Šafránková svým šarmem a vtipem okouzlovala diváky půl století. Odešla před pěti lety

Padesát let patřila Libuše Šafránková k nejoblíbenějším českým herečkám. Náklonnost publika i režisérů jí kromě půvabu a stále mladistvého vzhledu zajistil také její osobitý herecký projev, v němž dokázala spojit dívčí něhu s ženským důvtipem. 9. června uplyne pět let od její smrti.

Šafránková účinkovala dohromady ve více než 150 filmech a televizních seriálech, v nichž se představila v komediálních i vážnějších rolích. Disponovala velkým komediálním talentem, který uplatnila mimo jiné po boku svého manžela Josefa Abrháma, například ve filmu Vrchní, prchni! či v televizním snímku Svatební cesta do Jiljí.

Právě televize a film ji proslavily nejvíce. Její pohádkový debut Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973 patří k vrcholům žánru a Vánoce si bez něj nedokážou představit diváci v České republice ani v Německu. Šafránková v roli Popelky jej jedinečně ozdobila svým něžným půvabem, temperamentem i vtipem. Snímek se dodnes těší oblibě také v mnoha dalších zemích, například v Norsku, Španělsku či ve Spojených arabských emirátech.

Pohádky i Český lev za roli v Koljovi

Stále populární jsou i další pohádky, kde si Šafránková zahrála, jako například Princ a večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato či Malá mořská víla, kde se herečka objevila po boku své mladší sestry Miroslavy. Do paměti diváků se zapsala také v komediích ze 70. a 80. let, ve kterých dostala výrazné role. Mimo jiné Jak utopit doktora Mráčka, Můj brácha má prima bráchu, Jára Cimrman ležící, spící nebo Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela. V jeho dalším snímku Vesničko má středisková ztvárnila záletnou manželku.

V televizním filmu Silvestr svobodného pána z roku 1979 zase excelovala společně s manželem Josefem Abrhámem, stejně jako o čtyři roky později ve Svatební cestě do Jiljí nebo v roce 1996 v televizním filmu Play Strindberg. "Točit s manželem je pro mě taková jistota. Je to stejná jistota jako s Láďou Smoljakem či Zdeňkem Svěrákem, můj manžel k nim patří, a když jsem byla v jejich společnosti, tak jsem se cítila úplně svobodná," řekla herečka v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

V 90. letech vytvořila Libuše Šafránková několik charakterních rolí ve filmech, například ve snímcích tandemu Jana a Zdeňka Svěrákových Obecná škola či Kolja, za něhož dostala Českého lva za výkon v hlavní ženské roli.

Herecký koncert spolu s Ondřejem Vetchým rozehrála v Báječných létech pod psa (1997), laskavou maminku ztvárnila i v koprodukčním dramatu Všichni moji blízcí z roku 1999, jenž je poctou Nicholasi Wintonovi, zachránci stovek židovských dětí z Československa. Objevila se i v seriálech, například Četnických humoreskách, pokračování Nemocnice na kraji města, Návsi či Gymplu s (r)učením omezeným. Také po roce 2000 se objevovala v pohádkách, například jako královna v Kouzlu králů nebo jako hippie čarodějka ve filmu Micimutr.

"Někteří herci mají ten dar, že přinášejí nejdůležitější sdělení mimo text. Svým myšlením, které je vidět, inteligencí, stavem duše. To je to, co mi připadá nejvýznamnější. Dar, který se nedá naučit," napsala Šafránková do almanachu ke století českého filmu. Tento text něco vypovídá i o ní samotné. V roce 2008 vyhrála anketu České televize pod názvem Hvězda mého srdce o nejoblíbenějšího herce a herečku, v roce 2015 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.

Z Brna na prkna pražských divadel

Šafránková se narodila 7. června 1953 v Brně, vyrostla v nedalekých Šlapanicích. Lásku k divadlu u ní zřejmě vzbudil otec, který připravoval čas od času v místní sokolovně ochotnická představení, od dětství chodila do různých dramatických kroužků. Po matce, jež učila na oděvní průmyslovce, zase zdědila zálibu v navrhování šatů. Po studiu na brněnské konzervatoři se vydala do Prahy, kde začínala v Krejčově legendárním Divadle Za branou.

V roce 1971 také debutovala ve filmu - jako Barunka v dvoudílném televizním filmu Babička v hlavní roli s Jarmilou Kurandovou. V roce 1972, když Divadlo Za branou z politických důvodů režim zakázal, přešla Šafránková do Činoherního klubu, kde působila dalších 18 let. Tam se také potkala se svým budoucím manželem, o 13 let starším Josefem Abrhámem. Od roku 1992 byla dva roky členkou činohry Národního divadla.

Svatbu měli Šafránková s Josefem Abrhámem v roce 1976 a rok nato se jim narodil syn Josef, režisér, scenárista a producent. Dočkali se dvou vnoučat. Libuše Šafránková zemřela 9. června 2021 ve věku 68 let, její manžel Josef pak necelý rok po ní ve svých dvaaosmdesáti letech.