Recenze - Měl v tom hrát Eminem a měl do být docela drsný film o tom, jak v sobě kluk, kterého dětství trýznil otec i spolužáci, objeví schopnost teleportace a začne ji sobecky využívat ve svůj prospěch.
Temný scénář napsal David S. Goyer (Blade, restartovaný Batman) podle knižní série Stevena Goulda. Jenže studio v tom nevidělo správný hit pro současné teenagery, a tak najalo bývalého scenáristu Klubu rváčů Jima Uhlse, aby z toho udělal Klub šampónů.
Režisér Doug Liman (Agent bez minulosti, Mr. & Mrs. Smith) se navíc shlédl pro hlavní roli v Haydenu Christensenovi (Anakin z nových Hvězdných válek) a pojal zřejmě záměr dílo co nejvíce lobotomizovat.
Podařilo se. Co mělo potenciál stát se řekněme novým Highlanderem, stalo se jen něčím, z čeho páchne špatná novota rychlokvašeného sezónního hitu.
Highlander byl v době vzniku také napadán, že stojí na videoklipové estetice a ohromuje samoúčelně efektními prostřihy mezi časovými rovinami. Jenomže Highlander přese všechnu okázalost neničil podstatu silného příběhu: muž, který víceméně nemůže zemřít, ale vidí umírat své milované, je tragickým hrdinou se vším všudy.
David Rice z Jumpera se sice chvíli prezentuje jako romantický outsider, který kupuje dívkám svého srdce sněžící těžítka, ale pak už je to jen spratek, jemuž se nedá fandit, mít o něj strach, nebo v něm aspoň vidět propracované ztělesnění teenagerského konzumerismu.
Film je natočen tak, že schopnost skákat si z místa na místo jen podporuje choutky mlaďochů ve věku globalizace - a nečiní z nich vlastní téma.
Pokud pomineme jakékoli vyšší ambice - třeba jen na úrovni higlanderovské otázky Who wants to live forever? - nejvíc na Jumperovi štve, jak nevysvětluje pravidla, na nichž jeho svět funguje.
Původně to totiž vypadá, že pro to, aby se skákač mohl silou myšlenky někam přenést, potřebuje mít v hlavě vepsanou emocionální mapu dotyčného místa a už tam někdy být. Jenomže David během expozice začne skákat tam, kde nikdy předtím nebyl.
Ve chvíli, kdy se objeví organizace Paladinů, kteří mají skákače ničit, aby si nepřisvojovali boží výsadu všudypřítomnosti, přijde série dalších příliš neosvětlených podpravidel a nesmyslů.
Možná je důvodem oné "tajemnosti" plán na delší sérii. Z děravého vyprávění vysloveně čiší, že k tomu, abychom pochopili, kolik je na světě skákačů, co jsou zač Paladinové, co všechno je možné a zda za tím neleží vyšší účel, potřebujeme nutně další díly.
Otravnost Jumpera přitom stoupá každou minutou, kdykoli se rozjede větší akce, a že jich moc není. Způsob jejich řešení vypovídá hlavně o zvláštní lenosti a odfláknutosti tolik typické pro spoustu dnešních filmů s digitálními efekty.
Namísto promyšlené montáže obrazů stačí přeblikávat a zvuky zdůrazňovat rychlost pohybu. Ne že by akční sekvence byly absolutně nepřehledné, ale spíš jim chybí choreografie, nápady, gradace.
Stačí digitálně švihat záblesky a bleskově švenkovat. Opravdu užít si akční scénu jako proces nebo obdivovat něčí výkon - a nedejbože obrazovou kompozici - tu nejde.
Na Jumperovi je vidět mírná inspirace Matrixem, ale tvůrci si z něj nedokázali vzít nic dobrého. Naopak vysloveně hřeší na to, že triky se dnes dá udělat nejen něco originálního a podmanivého, co jinak udělat nelze; ale spoléhají na to, že šmikáním a blikáním se dá "ochcat" poctivá práce.
Dnes může být snímek slepen z přískoků a publikum v sále to baští stejně nesoustředěně jako popcorn. Kontinuita děje a záběrů se stává nepodstatnou a Jumper se tak nezáměrně skví coby symptom roztěkanosti doby.
Jako perličku na závěr můžu uvést, že při projekci, kterou jsem absolvoval s partou amerických teenagerů, nikomu v sále nevadilo, že pás v promítačce skáče způsobem, který rozhodně nemohl být záměrem autorů. Po čtvrthodině jsem se musel zvednout a jít nahlásit uvaděči, že by někdo měl zjednat nápravu.
Představuji si, že kdyby někdo náhodou vyměnil nebo vynechal nějaký kotouč, nikdo by si toho nevšimnul. Já ten pocit měl i tak, ale hodinky mě usvědčily, že stopáž 88 minut byla dodržena.
Jumper, USA, 2008, režie Doug Liman, scénář David S. Goyer, Jim Uhls, hrají Hayden Christensen, Jamie Bell, Samuel L. Jackson, Rachel Bilsonová, Diane Laneová a další,.88 minut, distribuce Bontonfilm. Česká premiéra 6. dubna 2008.
