Sci-fi Netflixu je lepší než horory. Laurentové dochází kyslík, hraje tváří a hlasem

Martin Šrajer Martin Šrajer
21. 5. 2021 17:35
Klaustrofobní sci-fi thriller Kyslík neohromuje originální zápletkou, díky inteligentní režii a herectví Mélanie Laurentové je ale napínavý od první do poslední minuty.

Náš prostor pro život byl v posledním roce a čtvrt výrazně omezen. Kvůli pandemii jsme víc času trávili v izolaci, odkázáni na komunikační technologie. Netflixem distribuovaný francouzský thriller teď dovádí karanténní realitu do krajnosti.

Mladá žena je uvězněná v takzvaném kryogenním boxu a jediný kontakt se světem jí zprostředkovává vyspělá umělá inteligence. Když navíc padne zmínka o smrtícím viru hubícím populaci, paralely s přítomností nemůžou být zjevnější.

Kanaďanka Christie LeBlancová však scénář Kyslíku napsala čtyři roky před covidem. Tehdy se ústřední role měla zhostit Anne Hathawayová. Nahradila ji Noomi Rapaceová, která je ale s výsledným dílem nakonec spjata jen produkčně. Kvůli pracovní vytíženosti protagonistku ve finále ztvárnila osmatřicetiletá Francouzka Mélanie Laurentová známá z filmu Hanebný pancharti.

Je tedy spíše náhoda, jak aktuálně námět působí v kontextu posledních měsíců. Francouzský režisér Alexandre Aja, který v mateřštině natáčel poprvé po 18 let starém hororu Noc s nabroušenou břitvou, mohl nanejvýš zvýraznit některé boční motivy. Ústřední téma nezlomné vůle k životu bude stejně silně rezonovat i po případném vymýcení viru.

Málo času

Úvodní výjev připomíná zrození. Hrdinka zavřená v malé, futuristické krabici se probouzí z kryogenního spánku. Začíná se klubat z tenké ochranné tkaniny, do níž byla zabalena, a zoufale lapá po dechu. Detailní záběry rychle dýchajícího těla proměňují její akutní potřebu kyslíku v něco takřka hmatatelného.

Stejně jako novorozenec netuší, jak se jmenuje, kde se nachází a co si má počít. To vše vyvolává paralyzující strach, který lze i bez jediného proneseného slova zřetelně vyčíst z tváře Laurentové.

S uvězněnou ženou strávíme každou z následujících 100 minut, do nichž se tvůrcům podařilo zhustit v podstatě celý život. Od narození přes poznávání sebe sama po životně důležitá rozhodnutí.

Film Kyslík je na Netflixu s českým dabingem i titulky. | Video: Netflix

Konstatování "Jste rozrušená", které po chvíli zazní odkudsi shůry, není vzhledem ke zneklidňující náplni prvních okamžiků příliš objevné. Uklidňující hlas patří Monitorovacímu informačnímu a léčebnému operátorovi, zkráceně MILOvi.

Inteligentního virtuálního asistenta namluvil Mathieu Amalric. Přestože dokáže pouze reagovat na kladené otázky a plnit příkazy, které nejsou v rozporu s jeho nastavením, zásluhou charismatického Francouze se stává druhou klíčovou postavou.

Optikou filmu mohou technologie člověka dost potrápit. Pokud jim ale jako detektiv vyšetřující zločin dokáže klást správné otázky, stávají se parťáky. Stejně jako MILO. Zdá se, že jedině on může probuzené ženě pomoct vyřešit únikovou hru, jejíž aktérkou se stala proti své vůli.

Mezi člověkem a strojem pomalu vzniká nevšední, díky hercům ale uvěřitelné citové pouto. Na dlouhé klábosení ovšem nemají čas. V neprodyšně uzavřeném modulu rychle dochází kyslík.

Mélanie Laurentová jako Liz.
Mélanie Laurentová jako Liz. | Foto: Netflix

Záleží na každém střípku

Přestože hrdinka má k dispozici špičkový počítač, postupně se učí stále víc spoléhat na své tělo, emoce a intelekt. Po překonání prvotního šoku a urychleném absolvování všech pěti fází smutku nachází dost sil a odhodlání, aby místo čekání na záchranu začala hledat řešení.

Strach a neklid ve výrazu Mélanie Laurentové střídá bojovný vzdor. Neodradí ji ani MILOvo lakonické oznámení, že nemá sebemenší šanci přežít. Její víra ve vlastní schopnosti zesílí po odhalení, že podle všeho je renomovanou vědkyní Liz Hansenovou, která se zabývala kryogenikou. Měla by tudíž vědět, jak podobná zařízení fungují.

Poznávání postavy, jemuž v tradičně vystavěném dramatu bývá vyhrazena expozice, tvoří nosný prvek Kyslíku. Každý objevený střípek osobnosti, každý záblesk minulosti může Liz zachránit život. Žádné zjištění nepřichází vniveč. Podobně úsporné je vyprávění také v jiných ohledech.

Vyjma kratičkých flashbacků sice neopustíme nekomfortně stísněný box, promyšleně dávkované informace nám přesto umožňují vytvořit si ucelenou představu o hrdince i okolním světě. Byť druhá polovina naznačuje, že ve hře je rovnou osud lidstva a příběh se myšlenkově rozpíná do větší šíře, než by komornímu aranžmá slušelo, jeho emocionálním centrem zůstává zápas jedné ženy o život.

Každý zvrat prožíváme s Liz od jejího prvního nadechnutí prakticky v reálném čase. Když MILO v jednu chvíli oznamuje, že kyslík vystačí nanejvýš na 72 minut, jde o dobu zbývající do konce filmu. Intenzitu diváckého prožitku ještě umocňuje důraz na fyzično.

Do těla zoufalé ženy je zavedeno několik kanyl, jejichž vytahování zřejmě nebude patřit k oblíbeným momentům diváků omdlévajících při krevních odběrech. Fyzická bolest však ženě pomáhá oddělit vidiny od reality a nasměrovat roztěkanou mysl k důležitým vzpomínkám.

Mélanie Laurentová jako Liz.
Mélanie Laurentová jako Liz. | Foto: Netflix

Svíravý pocit

Nepříjemné tělesné detaily nám navíc nedovolují zapomenout, jak omezené jsou Liziny možnosti pohybu. Režisér Aja s belgickým kameramanem Maximem Alexandrem prokázali neobyčejnou vynalézavost při vymýšlení stále nových způsobů, jak snímat jednu herečku v miniaturním hi-tech modulu.

Ačkoliv se klaustrofobní vyprávění fakticky vzato nehne z místa, zásluhou svižného střihu a stálého přísunu vizuálních podnětů je natolik barvité a dynamické, že není čas dumat nad dírami v logice nebo žánrovými klišé.

K výtvarné rozmanitosti přispívají i kratičké vzpomínkové sekvence, které se vyznačují větší civilností a teplejšími barvami. Odskoky do minulosti ale zároveň ředí napětí, které Aja zejména v první půlhodině perfektně buduje za vydatné podpory orchestrálního soundtracku Robina Couderta.

Ne všechny informace, které se dozvídáme, jsou pro pochopení příběhu nezbytné. Film nás sice drží ve střehu do poslední scény, další a další sci-fi motivy ale zápletku spíš zatěžují.

Kyslík je nejefektivnější, když jednoduchou výchozí situací navozuje svíravý pocit. Úzkost přitom nevyvolává jen omezený prostor a hrdinčino totální odloučení od civilizace, ale také existenciální nejistota ohledně vlastní identity a budoucnosti.

Vše, čím Liz prochází, čteme z mimiky Mélanie Laurentové, která je nucena hrát téměř výlučně hlasem a obličejem. Především její schopnost vyjádřit na extrémně omezeném prostoru a bez interakce s jinou živou bytostí zmatení, smutek, vyčerpání a další komplexní emoce povyšuje již tak úchvatný film nad všechny ostatní thrillery a horory, které vznikly minimálně v posledním roce.

Kyslík

Režie: Alexandre Aja
Film je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy