Recenze: Zlaté oko parádně mrklo na dinosaura Bonda

Radomír D. Kokeš
1. 2. 2010 11:30
17. bondovka vyšla na DVD v pondělí 1. února

Recenze - James Bond se vrátil - s novou tváří, do nového světa a po dlouhé šestileté pauze. Zlaté oko vlastně představovalo jeden ze tří nejriskantnějších momentů v celé sérii od chvíle, co poprvé odešel Connery.

Prvním byla změna herce (V tajné službě Jejího Veličenstva), druhým zásadní změna politicky jasně diferencovaného světa studené války, z něhož celý koncept Jamese Bonda vzešel (Zlaté oko) a třetím kompletní restart série (Casino Royale). 

Foto: MGM

Je ironické, že za dvěma posledními stál stejný režisér Martin Campbell - schopný zapojit do Jamese Bonda současné kinematografické trendy, a přitom zachovat jakýsi starosvětský nádech důvěrně známého.

Nástup ještě za "studené války"

Už předtitulkový úvod Zlatého oka je vynikající. Bond "bungeejumpinguje" z dvousetmetrové přehradní nádrže (přičemž ten skok se skutečně realizoval) a přes dvě a půl minuty mu nevidíme do tváře. Brosnanova první slova v roli Bonda jsou výmluvná: "Promiňte, zapomněl jsem zaklepat."

Následně v boji ztratí nejlepšího kamaráda (agenta 006 Aleca Trevelyana), pozabíjí několik desítek sovětských vojáků a vyhodí do vzduchu vojenskou chemičku. Z místa činu prchne ještě efektněji, než se na něj dopravil: skočí na motorce za letadlem, které spadlo ze srázu, ve vzduchu se dostane do kabiny a elegantně odletí, zatímco továrna vybuchuje v plamenech.

Úvodní titulky s dodnes v rádiích hranou vypalovačkou Tiny Turner pak otevřeně tematizují pád Sovětského svazu a s jejich koncem už se posouváme do poloviny devadesátých let, kdy je všechno jinak. James Bond je považován i samotným šéfem M - tedy šéfovou, poprvé roli hrála žena - za relikt minulosti: "Sexistický misogynní dinosaurus, pozůstatek studené války."

Rusko jako jeden z hrdinů

Foto: MGM

Není divu, že i Bondův případ těží z minulosti. Jedním z hlavních aktérů filmu o znovuzrození Jamese Bonda v 90. letech je tak paradoxně země, bez které by sice Bond zřejmě nikdy neexistoval, ale jež byla ve filmové sérii víc a víc opomíjena: Rusko, potažmo Sovětský svaz.

Po chemičce v titulcích polonahé ženy likvidují i sovětské symboly (srpy a kladiva) a ve druhé potitulkové scéně pak Bondovi hlavní záporná hrdinka (Gruzínka) sdělí, že Rusko se změnilo a je to země velkých možností.

Kromě Petrohradu je zničena vojenská základna Severnaja, odkud vzejde jak hlavní bondgirl, užitečná programátorka Natalja, tak hlavní zbraň Zlaté oko. Jedním z padouchů je kdysi sovětský plukovník, teď ruský generál Urumov, nehledě na to, že za hlavního lumpa je tu onen Bondův domněle mrtvý přítel Trevelyan. I jeho pomsta je rusky motivovaná: mstí se Británii za zradu spáchanou kdysi na jeho kozáckých rodičích vydaných napospas Stalinovi.

Vykořeněný Bond

Na rozdíl od dalších bondovek s Piercem Brosnanem není zdaleka veškerá pozornost věnována hlavnímu hrdinovi, nemalou část filmu zabírá dějová linie s Nataljou, jež postupně buduje pole pro "počítačovou zápletku". Číslům a počítačům patří budoucnost, což vědí padouchové, Natalja i M - ale nikoli Bond, jehož standardním pracovním postupem je zlikvidovat vše, co přijde do cesty (od dopravních prostředků přes Petrohrad).

Bond je tu skutečně trochu vykořeněn v prostoru zalidněném zhrzenými patrioty, počítačovými nerdy (výborný Alan Cumming) a ženami v mnohem silnější pozici než dřív - které si také z jeho machismu neustále utahují. O to melancholičtěji působí setkání se stárnoucím Q, kde se 007 konečně cítí jako doma…

Foto: MGM

Bond si musí v novém světě budovat novou pozici. To platí nejen pro filmový fikční svět, ale především pro Bonda v popkultuře 90. let. Ta sice na bondovské minulosti stavěla, ale od svého původního vzoru se už dávno odpoutala a machistické hrdiny si odbyla v 80. letech.

S devadesátými lety a koncem studené války se v akčních filmech zabydleli subtilnější, zranitelnější a psychologicky hlouběji motivovaní hrdinové. James Bond už nebyl brán za něco současného, ale přesunul se do konceptu (uctivě) parodovaného třeba v Pravdivých lžích.

Zlaté oko tedy do popředí svého zájmu postavilo cíl nikoli jen vyprávět příběh, ale svým způsobem aktualizovat Bonda tím, že otevřeně přizná jeho spjatost s minulostí (politickou, společenskou i kulturní).

Postavy před příběhem

Zlaté oko je mimořádně dynamický film; sice na rozdíl od snímku Zítřek nikdy neumírá akcí docela šetří, ale dává si zatraceně záležet na každé scéně a její pozici ve filmu (přičemž zvláštní atmosféru výrazně podporuje i atmosférická hudba Erica Serry). Zapojuje ke všemu mnohem větší počet výrazných postav, než je v bondovkách obvyklé.

Foto: MGM

Vždyť jen na straně padouchů jsou tu čtyři skoro stejně důležité figury. První zastupuje krizi ideologických pozic, druhá moc někdejšího Ruska, třetí kombinuje řadu různých úchylek a poslední zastupuje moderní dobu počítačových technologií - Trevelyan, Urumov, Xenie a Boris.

Bondovi pomáhají agent CIA, dávný nepřítel Žukovskij, ke spolupráci by se dal přemluvit i ministr Myškin, nehledě na Natalju, bez níž by se 007 neobešel. Každá z postav ve Zlatém oku vlastně hrdinu posouvá z éry studené války do doby postsovětské a příběh je mnohem méně důležitý než každé z těchto setkání.

Risk, který vyšel

Vyprávění ve Zlatém oku tvoří spíše síť vzájemně propojených bodů než obvyklý řetězec událostí, jak je pro bondovky typické - k čemuž se pak plně vrátil Zítřek nikdy neumírá. Koncept Zlatého oka je velmi radikální a naprosto se odklání od zdánlivé nečasovosti hrdiny k naopak velmi otevřené tematizaci jeho pozice v jasně definovaném světě.

Foto: MGM

Jenže právě to z něj dělá jednu z nejlepších bondovek vůbec, jakýsi postmoderní komentář k sérii, který ji paradoxně pomohl znovu nastartovat. Zlaté oko tak mělo po šesti letech, během nichž už se Bond jako figura považoval víceméně za přešlého dobou, naprosto nečekaný pozitivní kritický i divácký ohlas.

Ačkoli jeho rozpočet nebyl přes inflaci o moc vyšší než u předcházejícího Povolení zabíjet (42 milionů x 60 milionů), výsledné tržby definitivně rozhodly o tom, že Bond do devadesátých let patří (156 milionů x 356 milionů).

Zítřek nikdy neumírá poté rozpočet skoro zdvojnásobil (tržby už ne) a na nějaký nostalgický komentář či pochybnosti o hrdinově integritě si ani nevzpomněl. Ale Zlaté oko dodnes představuje v celé sérii dost unikátní počin, jenž má zvláštní postavení i v českém kulturním kontextu.

Šlo o první bondovku, která se dostala do českých kin víceméně v čase premiéry (prosinec 1995, u nás leden 1996) a spustila i vysílání celé retrospektivy bondovek v televizním vysílání. Diváci tak mohli srovnávat legendární počátky série s jejím opulentním návratem.

Ovšem ačkoli Zlaté oko s celým konceptem Jamese Bonda odvážně experimentovalo, mnohem riskantnější tah zvolili tvůrci Povolení zabíjet o šest let dřív; za týden si povíme víc.

Zlaté oko
GoldenEye
Žánr: Akční, Dobrodružný, Krimi, Thriller
Režie: Martin Campbell
Obsazení: Pierce Brosnan, Sean Bean, Izabella Scorupco, Famke Janssen, Joe Don Baker, Judi Dench, Robbie Coltrane, Tchéky Karyo, Gottfried John, Alan Cumming, Desmond Llewelyn, Samantha Bond, Michael Kitchen, Minnie Driver, Martin Campbell, Simon Crane ad.
Délka: 130 minut
Premiéra ČR: 01.02.2010
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Morata zařídil Juventusu vítězný obrat proti Laziu

Fotbalisté Juventusu Turín otočili domácí zápas 26. kola italské ligy s Laziem Řím a vyhráli 3:1. Dvěma góly a asistencí obrat zařídil útočník Álvaro Morata. Juventus nastoupil v základní sestavě bez Cristiana Ronalda, přesto se přiblížil na jediný bod druhému AC Milán. "Rossoneri" mohou znovu odskočit v neděli, kdy je čeká duel na hřišti Hellasu Verona, pak bude mít ale Juventus znovu zápas k dobru.

První gól dali Římané, poté co se ve 14. minutě prosadil Joaquín Correa. Ještě do koncem první půle ale Morata posunul míč Adrienu Rabiotovi do pokutového území a francouzský záložník vystřelil pod břevno. Po změně stran už to byl sám Morata, kdo zakončoval útoky Juventusu. Nejprve se v 57. minutě prosadil z rychlého protiútoku a po chvíli potvrdil výhru proměněnou penaltou.

Moratu pak na závěrečných 20 minut vystřídal Ronaldo, hvězdný Portugalec ale sérii tří zápasů, ve kterých pokaždé skóroval a celkem dal čtyři branky, nestihl prodloužit.

Juventus v lize zvítězil dvakrát po sobě poprvé od přelomu ledna a února. Lazio v poslední době ztrácí, tři z posledních čtyř ligových duelů prohrálo a patří mu sedmé místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy