Recenze: Ve filmu San Andreas nejsou cítit emoce. Jen zemské otřesy

Jan Gregor Jan Gregor
Aktualizováno 30. 5. 2015 22:18
Katastrofický film s Dwaynem Johnsonem v hlavní roli chce oslnit, ale místo spektakulární podívané nabízí prázdné emoce a nulové napětí.
San Andreas
San Andreas | Foto: Freeman Ent.

Recenze - Ve filmu San Andreas dává pilot záchranného vrtulníku Ray (Dwayne Johnson) dohromady svou odcizenou rodinu. A protože jenom s tím by snímek coby kandidát na jeden z největších letních blockbusterů neobstál, přidávají tvůrci divákům miliony nevinných životů a zkázu půlky západního pobřeží Spojených států jako bonus.

Člověk nemusí být moc velký nostalgik, aby se mu nestýskalo po katastrofických filmech ze sedmdesátých let typu Skleněné peklo, Dobrodružství Poseidonu nebo Zemětřesení. V posledně jmenovaném snímku z roku 1974 se koneckonců odehrává katastrofa podobného rozměru: Kalifornii ležící na tektonickém zlomu postihne zemětřesení o síle více než devět bodů na Richterově škále.

Ale zatímco v Robsonově přes čtyřicet let starém snímku řeší skupinka hrdinů rébus, jak se dostat z vyšších pater výškové budovy přes zborcené schodiště, ve filmu San Andreas se celé mrakodrapy bezmocně hroutí k zemi jako domečky z karet. Zatímco klimaktickou scénou v Zemětřesení bylo protržení obří přehrady, servíruje trojice scénáristů San Andreasu zhroucení podobné vodní stavby už v prvních minutách jen jako takový dietní předkrm.

Jako by jedno obyčejné apokalyptické zemětřesení, které smete Kalifornii ze zemského povrchu, už bylo málo na to, aby po více než dvě hodiny udrželo pozornost roztěkané generace puberťáků, kteří jsou hlavní cílovkou blockbusterů. Tvůrci proto do stopáže rozprostřeli hned dva ničivé otřesy a jako návdavkem ještě obří tsunami.

Na zkázu olbřímích rozměrů na plátně jsme zvyklí od specialisty na tento žánr Rolanda Emmericha. Ale tento v Hollywoodu naturalizovaný Němec dokázal svým katastrofickým spektáklům vtisknout něco jako duši. Jeho opus magnum Den nezávislosti funguje jako akční dobrodružství i jako podvratná komedie. A i ve snímcích jako Den poté nebo 2012 se v záplavě na svou dobu špičkových efektů neztrácí smysl pro vypravěčství. Emmerich přivádí na plátno postavy, ke kterým lze něco cítit, lze se o ně bát a které také občas docela neočekávaně umírají.

Hodnocení: 45 %
Autor fotografie: Freeman Ent.

Hodnocení: 45 %

San Andreas se chce vést na stejné vlně úspěchu jako Emmerichovy komerční hity (Den nezávislosti, Den poté, 2012), ale scénář neobsahuje špetku inspirace, originality nebo náznak nápadu. Všechny ty akční scény plné spektakulárních efektů, které vyplňují tak tři čtvrtiny stopáže, nemají žádnou váhu ani napětí.

Katastrofický, USA, 2015, 114 min

Režie: Brad Peyton
Hrají: Dwayne Johnson, Alexandra Daddario, Carla Gugino, Paul Giamatti, Kylie Minogue

San Andreas se chce vést na stejné vlně úspěchu jako Emmerichovy komerční hity, ale scénář neobsahuje špetku inspirace, originality nebo náznak nápadu. Hlavním hrdinou je pilot vrtulníku Ray v podání Dwayne Jacksona známého spíše pod přezdívkou The Rock, který je kromě epizodní role Paula Giamattiho v roli seizmologického experta jediným hvězdně obsazeným hercem. Nejen díky tomu připomíná San Andreas "béčko" s ambicí vydělat hlavně na trhu s DVD, jehož producenti se ovšem nějakou zvláštní shodou okolností dostali k velkému balíku peněz a rozhodli se ho utratit.

Ray se právě rozvádí s manželkou Emmou (Carla Cugino), která si našla nového přítele - architekta mrakodrapů Daniela (Iona Gruffudd). Když se tektonické desky začnou hýbat, Rayova stále ještě manželka právě večeří s postavou, která se ve filmu objeví asi jen proto, aby Kylie Minogue mohla mít ve filmu kameo. Ray otočí služební vrtulník a aniž by ho zajímalo, jestli zrovna právě teď nebude třeba jeho profesionálních služeb, letí do L.A. zachránit manželku a spolu s ní potom vyrazí na strastiplnou cestu do San Francisca, kde uvízla jejich dcera Blake (Alexandra Daddario). Té pomáhá přežít apokalypsu sourozenecká dvojka Britů Ben (Hugo Johnston-Burt) a Ollie (Art Parkinson).

Kromě Giamattiho seismologa, který po většinu času na plátně se zkormouceným výrazem na tváři věští horší a horší peklo, je na výše uvedené šestici aktérů postaven děj příběhu o zkáze dvou mnohamilionových měst. Tvůrci věnují minimální pozornost jakýmkoli dalším postavám a skutečnost, že jsou svědky úmrtí desetitisíců lidí, nechává hlavní postavy pozoruhodně chladnými. Což asi nejvíc překvapí u profesionálního záchranáře Raye, který se nenechá ničím, natožpak pomocí potřebným, rozptylovat od úkolu najít dcerku.

Vedlejším efektem vyretušovaného utrpení a bolesti anonymních obětí je to, že všechny ty akční scény plné spektakulárních efektů, které vyplňují tak tři čtvrtiny stopáže, nemají žádnou váhu ani napětí. O hlavní hrdiny není důvod se bát, už na začátku odhadnete - a proto to ani není moc velký spoiler - že zatímco dvě megapole lehnou popelem a ještě je zalije mnohametrová vlna, naše traumatizovaná rodinka to odnese jen s několika šrámy a ještě si stačí vyříkat všemožná traumata.

San Andreas je film, v němž skoro doslova cítíte zemské otřesy. Ale bohužel necítíte skoro žádné emoce.

 

Právě se děje

Další zprávy