Recenze: Všude dobře, tak co doma. Nebo v kině?

Jan Bušta
2. 8. 2009 10:50
Novinka Sama Mendese z vás nadělá spořádané občany
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Prolog. Moje žena má ráda filmy Sama Mendese. Moje žena by - mimo jiné - taky ráda dítě. Viděl jsem Všude dobře, proč být doma, přijdu domů a povídám: "To musíš vidět!" Rád na to s ní půjdu znova, protože proč být pořád doma, že?

Tak to by bylo trochu columbovské doporučení pro diváky, kteří si cestu do kina neradi komplikují. Teď už víte vše, co vědět potřebujete. Můžete přestat číst, dál už nic povzbudivějšího nepotkáte.

Všichni ti Mendesovi dobří lidé

Strana mírného pokroku v mezích zákona. To mi teď vtíravě okupuje myšlenky nejen o novém filmu Sama Mendese, ale i vzpomínání na jeho předchozí tvorbu (a v partaji je např. i další oscarový laureát Stephen Daldry).

Vzpomínáte si ještě, jak Kevin Spacey ve své honimírské oscarové roli (Americká krása) ucukne právě ve chvíli, kdy by mohl "zaskórovat" u blonďaté spolužačky své dcery? Vzpomínáte, jak tatínek-zabiják Toma Hankse (Road to Perdition) peskuje před zraky ukrytého syna psychopatického šéfa za přílišnou brutalitu?

Zdalipak se vám vybavuje, že žádná kulka snipera Jacka Gyllenhaala (Mariňák) za celou tu "hnusnou, krvavou a zkurvenou" válku nezasáhla jedinou arabskou lidskou bytost? A co rozběsněný maloměšťák Leonarda Di Capria (Nouzový východ), který se napřahuje proti své ženě, aby pak praštil pěstí o střechu auta?
Mendesovi hrdinové jsou prostě příliš "dobří lidé" - byť,vzhledem k jejich dominantně maskulinním rysům by se náleželo napsat "hodní hoši" - na to, aby se před námi jakkoli "lidsky ztrapnili".

Foto: Aktuálně.cz

I když všichni dělají něco, co "podkopává" středostavovská tabu, a vyznění všech čtyř předchozích Mendesových filmů je vůči těmto tabu mentorsky kritické, všichni ti sympaťáci zároveň konají s vědomím, že "vocáď-pocáď, tady už ne". S vědomím, že „Pan režisér“ by je je tu hranici stejně nikdy nenechal překročit.

Všichni ti Caprovi kluci

Paradoxně se tedy Mendes společně třeba se Stevenem Spielbergem hlásí k etickému odkazu "starohollywoodského" režiséra Franka Capry vytrvale propagovanému v utopiích o "dobrém Američanovi" à la Život je krásný (1946).

To by samozřejmě samo o sobě bylo v naprostém pořádku, kdyby Spielberg pro část diváctva nebyl (aspoň podvědomě) kvůli svému "přesvědčení" tak trochu za kýčaře, zatímco Mendes má auru výjimečného sofistikovaného tvůrce s art odérem.

Foto: Aktuálně.cz

A tak bude (a je!) převážně přijímána i jeho zatím poslední disputace o limitech středního stavu, která se (spíš chca, než nechca) svým pojetím "bezdomovectví" a migrace opět dotýká mezi americkými filmaři stále populárnější "hypoteční krize".

Všichni ti kluci a holky

V prvním plánu nám Všude dobře, proč být doma opět předkládá variaci na režisérova hýčkaná témata rodičovství, domova a slupneme i obvyklý krajíček existenciálního nedourčení; ve druhém pak podněty k úvahám nad pružností a původem poetiky "nezávislé road movie".

Třiatřicátníci Burt (John Krasinski, třetí do páru z Clooneyho Tvrdých palic) a Verona (Maya Rudolph zřejmě ve své "kariéru určující" roli) se milují. Doslova. Burtovy semitsky neholené tváře se otírají o Veronina míšenecká stehna, když párek překvapeně zaznamená, že jsou spolu těhotní.

Foto: Aktuálně.cz

Zjišťujeme, že se milují i přeneseně (nápověda:Verona je město Romea a Julie!) a dítě je vlastně bezva nápad, i když se sami považují trochu za lemply. Jenže kam s ním? Kde se usadit a robě vychovat?

Jak už to ve zvoleném žánru (i životě) bývá, musí se vydat na cestu. Tedy vlastně na Cestu! A protože Boží záměr není možné vysledovat a situace, kdy by naši hrdinové okamžitě našli cíl, by nám nic moc nepředala, musí na ní potkávat různé páry i nepáry, z nichž každý alegoricky představí nějakou vizi partnerského života a domova.

Takže tu máme legračně i vážně: rodiče odtržené od dítěte, apokalyptickou konzumní domácnost, nerozhodnou ženu vyčkávající na manželství, hospodářství dogmatiků, manžely zkoušené za svůj "hřích" a ženou opuštěného "svatého" muže.

Zkrátka učiněná „cesta poutníka“, jen zaobalená do technicky příliš vypiplané a uhlazené "esence nezávislé poetiky filmu na cestě". Je tu rasový a věkový rozptyl hlavních i vedlejších postav, je tu krajina zobrazovaná coby odraz jejich myšlenek a emocí a samozřejmě chybět nesmějí nyvé písně s kytarovým doprovodem (a když se k tomu ještě přidá harmonika, panečku…).

Všichni ti Mendesovi dobří protestanti

Foto: Pavel Kroulík

Jak můžeme vyvodit z jeho dosavadní tvorby, kazatel - a doposud i karatel - Mendes má Cestu rád: nebude náhoda, že tři z pěti jeho filmů mají cestu nebo cestování i v názvu. Nadto by i rád, aby na ni nastoupilo co nejvíc "věřících" - opovažte se zůstat doma a dopadnete jako ti chudáci stíhaní bezvýchodnou prázdnotou v Americké kráse a Nouzovém východu!!!

Není to tedy poprvé a pravděpodobně ani naposledy, co nás (podobně jako Sean Penn ve svém waldenovském evangeliu Útěk do divočiny) zásobuje symboly vody a prachu, nastavuje tváře svých postav s vědoucím výrazem starozákonních proroků světlu a jejich gesta komponuje do pozic, které upomínají na barokní zpodobnění "svaté extáze".

Pánbů sám se pak v podobě Sluníčka schovává za mraky a šustící větve stromů, nebo je ve druhém až třetím plánu obrazu přítomen coby nekonečná dopravní situace na noční dálnici, či nedozírný horizont oceánu… Ať už ho však představuje cokoli, vždy je to zabíráno tak, aby na Nás (mě, vás, Sama i jeho postavy) mohl starostlivě shlížet z horní části obrazu.

Takže si to shrňme. Sam Mendes nám svými filmy - a ten zatím poslední není výjimkou - zvěstuje, že se máme za každých okolností chovat slušně, protože Ten nahoře všechno vidí a sejití z cesty nemá moc v Lásce.

To neznamená, že by snad byly zakázány orální sex a onanie (i když počkat, Lester to vlastně nakonec schytal, takže jak?). Zapovězena není ani semo tamo (a hlavně vtipná) škodolibost, můžeme si užívat života ve vší jeho rozmanitosti. Ale opustit mantinely "protestantského střední stavu" - tak to zas prrr!

Epilog

Moje žena není ve skutečnosti "moje žena" - jenom jí tak říkám! A to dítě hned tak nebude!

Všude dobře, proč být doma
Away We Go
Žánr: Drama, Komedie, Psychologický
Režie: Sam Mendes
Obsazení: John Krasinski, Maya Rudolph, Melanie Lynskey, Allison Janney, Paul Schneider, Jeff Daniels, Catherine O'Hara, Maggie Gyllenhaal, Kevin J. O'Connor, Chris Messina, Jim Gaffigan, Carmen Ejogo, Cheryl Hines ad.
Délka: 98 minut
Premiéra ČR: 30.07.2009
 

Právě se děje

Další zprávy