reklama
 
 

Recenze: This Is It. Nastavovaná pocta Jacksonově práci

29. 10. 2009
Foto: Grafika
Ani pohled do zákulisí nepronikne zpěvákovou bublinou

Recenze - Říct si při sledování sestřihu zkoušek na monstrózní Jacksonův comeback „Tohle je ono" - ve smyslu to pravé, to očekávané - by byla asi ta nejvíc scestná myšlenka, jaká by vás mohla napadnout. I když magnetismus emocí vyvolaný Jacksonovu smrtí by vás mohl přivést do kina přesně tohle hledat.

Už nic nenatočí, nic nevydá, koncerty se neuskuteční a tohle je poslední, co zbylo. V těch 112 minutách by mohl být klíč k jeho smrti, navíc vám distributor v rámci vyčůraného marketingu dává na zhlédnutí jen čtrnáct dnů. To zlomí i váhavce, ještě než se k nim donese, že film třeba není nic moc. 

Protože přesně to, co má být centrální, "koncertnímu" snímku This is it chybí. Vlastně jde ze všeho nejvíc o příběh zmaru, napření sil k něčemu, co se nikdy neuskutečnilo.

Čtěte také:
Jackson míří za titulem Král filmového plátna
Nový posmrtný singl si Jackson "vypůjčil"
Rozlučka s Jacksonem se ruší
Příbuzní pohřbili Jacksona
Datum pohřbu se znovu posouvá
Jackson naposled zatančí v dokonalé kvalitě
Jacksonovy desky vedou žebříčky. Co dál
Jackson se stal konkurentem extchána
Jacksonova dcera rozplakala svět
Král je mrtev, Jackson podlehl zástavě srdce
Jackson: muž, který popřel Kunderu
Jackson ukradl MTV pro černou hudbu

Od úvodních slov dojatých tanečníků, kteří slzí, že se jim povedlo prolézt konkurzem mezi vyvolené, až po závěrečný kroužek jejich sepjatých rukou, které oslavují svého leadera, se film Kennyho Ortegy otáčí za Michaelem Jacksonem jako udýchaný Sisyfos za šutrem, který mu právě vyklouzl z rukou a sviští dolů do údolí.

Program připravovaný do londýnské O2 Areny je v This Is It rozložený na kousky skládačky, jednotlivé komponenty puzzle ještě nejsou zasazené do sebe a frustrující musí být, že ani složeny nebudou. Pilovanou choreografii střídají záběry z natáčení zadních projekcí na velká plátna, plánovanou podobu jeviště je možné spatřit výhradně v průhledech počítačové animace.

Nejlépe je to vidět na skladbách jako Smooth Criminal, Thriller nebo v ekologicky naivním Earth Songu, kde Jackson stojí s Ortegou na pódiu a baví se o buldozeru, který by měl při dalších zkouškách vjíždět na scénu a zastavovat zpěvákovi těsně za zády. „Necháme chvíli znít jeho motor, a pak do ticha vstoupí klavír," představuje si Jackson v jednom ze svých dětinsky roztomilých momentů.

V tomto ohledu se This Is It podobá simulaci, kterou vytváří v realitkách, aby vám ukázaly, jak malebnou rezidenční čtvrť vytvoří. Smůla holt je, že na téhle pláni už nikdo žádný barák nepostaví. Můžete si říkat, jak úžasné by to mohlo být, kdyby...

Na druhou stranu tato skutečnost dává filmu výhodu, že nemá šanci upadnout do vzpomínkového patosu -  protože materiál zachycuje úsilí všech zúčastněných napřené vpřed, do budoucna, k něčemu, co má teprve být to „ono."

Kdo by od This Is It očekával, že tím obnaženým „It" bude Jackson sám, splete se znovu. Ortega nenatočil - respektive nesestříhal, protože o tom, že točí rozlučkovou tryznu, nevěděl - odhalený portrét popového génia při práci.

Skutečných tvůrčích okamžiků je tu pomálu, místo toho sledujeme, jak kamerou zpovzdáli zabíraný excentrik rozdává požehnání kapele, tanečníkům, osvětlovačům, zvukařům a vůbec všem, kdo se na zkouškách nachomýtli.    

Chybějící okázalost a velkolepá show totiž není ani v nejmenším vykoupená intimitou. Kamera stejně jako všichni v týmu neproniknou jeho osobní bublinou, snímá jenom celek postavy, detail Jacksonovy tváře je skoro stejně vzácný jako nějaký bezprostřední vtip.

Odtažitost a odstup neilustruje nic lépe než vzácné okamžiky komunikace mezi Jacksonem a Ortegou nebo jinými spolupracovníky. Všichni se drží v předklonu a snaží se až úzkostlivě neodporovat. Kapelník a skladatel Michael Bearden mu s nadsázkou říká „můj princi" a snaží se vyhovět, i když je zrovna zřejmé, že vůbec nechápe, co se mu jeho veličenstvo pokouší tak mlhavě ohledně tempa jedné skladby sdělit.    

Kenny Ortega zase devótnost nahrazuje otcovskou ambicí, a tak Krále popu po každé skladbě ujišťuje, že byl vynikající, žádá, aby na zpěváka čekal při odchodu ze scény někdo s baterkou, a v jednom okamžiku dokonce Michaelovi ze strachu o jeho hlasivky zdůrazňuje, aby se napil.

Těžko říct, jestli takové chování ve svém okolí Jackson vzbuzoval svým charismatem, nebo jestli Ortega pouze chtěl udržet na uzdě jeho rozmary. Každopádně, když si Jackson stěžuje na odposlechy v uších a Ortega mu říká: „Ztlumíme ti je, a kdybys byl s čímkoli dál nespokojený, řekneš nám to po skladbě. Že nám to řekneš?," působí to celé, jako kdybyste slyšeli: „A kdyby se ti, Míšo, chtělo čůrat, řekneš to mamince, viď, že řekneš?"   

Ale to jen pár okamžiků, kdy divák získá pocit, že je něčemu blíž, jinak This Is It ze všeho vyznívá jako na hodinu a tři čtvrtě nastavovaná pocta usilovné a profesionální práci, která měla být korunovaná velkolepým comebackem.

Na dvacetiminutovku do DVD bonusů by to byl ideál, ale jak se říká: Smrt všechno změní. A tak si ten, kdo na zkoušky pozval kamery, může gratulovat k milionovému nápadu.

Michael Jackson's This Is It
Michael Jackson's This Is It
Žánr: Dokument, Hudební
Režie: Kenny Ortega
Obsazení: Michael Jackson
Délka: 112 min
Premiéra ČR: 29.10.2009

autor: Pavel Turek | 29. 10. 2009

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama