Sci-fi Netflixu je lepší než horory. Laurentové dochází kyslík, hraje tváří a hlasem

Martin Šrajer Martin Šrajer
21. 5. 2021 17:35
Klaustrofobní sci-fi thriller Kyslík neohromuje originální zápletkou, díky inteligentní režii a herectví Mélanie Laurentové je ale napínavý od první do poslední minuty.

Náš prostor pro život byl v posledním roce a čtvrt výrazně omezen. Kvůli pandemii jsme víc času trávili v izolaci, odkázáni na komunikační technologie. Netflixem distribuovaný francouzský thriller teď dovádí karanténní realitu do krajnosti.

Mladá žena je uvězněná v takzvaném kryogenním boxu a jediný kontakt se světem jí zprostředkovává vyspělá umělá inteligence. Když navíc padne zmínka o smrtícím viru hubícím populaci, paralely s přítomností nemůžou být zjevnější.

Kanaďanka Christie LeBlancová však scénář Kyslíku napsala čtyři roky před covidem. Tehdy se ústřední role měla zhostit Anne Hathawayová. Nahradila ji Noomi Rapaceová, která je ale s výsledným dílem nakonec spjata jen produkčně. Kvůli pracovní vytíženosti protagonistku ve finále ztvárnila osmatřicetiletá Francouzka Mélanie Laurentová známá z filmu Hanebný pancharti.

Je tedy spíše náhoda, jak aktuálně námět působí v kontextu posledních měsíců. Francouzský režisér Alexandre Aja, který v mateřštině natáčel poprvé po 18 let starém hororu Noc s nabroušenou břitvou, mohl nanejvýš zvýraznit některé boční motivy. Ústřední téma nezlomné vůle k životu bude stejně silně rezonovat i po případném vymýcení viru.

Málo času

Úvodní výjev připomíná zrození. Hrdinka zavřená v malé, futuristické krabici se probouzí z kryogenního spánku. Začíná se klubat z tenké ochranné tkaniny, do níž byla zabalena, a zoufale lapá po dechu. Detailní záběry rychle dýchajícího těla proměňují její akutní potřebu kyslíku v něco takřka hmatatelného.

Stejně jako novorozenec netuší, jak se jmenuje, kde se nachází a co si má počít. To vše vyvolává paralyzující strach, který lze i bez jediného proneseného slova zřetelně vyčíst z tváře Laurentové.

S uvězněnou ženou strávíme každou z následujících 100 minut, do nichž se tvůrcům podařilo zhustit v podstatě celý život. Od narození přes poznávání sebe sama po životně důležitá rozhodnutí.

Film Kyslík je na Netflixu s českým dabingem i titulky. | Video: Netflix

Konstatování "Jste rozrušená", které po chvíli zazní odkudsi shůry, není vzhledem ke zneklidňující náplni prvních okamžiků příliš objevné. Uklidňující hlas patří Monitorovacímu informačnímu a léčebnému operátorovi, zkráceně MILOvi.

Inteligentního virtuálního asistenta namluvil Mathieu Amalric. Přestože dokáže pouze reagovat na kladené otázky a plnit příkazy, které nejsou v rozporu s jeho nastavením, zásluhou charismatického Francouze se stává druhou klíčovou postavou.

Optikou filmu mohou technologie člověka dost potrápit. Pokud jim ale jako detektiv vyšetřující zločin dokáže klást správné otázky, stávají se parťáky. Stejně jako MILO. Zdá se, že jedině on může probuzené ženě pomoct vyřešit únikovou hru, jejíž aktérkou se stala proti své vůli.

Mezi člověkem a strojem pomalu vzniká nevšední, díky hercům ale uvěřitelné citové pouto. Na dlouhé klábosení ovšem nemají čas. V neprodyšně uzavřeném modulu rychle dochází kyslík.

Mélanie Laurentová jako Liz.
Mélanie Laurentová jako Liz. | Foto: Netflix

Záleží na každém střípku

Přestože hrdinka má k dispozici špičkový počítač, postupně se učí stále víc spoléhat na své tělo, emoce a intelekt. Po překonání prvotního šoku a urychleném absolvování všech pěti fází smutku nachází dost sil a odhodlání, aby místo čekání na záchranu začala hledat řešení.

Strach a neklid ve výrazu Mélanie Laurentové střídá bojovný vzdor. Neodradí ji ani MILOvo lakonické oznámení, že nemá sebemenší šanci přežít. Její víra ve vlastní schopnosti zesílí po odhalení, že podle všeho je renomovanou vědkyní Liz Hansenovou, která se zabývala kryogenikou. Měla by tudíž vědět, jak podobná zařízení fungují.

Poznávání postavy, jemuž v tradičně vystavěném dramatu bývá vyhrazena expozice, tvoří nosný prvek Kyslíku. Každý objevený střípek osobnosti, každý záblesk minulosti může Liz zachránit život. Žádné zjištění nepřichází vniveč. Podobně úsporné je vyprávění také v jiných ohledech.

Vyjma kratičkých flashbacků sice neopustíme nekomfortně stísněný box, promyšleně dávkované informace nám přesto umožňují vytvořit si ucelenou představu o hrdince i okolním světě. Byť druhá polovina naznačuje, že ve hře je rovnou osud lidstva a příběh se myšlenkově rozpíná do větší šíře, než by komornímu aranžmá slušelo, jeho emocionálním centrem zůstává zápas jedné ženy o život.

Každý zvrat prožíváme s Liz od jejího prvního nadechnutí prakticky v reálném čase. Když MILO v jednu chvíli oznamuje, že kyslík vystačí nanejvýš na 72 minut, jde o dobu zbývající do konce filmu. Intenzitu diváckého prožitku ještě umocňuje důraz na fyzično.

Do těla zoufalé ženy je zavedeno několik kanyl, jejichž vytahování zřejmě nebude patřit k oblíbeným momentům diváků omdlévajících při krevních odběrech. Fyzická bolest však ženě pomáhá oddělit vidiny od reality a nasměrovat roztěkanou mysl k důležitým vzpomínkám.

Mélanie Laurentová jako Liz.
Mélanie Laurentová jako Liz. | Foto: Netflix

Svíravý pocit

Nepříjemné tělesné detaily nám navíc nedovolují zapomenout, jak omezené jsou Liziny možnosti pohybu. Režisér Aja s belgickým kameramanem Maximem Alexandrem prokázali neobyčejnou vynalézavost při vymýšlení stále nových způsobů, jak snímat jednu herečku v miniaturním hi-tech modulu.

Ačkoliv se klaustrofobní vyprávění fakticky vzato nehne z místa, zásluhou svižného střihu a stálého přísunu vizuálních podnětů je natolik barvité a dynamické, že není čas dumat nad dírami v logice nebo žánrovými klišé.

K výtvarné rozmanitosti přispívají i kratičké vzpomínkové sekvence, které se vyznačují větší civilností a teplejšími barvami. Odskoky do minulosti ale zároveň ředí napětí, které Aja zejména v první půlhodině perfektně buduje za vydatné podpory orchestrálního soundtracku Robina Couderta.

Ne všechny informace, které se dozvídáme, jsou pro pochopení příběhu nezbytné. Film nás sice drží ve střehu do poslední scény, další a další sci-fi motivy ale zápletku spíš zatěžují.

Kyslík je nejefektivnější, když jednoduchou výchozí situací navozuje svíravý pocit. Úzkost přitom nevyvolává jen omezený prostor a hrdinčino totální odloučení od civilizace, ale také existenciální nejistota ohledně vlastní identity a budoucnosti.

Vše, čím Liz prochází, čteme z mimiky Mélanie Laurentové, která je nucena hrát téměř výlučně hlasem a obličejem. Především její schopnost vyjádřit na extrémně omezeném prostoru a bez interakce s jinou živou bytostí zmatení, smutek, vyčerpání a další komplexní emoce povyšuje již tak úchvatný film nad všechny ostatní thrillery a horory, které vznikly minimálně v posledním roce.

Kyslík

Režie: Alexandre Aja
Film je k vidění na Netflixu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS ve vodním slalomu

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

O finálovou účast nyní bojují kajakáři včetně českého tria Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy