Seděl 20 let za to, že byl "mladej a černej". Netflix přibližuje osud Američana

Martin Šrajer Martin Šrajer
25. 11. 2020 17:20
Muž, který si navzdory nedostatku přesvědčivých důkazů odseděl přes 20 let ve vězení, je protagonistou dokumentární série Netflixu nazvané Proces číslo 4. Poukazuje na nepružnost amerického policejního, soudního i vězeňského systému.

Jedním z vrcholů nedávného jihlavského filmového festivalu byl čtyři a půl hodiny dlouhý snímek Radnice. Veterán amerického dokumentu Frederick Wiseman v něm vytvořil vrstevnatý portrét svého rodného Bostonu. Na chodu jednotlivých institucí ukázal, jak vedení města zvolené za Demokratickou stranu prosazuje diametrálně odlišnou politiku než dosluhující republikánský prezident Donald Trump.

Dnes v Bostonu rozhodují zástupci všech menšin, při obsazování administrativních pozic je zohledňována rasová i genderová diverzita a služby pro příslušníky okrajových komunit jsou stále rozšiřovány. Nebylo tomu tak ale vždy.

Do zcela jiného Bostonu nás vrací dokumentární série Proces číslo 4, která je nyní k vidění na Netflixu. V 90. letech minulého století se město ležící na východním pobřeží USA stále vyznačovalo nápadně nepřátelským postojem k černošskému obyvatelstvu. Diskriminace se projevovala v bydlení i školní výuce, k jejíž desegregaci vinou zatuhlosti systému došlo až v průběhu 70. a 80. let.

Pod vlivem rasových předsudků jednala také policie. Podle reportérů deníku Boston Globe policisté často "upravovali" místa činu tak, aby mohli obvinit příslušníka rasové či etnické menšiny. Obětí fatálního policejního selhání se zřejmě stal i Sean Ellis, jehož případ seriál podrobně rozkrývá.

Šestadvacátého září 1993 byl v Bostonu zastřelen detektiv John Mulligan. Připomínalo to popravu: policista, který proslul raziemi bez povolení k prohlídce a zadržel rekordní počet osob, si nadělal spoustu nepřátel. O podezřelé s motivem k vraždě tedy nebyla nouze.

Tým 65 vyšetřovatelů, jejichž pátrání připomínalo hon, se nicméně brzy zaměřil na tehdy devatenáctiletého Ellise. Ten k vlastní smůle nedlouho před zločinem nakupoval v supermarketu, v jehož blízkosti padly smrtící výstřely. Jak se zvláštním klidem a vyrovnaností sám říká, nejspíš doplatil na to, že byl "mladej a černej".

Všech osm epizod Procesu číslo 4 je na Netflixu s českými titulky. | Video: Netflix

Mladý muž se přitom na seznamu možných pachatelů ocitl až poté, co na policii vypovídal kvůli vraždě svých dvou sestřenic, k níž došlo krátce po Mulliganově smrti. Především na základě výpovědi jedné svědkyně, shodou okolností příbuzné vyšetřujícího detektiva, byl Ellis zadržen a skončil před soudem.

Vzhledem k minimu přesvědčivých důkazů a pochybnému průběhu vyšetřování, řízeného dvojicí detektivů později obviněných z korupce, Ellis věřil, že se brzy vrátí na svobodu. Namísto toho absolvoval tři soudy. Po tom posledním byl odsouzen na doživotí.

Sean Ellis v mládí.
Sean Ellis v mládí. | Foto: Netflix

Odseděl si více než 20 let, než se jeho případu ujala advokátka Rosemary Scapicchiová, přesvědčená, že se stal obětí institucionálního rasismu, touhy po pomstě a křiklavého zneužití pravomocí. Stejně jako mnozí další Afroameričané, kteří byli v očích převážně bělošského policejního sboru vždy první na ráně.

Vyšetřování vraždy probíhalo pod tlakem médií, veřejnosti i policejních odborů. Bylo potřeba co nejrychleji najít viníka, a tak uklidnit vyhrocenou atmosféru. Vzhledem k množství porušených pravidel Scapicchiová neměla problém sesbírat dost materiálů dokládajících manipulaci se svědky i důkazy. Na jejich základě soud vyšel vstříc žádosti o čtvrtý proces, mající za cíl Ellise očistit.

Osmidílná série v prvních epizodách prakticky den po dni rekonstruuje okolnosti Mulliganovy vraždy a Ellisova zatčení. Výpovědi jeho obhájkyně, reportérky z Boston Globu nebo tehdejších policistů doplňují názorné animované sekvence. Líčení událostí je natolik sugestivní, že diváka přenáší zpět do osudové noci.

Postupy hraných filmů, jako je thrillerová hudba v podkresu, tvůrci nicméně využívají střídmě. Napětí vytvářejí spíš důmyslným dávkováním informací. Události za sebe neřadí chronologicky, kvůli kontextu se naopak často vrací v čase. Stále jsme tak udržováni v napětí, neboť něco zbývá doříct a vysvětlit.

Odsouzený Sean Ellis.
Odsouzený Sean Ellis. | Foto: Netflix

Vyprávění není přímočaré také kvůli tomu, kolik různorodých perspektiv nabízí. Byť tvůrci zjevně stojí na Ellisově straně a nahlédnutím do jeho soukromí se jej snaží vykreslit plastičtěji než ostatní aktéry, prostor dostávají též kolegové zavražděného detektiva Mulligana.

Ti jsou nadále skálopevně přesvědčeni o Ellisově vině i adekvátnosti svých někdejších postupů, zahrnujících vedle zjevného rasismu i nepřiměřené násilí. Snahu o objektivitu dokládá i dlouhý seznam osob, jež sice dokumentaristé oslovili, ale které před kamerou odmítly vystoupit.

Omezené spektrum aktérů ochotných vypovídat zřejmě určilo i směr vyprávění. Proces číslo 4 nehledá odpověď na otázku, kdo Mulligana ve skutečnosti zastřelil. Snaží se pochopit, jaké faktory přispěly k tomu, že spravedlnost selhala a Sean Ellis přes všechna policejní pochybení strávil půlku svého dosavadního života za mřížemi.

S dalšími zjištěními týkajícími se práce detektivů vychází najevo, že vedle rasových předsudků a arogance moci roli sehrál mimo jiné rozmach obchodu s drogami, z něhož profitovali i policisté. Ti při prohlídkách zabavovali nalezené peníze. Jedním z nich byl údajně Mulligan.

Krytí jeho nekalé činnosti přispělo ke snaze uzavřít případ dřív, než vyjdou najevo nelichotivé detaily, které by vrhly špatné světlo na činnost celé bostonské policie. Důvodem, proč Ellisovo očištění trvá již déle než čtvrt století, je právě neochota připustit jinou než individuální chybu a tím zpochybnit legitimitu platného řádu.

Proces číslo 4 tak ve druhém plánu pomáhá pochopit stále hlasitější volání po reformě americké policie, potažmo soudního a vězeňského systému. Zdá se, že všechny orgány jsou primárně uzpůsobeny k ochraně privilegované části společnosti. Závěrečná část série, zaměřující se na události posledních let, naznačuje, že konkrétně v Bostonu by změna mohla přijít s novou prokurátorkou a novým šéfem policie, oběma zástupci minorit.

Čím blíž je vyprávění přítomnosti, tím hůř je zároveň kvůli chybějícímu odstupu zacílené a tím více zabředává do nepodstatných detailů. Umělé natahování příběhu se ale projevuje také v dřívějších epizodách. Sympaticky "demokratický" přístup tvůrců vede vedle vyváženosti rovněž k tomu, že se ke slovu dostává snad každý, kdo byl ochoten si stoupnout před kameru.

Pár minut slávy si tak užije i bývalý drogový dealer, z jehož úst znějí vesměs banality jako "zkorumpovaný policajt je nejhorší, protože hraje na obě strany". Vedle přínosných fakt nás série zavaluje ničím nepodloženými spekulacemi a dojmy. Informace se navíc často opakují, případně slova popisují to, co vidíme na archivních záběrech.

Štědrá, takřka osmihodinová stopáž v důsledku neodpovídá tolik potřebám příběhu jako spíš potřebě Netflixu. Videotéka musí produkovat spoustu filmů či seriálů, aby nasytila platící uživatele. Oproti průlomové a dosud nepřekonané sérii Jak vyrobit vraha, která spustila cyklus zevrubných rekonstrukcí podivných zločinů, ale v Procesu číslo 4 není dost zvratů, překvapení ani kontextu.

Naopak film Radnice od Fredericka Wisemana má sice zhruba poloviční délku, ale neustále odkrývá nové souvislosti a vytváří komplexní mozaiku vztahů mezi občany a institucemi. Případ číslo 4 rovněž nabízí cennou výpověď o proměně města a jeho institucí, avšak každému poznatku věnuje neadekvátní pozornost. Ve výsledku je plošší a sděluje toho o poznání méně.

Proces číslo 4

Režie: Rémy Burkel
Seriál je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 31 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy