickými schopnostmi a hláškami, které pobaví, ale hodinový dokument Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny nakonec spíš přehltí.

Nakonec je dokument opravdu spíše nekrologem než kritickým nebo novým pohledem na Zemanovu osobnost. Prokládán je uctivými citacemi z jeho slavné knihy Jak jsem se mýlil v politice, rekapitulačními archivními záběry z celé Zemanovy éry a záběry na krajinu Vysočiny, kterou prochází expremiér v kraťasech, z nichž mu až dojemně vykukují hubené nožky.

Jediným silnějším momentem je ve své nečekanosti autentická scéna, v níž Zeman přikáže Sedláčkovi, aby z přilehlé lodi zachránil zatoulaného rejska. Sedláček tak učiní a prostřihne následně na scénu, v níž Zeman rozhodně není ke svému kolegovi Zaorálkovi tak kolegiální jako k němé tváři.

Obraz Vysočiny a důchodce Miloše Zemana mohl být pozoruhodným portrétem stárnoucího muže a politika, který by konečně odkryl karty a sundal masku. Sedláčkův styl to ovšem znemožňuje.

Místo Šloufa ho zakončuje další citát: Na hrdiny je třeba dívat se dalekohledem, ne mikroskopem. Sedláček se toho drží a to jeho dokumentu láme vaz.

Ve středu na festivalu čeká dokumentární křest i na Zemanova odvěkého rivala Václava Klause. Prezident je hlavním aktérem dalšího soutěžního filmu Papírový atentát, který se vrací k  sarajevskému atentátu. Film natočil Sedláčkův blízký spolupracovník Radim Procházka.

autor: Irena Hejdová | 25. 10. 2007 13:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama