Los Angeles - Narodil se v 50. letech na Tchaj-wanu, v 70. letech vystudoval v Americe; své první filmy v 90. letech natočil na Tchaj-wanu a od roku 1995 pracuje v Hollywoodu, kde ovšem točí velmi nehollywoodsky pojatá díla. Tak křivolaká je dráha všestranného režiséra Anga Lee.
Až do roku 2000 by do jeho filmů nikdo neřekl, že je původem Asiat, protože jejich témata i styl byly velmi euroamerické. Pak přišel zlom s mandarínsky mluveným Tygrem a drakem, který znovuoživil slávu snímků s bojovým uměním, hned nato si Lee překvapivě vyzkoušel comicsovou adaptaci Hulk (2003).
Největší ohlas mu ale přinesla netradiční tragická romance o dvou kovbojích nazvaná Zkrocená hora (2005). Poté se Lee vrátil na čínskou půdu a zpracoval tam erotický příběh z druhé světové války, Touha, opatrnost.
| Čtěte také: Touha, opatrnost používá erotiku jako princip vyprávění Režisér Lee hájí svou herečku před cenzurou v Číně |
Snaha dělat každý film jiný se promítá i do volby nejnovějšího projektu. Tím je adaptace knihy Elliota Tibera Taking Woodstock o slavné koncertní akci z roku 1969, kde se sešlo okolo půl milionu lidí. Šlo o vyvrcholení i smutný konec éry hippie, kdy se kontrakultura pokoušela změnit celou společnost.
Překvapivě oproti většině ostatních Leeho filmů nemá být Woodstock laděný do dramatické tóniny, ale má jít o komedii. Tento žánr Lee naposledy zkusil v roce 1993 - se svým oscarovým filmem Svatební hostina o fingované svatbě mladého čínského homosexuála.
Lee při psaní scénáře navštívil autora předlohy Tibera v San Franciscu; scénář napsali jeho dvorní scenáristé James Schamus a Tom Monte ovlivněni tamní svobodomyslnou atmosférou.
Příběh vypráví o mladém muži, jenž pracuje v motelu svých rodičů a nedopatřením se zapojí do koncertu, jenž definoval pocity celé jedné generace.
Do hlavní role si Ang Lee vybral převážně televizního komika Demetriho Martina, jenž se dosud proslavil hlavně díky talk shows Jona Stewarta a Conana O´Briena.
V dalších výrazných rolích se objeví Emile Hirsch (Volání divočiny, Speed Racer) v roli vietnamského veterána nebo Liev Schreiber (trilogie Vřískot, či životopisná role Orsona Wellese ve snímku RKO 281) v roli se zvláštním jménem Vilma.
Ve filmu se objeví i Paul Dano, který nedávno zazářil jako protivník Daniela Day-Lewise v dramatu Až na krev, či Eugene Levy známý z role velechápavého tatínka v trilogii Prci, prci, prcičky.
Festival Woodstock coby téma dosud figuroval pouze v jediném filmu, a to dokumentu Michaela Wadleigha. Se štábem 100 dobrovolníků - vesměs zástupců newyorské umělecké scény - a takřka minimálním rozpočtem natočil takřka 200 kilometru materiálu. Na střihu tříhodinové finální verze dokumentu se podílel i tehdy začínající Martin Scorsese.
Woodstock, v jehož průběhu vystoupilo 32 interpretů (mj. Jimi Hendrix, Santana, Janis Joplin, Crosby, Stills, Nash & Young) vytvořil mohutný epilog za generací hippies, za což může především chabý odhad organizátorů.
Místo očekávaných 150 tisíc návštěvníků jich dorazilo půl milionu, což znamenalo naprostý kolaps veškerého zázemí - hygienou počínaje a nedostatkem jídla konče. Stát ve státě se tak musel spolehnout na to, že proklamované ideály lásky a sounáležitosti budou fungovat i v praxi.
Premiéra Taking Woodstock je nachystána na čtyřicáté výročí akce, 26. června 2009; a v jistém smyslu by mohla rezonovat se současnou americkou náladou, jelikož původní třídenní festival míru a hudby se pořádal v době, kdy Spojené státy vedly vojenský konflikt v zámoří a doma se potýkaly s rasovými nepokoji.
