Recenze: Zneužívaný neohrabaně dokumentuje tupost médií

Kamil Fila Kamil Fila
5. 10. 2011 20:15
Je to zcela jistě mystifikace, zároveň pořád dokument
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Okolo filmu Zneužívaný se toho hodně napsalo a napovídalo dávno předtím, než ho kdokoli mohl vidět. Po premiéře se publikum rozdělilo na dvě části - jedna část lidí (těch naivnějších) se nechala dojmout příběhem chlapce sexuálně zneužívaného vlastní matkou bez ohledu na to, zda jde o příběh pravdivý.

Druhá část publika (ta cyničtější a domněle zásadovější) film s opovržením vytlačila do zapomnění, jako by se už o něm nemělo nikdy dál mluvit, "protože je to podvod". Autoři totiž slibovali "dokumentární film" a místo toho na nás, nebohé diváky, ušili boudu a sehráli představení, že točí dokument. Bylo by to hnusné, i kdyby nešlo o tak citlivé téma. Takhle dvakrát fuj!

Foto: Aktuálně.cz

Navíc, hlavní tvůrkyně snímku Ivanna Benešová neváhala využít mnoha podpásových praktik v propagaci. Za vrchol lze zřejmě pokládat to, že z mailu režiséra Víta Klusáka a jeho jménem kdosi nechal na Zneužívaného rozeslat falešnou pochvalnou recenzi (autoři ovšem stále odmítají, že to byli oni).

Klusák nicméně předtím v časopise Instinkt vyjádřil pochybnosti o autenticitě dokumentární povahy Zneužívaného. K tomu herecký představitel neváhal natočit video, kde dokonce ukazuje falešnou občanku se svým filmovým jménem. (Nebudeme se tu pouštět do spekulací, jakými technickými fígly bylo těchto podvodů dosaženo, ani zda už jsou trestné.)

Čtěte také:

On line: Jak a proč režisérka Benešová "podvedla média"
"Nejdrsnější" film roku v kinech aneb Kdo je zneužitý?


Hora mystifikací narůstala tak vysoko, že se v nich záhy přestalo dát orientovat - a vznikaly pochybnosti, zda i sama režisérka Ivanna Benešová není jen nastrčenou figurkou, modelkou hrající režisérku. No řekněte, která režisérka by mohla být tak hezká, aby se mohla svléknout pro Playboy na Staroměstském náměstí, že?

Foto: Aktuálně.cz

A existuje vůbec film Zneužívaný? Není to jen virální reklama? A na co? Na Linku bezpečí? Na Playboy? Nebo pouze na nějakou reklamní agenturu, která chce na sebe upozornit, že umí udělat mediální humbuk?

Na rozpletení této záhady přitom stačí dívat se na Zneužívaného pozorně a čistým zrakem. Tento film zcela jistě je mystifikace, ale zároveň je to pořád dokument. Dokumentuje totiž vznik člověka s vymyšlenou identitou a jeho kariéru v médiích. Ze začátku snad můžeme být svedeni k tomu, že by aspoň někdo ve filmu mohl být v reálu tím, za koho je vydáván. Postupně, aniž bychom znali tváře a jména odjinud, pochopíme, že všichni jen hrají určitou roli. Někteří lépe, někteří hůře.

U předem přiznaně hraných vložek z hrdinova dětství, kde opilá matka zneužívá malého chlapce, dokonce váháme, jestli daná herečka nehraje schválně špatně, aby se její výkon nějak odlišil od výkonu ostatních herců z okolních pasáží. Zkrátka, aby její teatrálnost přehlušila různé drobné chybky těch, kteří se snaží vypadat autenticky.

Foto: Aktuálně.cz

Foto: Aktuálně.cz

Film přitom celou dobu naznačuje, že je konstruktem, že je vymyšlený a že se pohybuje na hraně etiky (kdyby byl pravý). Hlavní hrdina o sobě říká, že si od dětství rád vymýšlel, režisérce v jedné části navrhuje, že by měla snazší, kdyby si místo něj pořídila herce, a potom dokonce, aby ho "zabila" a udělala nějaký dojemný konec.

Navíc se sám pokouší živit jako bulvární novinář, který posílá do médií kompletně vymyšlené články. Přijmou ho, ačkoli jim pošle úplně falešný životopis, v článcích uvádí jména neexistujících expertů ("psycholožka", "módní guru"), fotí "své přítelkyně z erotických seznamek" jako hrdinky svých bizarních článků ("brala jsem pervitin, zachránilo mě až hraní v pornofilmech") apod.

Zneužívaný zkrátka je o tom, a) jak média neustále běžně předkládají veřejnosti nesmysly, které mají poutat pozornost, b) jak se jedno české médium samo nechalo nachytat, c) že dnes se v nepřeberném množství proudu informací, který média servírují, už téměř nejde orientovat. Lidé i autoři konzumováním i dalším vyžadováním povrchních informací upadají do apatie, až jim zkrátka nepřijde už nic podivné.

Jinými slovy, Zneužívaný je především ostudou serveru iDnes, který o sobě tvrdí, že je "nejdůvěryhodnější". Ovšem vzhledem k tomu, že velká část kampaně na film byla vedena právě přes iDnes, kde filmová redaktorka opět zcela nevědoucně, bez ověřování a bez úprav uveřejňovala tiskové zprávy, nemůže se teď server k filmu moc kriticky vyjadřovat a musí předstírat, že film "z vyššího principu mravního hrdě ignoruje".

Kauza Zneužívaný má ovšem jeden velký háček. Bylo by skvělé, kdyby někdo poukázal na to, jak se u nás údajně seriózní média bulvarizují - kdyby ovšem takové audiovizuální dílo bylo dostatečně realizačně dotažené a možná i předem lépe promyšlené. Zneužívaný zkrátka v sobě má působivé a řekl bych i chytré momenty, ale také momenty strašlivé a neomluvitelné hrou na autenticitu, amatérismus či cokoli jiného.

Takhle snímek působí jako lehce dětinská pomsta jedné narcistní a neurotické slečny, která sama jinak pracuje či pracovala pro bulvární média. Nevíme, za co přesně je to pomsta, ani jestli jejím účelem náhodou není stát se mediální hvězdou, a tím svou vlastní kritiku médií popřít. Další film Ivanny Benešové napoví o jejím případném talentu a čistotě úmyslů víc.

Zneužívaný
Zneužívaný
Žánr: Dokument
Režie: Ivanna Benešová
Obsazení: Kateřina Tschornová
Délka: 75 minut
Premiéra ČR: 26.09.2011
 

Právě se děje

Další zprávy