Recenze: Temné stíny nabízejí stále stejnou jinakost

Radomír D. Kokeš
11. 5. 2012 19:29
Fanoušci očekávali hit, dostali nudnou skrumáž scének
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Tim Burton má nový film a poznáte to od prvních záběrů: gotická hororová atmosféra, velká sídla, obskurní humor, hloubkové kompozice... a Johnny Depp. Temné stíny jsou dozajista film, který by nikdo jiný než Burton natočit nemohl. Ale výjimečnosti tentokrát scházejí ingredience, které by znamenaly také kvalitu. Temné stíny nejsou dobrý film.

Ve druhé polovině 18. století bohatý šlechtic a velkopodnikatel Barnabas Collins (v digitálně upraveném podání Johnnyho Deppa) v americkém Maine odmítne lásku proradné čarodějnice Angelique (Eva Greenová).

Foto: Aktuálně.cz

Ta pro změnu zabije Barnabasovu lásku Josette, Barnabase promění v upíra a v jeho nesmrtelnosti jej zavře na pár století do rakve pod zem. Je začátek sedmdesátých let dvacátého století, doznívá hnutí hippies, do sešlého domu rodiny Collinsových přijede nová vychovatelka Victorie a Barnabase vykopou při stavbě nového domu. Vrátí se domů a...

Seriál bez oblouku

...a vyjeví se základní problém filmů podle nekonečných televizních seriálů: je v něm mnoho postav, mnoho dílčích motivů a žádný dějový oblouk, který by tyto motivy spínal do jednoho soudržného celku. Pokud se v seriálových adaptacích takový oblouk objeví, "musí" obvykle být do světa zapojen zvenčí, jako třeba amnésiální návrat strýčka Festera ve filmové Addamsově rodině.

Zatímco jsme v Addamsově rodině sledovali tradičně pokřivené rodinné hemžení podivínských entit, příběh byl dopředu poháněn otázkou, jestli je strýček Fester skutečný strýček Fester, případně co se mu stalo. Seriálovou "předlohu" Temných stínů ze šedesátých let jsem neviděl, ale nemusel bych ani vědět, že nějaká existuje, aby to z jejich uspořádání jasně nevyplynulo. A onen uměle zaimplementovaný dějový oblouk á la Addamsovic v něm palčivě chybí.

Foto: Aktuálně.cz

Jistě, postavy mají svá tajemství - například guvernantka Victorie -, ale ty nakonec nejsou s osudy ostatních postav nijak propojeny. Barnabasova upírská entita není nic, co by ostatní zvlášť zneklidňovalo (protože divný je v té famílii každý), a snad jen naivní divák může byť jen na okamžik pochybovat, zda chlapeček vidí či nevidí ducha své mrtvé matky (zvlášť, když duchy bezpochyby vidí i příchozí Victorie).

Problém je i v tom, že některé postavy mají tajemství, aniž bychom do konce filmu mohli z čehokoli vyvodit, že nějaká mají, takže si pak nelze říct "Aha!", ale zbývá nám jen doctorovské: "What?! What?!? WHAT?!?" Ve filmu jsou přítomny průběžné dějové linie, které stojí v dějovém střetu: za prvé vzestup rodiny Collinsů, za druhé snaha stále žijící Angelique famílii Collinsovic opět zničit a získat si konečně Barnabasovu lásku. Z toho koneckonců vyplývá, že jak je chytrá, tak je blbá, když si myslí, že se jí to po sérii úkladných vražd jeho nejbližších a dvousetletém nedobrovolném pobytu Barnabase v rakvi může podařit.

Foto: Aktuálně.cz

Ani jedna z linií ale není nijak důmyslně vedená a film se k nim spíš náhodně vrací, nerozvíjí je - o to se nevynalézavě snaží jen v případě vztahu mezi Barnabasem a Victorií, která je podezřele podobná Barnabasově zavražděné mrtvé lásce Josette. Do konce filmu bohužel nikdo neobjasní, jaký je mezi oněmi dvěma ženami vztah, zvlášť když se Josette celý život Victorii zjevuje. A už vůbec není zřejmé, proč David se svou matkou může normálně mluvit, zatímco mrtvá Josette s Victorií komunikuje jen v gestech a obsedantních skocích z lustru. (To je ale relativně běžné, že ukřivdění filmové duchové píší na ledničky strašidelné vzkazy místo jasného: Zabil mě ten a ten, udělejte to a to.)

Více či méně vtipná skrumáž epizod

Temné stíny skutečně tvoří jen série epizodických skečů a jedna delší montáž. Většina skečů je vázána na Barnabasovu konfrontaci se světem druhé poloviny dvacátého století, který přirozeně interpretuje optikou vzdělaného muže století osmnáctého.

Foto: Aktuálně.cz

Relativně vtipné je Barnabasovo probuzení po dvou stech letech a mimořádně vtipným shledávám jeho setkání se skupinkou hipísáků v lese u ohně. To může být ale způsobeno i tím, že optiku vzdělaného muže osmnáctého století shledávám mnohem méně mimózní než myšlenkové hledisko "květinových dětí".

Značně komický je pak v první polovině filmu i "running gag" v podobě pubertálních výstřelků čím dál tím víc sexy Chloë Grace Moretzové (to je ta holčička z Kick Ass a už-ne-tak-holčička z Huga). Pokud vás zneklidňuje, že to tvrdím, tak mě taky. Moretzová má každopádně mimořádný komediální talent, je v ní už od Kick Ass cosi zneklidňujícím způsobem "dospělého" a postrádá křečovitost či naopak výrazovou jednostrannost dětských herců (což neplatí pro představitele malého Davida Collinse).

Foto: Aktuálně.cz

Tím bohužel výčet úspěšných epizodických čísel v Temných stínech končí a u některých ani nevím, nakolik měly či neměly být humorné - snad s výjimkou apatické služebné v důchodovém věku. Davidův otec je zloděj a souloží se šatnářkami - to se stává. Rodinná psychiatrička v podání Heleny Bonham Carterové je pošahaná a touží po upíří krvi - ale i to se pravděpodobně u psychiatriček stává. Rodinný správce je hloupý a hodně pije - no a co? A na velké párty pak zazpívá sám Alice Cooper (přičemž v sedmdesátých letech samozřejmě zpívá dnešní Cooper), což taky žádnou pointu nemá. V jednu chvíli prostě párty skončí, nic zásadního na vztahu města ke Collinsovým nezmění, což byl její účel, a Cooper pravděpodobně odjede.

Na rozdíl třeba od svižné a docela celistvé Addamsovy rodiny trvá Burtonova skrumáž situací a epizodek čím dál úmornějších 113 minut.

Okázale ukradený závěr

Nespojitost vyprávění si pravděpodobně uvědomovala i tvůrčí skvadra, a tak přijde velkolepý destruktivní závěr. Pravda, ten tak nesoudržný není, ale zato je okázale debilní - a navíc kopíruje Smrt jí sluší.

A se vší úctou k Michelle Pfeiferové a Evě Greenové (jejíž démoničnost spočívá v tom, že se ďábelsky usmívá, občas mumlá kletby a permanentně vypíná poprsí), ale do Meryl Streepové a Goldie Hawnové v Zemeckisově filmu mají daleko.

Temné stíny tak nakonec jen potvrzují hypotézu, že Burtonovi docházejí nápady - a nedůsledná snaha o nápodobu sedmdesátkového filmového stylu (která je dnes spíš oblíbenou normou než výjimkou) tomu nenapomáhá.

Donedávna ještě Burtonova estetika budila dojem, že staré nápady vynalézavě rámuje částečně odlišnými poetickými tradicemi podivnosti: variace na Lewise Carrolla (Alenka v říši divů), adaptace hudebně experimentálního muzikálu (Sweeney Todd), propojení s dahlovskou poetikou (Karlík a továrna na čokoládu).

Temné stíny už ale burtonovskou estetiku jinakosti reprezentují prostě jen v podobě, v níž je ze všeho nejvíc... stále stejná. A vzhledem k tomu, že Burtonův další film bude remake jeho raného půlhodinového snímku, bude to spíš trvalejší stav a otrávení začínají být i fanoušci, kteří nad tím léta zavírali oči.

Temné stíny
Dark Shadows
Žánr: Fantasy, Komedie
Režie: Tim Burton
Obsazení: Johnny Depp, Eva Green, Jackie Earle Haley, Michelle Pfeiffer, Christopher Lee, Bella Heathcote, Chloë Grace Moretz, Thomas McDonell, Helena Bonham Carter, Jonny Lee Miller, Hannah Murray, Alice Cooper, Jonathan Frid, David Selby, Lara Parker, Gulliver McGrath
Délka: 113 minut
Premiéra ČR: 10.05.2012
 

Právě se děje

Další zprávy