Recenze: Warcraft udělal z počítačových orků hrdiny, ale zapomněl při tom na lidi

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
9. 6. 2016 0:00
Není důvod, proč by videohry neměly zvládnout totéž. Tak pravil britský režisér Duncan Jones a měl na mysli podobnou renesanci ve filmovém průmyslu, jakou nyní zažívají komiksy. Jeho snímek Warcraft: První střet chce prolomit prokletí neúspěšných videoherních adaptací. Ale boom herních trháků na plátnech kin je zatím, zdá se, v nedohlednu.
Warcraft: První střet
Warcraft: První střet | Foto: Warner Bros. / CinemArt

Na první pohled nebyl nejlepší nápad, aby snímek s rozpočtem kolem 160 milionů dolarů režíroval syn Davida Bowieho, který se proslavil především nízkorozpočtovým sci‑fi Moon.

Na druhou stranu je trendem hollywoodských studií svěřovat i největší hity do rukou autorských filmařů slavících úspěchy nezávislými filmy. A Duncan Jones je kromě toho velkým fanouškem herního světa Warcraftu, který byl svého času nejpopulárnější on‑line počítačovou hrou na světě.

O filmu se hovoří deset let a v plánu je trilogie. První Warcraft na svých bedrech nese hned dvojí tíhu: nejen natočit konečně povedenou adaptaci počítačové hry, ale také resuscitovat žánr epické fantasy, jehož diváci se doposud nevrátili z takřka devítihodinové pouti Tolkienovou Středozemí, kterou jim nachystala úmorná trilogie Hobit.

Ještě že ta bedra patří z velké části orkům, obřím nazelenalým příšerám, které si dělají zálusk na svět lidí, zatímco ten jejich se hroutí. Režisér Jones se pokusil o celkem revoluční tah. Chtěl natočit obdobu válečného filmu, avšak netypicky s hrdiny na obou stranách. A skutečně se mu do značné míry podařilo vykreslit testosteronem a počítačovými efekty napumpované polozvířecí bytosti s tlamami plnými klů jako sympatické jedince se zcela lidskými vlastnostmi i problémy.

Hlavní orčí hrdina Durotan se chce postarat o rodinu, nelíbí se mu kejkle vrchního mága, kterému jde jen o moc, a lidé tak možná brzy nebudou jen kořistí, ale také spojenci.

Warcraft není tak hloupý film, jak zmiňují mnozí nesmiřitelní američtí recenzenti. Jen se pokouší o příliš mnoho. Chce být dokonale věrný hernímu světu a představit co nejvíce z něj, je proto zahlcený postavami, které nemají prostor. A tak i skvělí herci jako stále lepší Ruth Negga, která právě září v komiksovém televizním seriálu Preacher, působí jako stafáž.

A s tím souvisí i to, že se Jonesův film chce vymykat realističnosti tolkienovských fantasy. Ve videohrách je vše rychlé, není čas na velká putování, z jedné lokace do druhé se hráči dostanou skokem. Také ve filmovém Warcraftu se vše děje „skokem“, snímek je přeplněný akcí, efekty a barvami.

Jde o podobný typ nadsázky, s jakou se musely vypořádat i filmové adaptace komiksů. Ty ale většinově zvolily příklon k realističnosti. Svlékly superhrdiny ze směšných kostýmů, posílily sepětí se současným světem a vydělaly miliardy dolarů.

Warcraft ovšem není hra z tohoto světa a rovněž film podle ní to všemi svými prvky dává najevo. Akce je monstrózní jako obří kladiva orků, barvy sytější než na starých počítačových monitorech.

Jednoduchá zápletka o zhoubné touze po moci, ale také o vzájemném respektu se rozpadá do řady dějových motivů, což unese spíš šestisetstránková kniha než dvouhodinový film. Kdo nezná svět Warcraftu, nejen že si neužije drobné odlišnosti v charakteristikách a osudech oblíbených hrdinů, ale vůbec ani nedostane prostor se o ně zajímat. Navíc je tento typ fantasy plné nevyslovitelných jmen a světelných magických obrazců poněkud pasé a ve filmové podobě dnes působí až směšně.

Duncan Jones udělal z orků hrdiny, ale trochu při tom zapomněl na lidi. Jak na ty na plátně, tak na diváky v sedačkách kin. V tom je jeho úspěch i prokletí. Sdílí je s mnoha dalšími režiséry, kteří byli příliš velkými fanoušky, než aby zůstali umělci, jejichž díla mohou mít univerzální dopad.

Warcraft: První střet - trailer | Video: Universal Pictures / CinemArt
 

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Střety v Jeruzalémě pokračují druhý den a noc, další desítky Palestinců utrpěly zranění

V Jeruzalémě ze soboty na neděli pokračovaly střety mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií poté, co se sešly desítky tisíc muslimů před mešitou Al-Aksá při oslavách svátku souvisejícího s postním měsícem ramadán. Podle místního Červeného půlměsíce utrpělo zranění nejméně 80 lidí včetně několika dětí, 14 lidí bylo převezeno do nemocnice. Zranění utrpěl rovněž jeden policista. Znepokojení nad situací dnes vyjádřil takzvaný blízkovýchodní kvartet, tedy Evropská unie, OSN, USA a Rusko.

Palestinská mládež házela kamení na policisty, zapalovala ohně a strhávala policejní bariéry v ulicích vedoucích k jeruzalémskému Starému městu. Policisté na koních a těžkooděnci proti davu nasadili zábleskové granáty a vodní děla, stříleli rovněž do lidí gumovými projektily.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě. Při střetech z pátku na sobotu utrpělo zranění přes 200 Palestinců a šest izraelských policistů.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Sadiq Khan obhájil mandát a bude nadále starostou Londýna

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan, britské hlavní město tak povede i příští čtyři roky. Podle oficiálních výsledků získal přes 55 procent hlasů a porazil svého konzervativního soupeře Shauna Baileyho, informovala v sobotu britská média. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.

"Jsem pyšný, že jsem dnes získal velmi silný mandát," řekl Khan po oznámení výsledků. Slíbil rovněž, že si "natáhne každou šlachu při snaze vystavět lepší a zářnější budoucnost pro Londýn po temných dnech pandemie".

"Nebudu nikdy přehlížet vaše hlasy, vaše starosti a vaše obavy," vzkázal pak voličům, kteří ve volbách upřednostnili jednoho z jeho 19 soupeřů. "Jizvy po Brexitu stále přetrvávají a stále více nás rozděluje drsná kulturní válka," pokračoval s tím, že koronavirus nedbá na ideologické rozdíly. "Musíme využít této chvíle národního uzdravení k zacelení toho, co nás rozděluje," dodal. Slíbil rovněž, že bude usilovat o lepší komunikaci mezi londýnskou radnicí a britskou vládou, jíž nyní ovládají konzervativci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy