Recenze: Warcraft udělal z počítačových orků hrdiny, ale zapomněl při tom na lidi

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
9. 6. 2016 0:00
Není důvod, proč by videohry neměly zvládnout totéž. Tak pravil britský režisér Duncan Jones a měl na mysli podobnou renesanci ve filmovém průmyslu, jakou nyní zažívají komiksy. Jeho snímek Warcraft: První střet chce prolomit prokletí neúspěšných videoherních adaptací. Ale boom herních trháků na plátnech kin je zatím, zdá se, v nedohlednu.
Warcraft: První střet
Warcraft: První střet | Foto: Warner Bros. / CinemArt

Na první pohled nebyl nejlepší nápad, aby snímek s rozpočtem kolem 160 milionů dolarů režíroval syn Davida Bowieho, který se proslavil především nízkorozpočtovým sci‑fi Moon.

Na druhou stranu je trendem hollywoodských studií svěřovat i největší hity do rukou autorských filmařů slavících úspěchy nezávislými filmy. A Duncan Jones je kromě toho velkým fanouškem herního světa Warcraftu, který byl svého času nejpopulárnější on‑line počítačovou hrou na světě.

O filmu se hovoří deset let a v plánu je trilogie. První Warcraft na svých bedrech nese hned dvojí tíhu: nejen natočit konečně povedenou adaptaci počítačové hry, ale také resuscitovat žánr epické fantasy, jehož diváci se doposud nevrátili z takřka devítihodinové pouti Tolkienovou Středozemí, kterou jim nachystala úmorná trilogie Hobit.

Ještě že ta bedra patří z velké části orkům, obřím nazelenalým příšerám, které si dělají zálusk na svět lidí, zatímco ten jejich se hroutí. Režisér Jones se pokusil o celkem revoluční tah. Chtěl natočit obdobu válečného filmu, avšak netypicky s hrdiny na obou stranách. A skutečně se mu do značné míry podařilo vykreslit testosteronem a počítačovými efekty napumpované polozvířecí bytosti s tlamami plnými klů jako sympatické jedince se zcela lidskými vlastnostmi i problémy.

Hlavní orčí hrdina Durotan se chce postarat o rodinu, nelíbí se mu kejkle vrchního mága, kterému jde jen o moc, a lidé tak možná brzy nebudou jen kořistí, ale také spojenci.

Warcraft není tak hloupý film, jak zmiňují mnozí nesmiřitelní američtí recenzenti. Jen se pokouší o příliš mnoho. Chce být dokonale věrný hernímu světu a představit co nejvíce z něj, je proto zahlcený postavami, které nemají prostor. A tak i skvělí herci jako stále lepší Ruth Negga, která právě září v komiksovém televizním seriálu Preacher, působí jako stafáž.

A s tím souvisí i to, že se Jonesův film chce vymykat realističnosti tolkienovských fantasy. Ve videohrách je vše rychlé, není čas na velká putování, z jedné lokace do druhé se hráči dostanou skokem. Také ve filmovém Warcraftu se vše děje „skokem“, snímek je přeplněný akcí, efekty a barvami.

Jde o podobný typ nadsázky, s jakou se musely vypořádat i filmové adaptace komiksů. Ty ale většinově zvolily příklon k realističnosti. Svlékly superhrdiny ze směšných kostýmů, posílily sepětí se současným světem a vydělaly miliardy dolarů.

Warcraft ovšem není hra z tohoto světa a rovněž film podle ní to všemi svými prvky dává najevo. Akce je monstrózní jako obří kladiva orků, barvy sytější než na starých počítačových monitorech.

Jednoduchá zápletka o zhoubné touze po moci, ale také o vzájemném respektu se rozpadá do řady dějových motivů, což unese spíš šestisetstránková kniha než dvouhodinový film. Kdo nezná svět Warcraftu, nejen že si neužije drobné odlišnosti v charakteristikách a osudech oblíbených hrdinů, ale vůbec ani nedostane prostor se o ně zajímat. Navíc je tento typ fantasy plné nevyslovitelných jmen a světelných magických obrazců poněkud pasé a ve filmové podobě dnes působí až směšně.

Duncan Jones udělal z orků hrdiny, ale trochu při tom zapomněl na lidi. Jak na ty na plátně, tak na diváky v sedačkách kin. V tom je jeho úspěch i prokletí. Sdílí je s mnoha dalšími režiséry, kteří byli příliš velkými fanoušky, než aby zůstali umělci, jejichž díla mohou mít univerzální dopad.

Warcraft: První střet - trailer | Video: Universal Pictures / CinemArt
 

Právě se děje

před 7 minutami

Vítkovice Heavy Machinery jdou do prodeje, odhad ceny je 1,3 miliardy korun

Ostravská firma Vítkovice Heavy Machinery (VHM), kterou soud v létě poslal do konkurzu, jde do prodeje. Ve výběrovém řízení se prodávají obří výrobní haly i se strojním vybavením na více než 50 hektarech pozemků. Odhadní cena nemovitostí i movitého majetku, které se prodávají vcelku, činí 1,3 miliardy korun. Prodejem pověřil věřitelský výbor aukční a dražební společnost Gaute. ČTK to dnes za Gaute sdělil Jaroslav Martínek.

"Společnost Gaute od 2. prosince zveřejnila informace pro zájemce na svém portálu www.verejnedrazby.cz. Tímto dnem zároveň začíná lhůta, během které se zájemci můžou detailně seznámit s předmětem prodeje v takzvané datové místnosti," uvedl Martínek. Samotné výběrové řízení začne 6. ledna.

VHM jsou producentem ocelí a výrobků z nich. Insolvenční návrh podalo v březnu samo vedení, podle kterého byla firma dlouhodobě ztrátová a už nebyla schopná platit své závazky, zejména za dodávky energií. Problémy prohloubil koronavirus a opatření proti jeho šíření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy