Recenze - Pokud jde o originální a funkční přínos éry Rogera Moora do bondovské série, cele ho shrnuje film Špión, který mě miloval. Jak se později ukázalo zejména v případě Moonrakera, byl tento model neopakovatelný; ale to nás teď nemusí zajímat, protože Špión, který mě miloval šlape jako švýcarské hodinky a pro řadu diváků představuje etalon toho, co se dnes považuje za "bondovský subžánr".
Lehce (!) sebeironická akce, sarkastický hrdina, bezskrupulózní padouch s velkými likvidačními ambicemi, brutální zabijácký poskok, soupeřivý vztah mezi Bondem a bondgirl, nápaditá udělátka a záchrana v poslední chvíli. Špión, který mě miloval dokázal to vše nabídnout v moderním hávu kinematografie sedmdesátých let.
Příběh vlastně v některých ohledech adaptuje literárního Moonrakera asi stejně, jako ho filmový Moonraker neadaptuje. Filmový magnát Stormberg ze Špiona, který mě miloval má rysy knižního magnáta Draxe z Flemingova románu Moonraker. To se projevuje třeba i tím, že Draxův plán zlikvidovat jadernou bombou Londýn dostává do vínku Stormberg a hodlá vypustit jaderné bomby na New York a Moskvu.
Souboj pohlaví
Ale padouchova motivace i plán je docela jednoduchá; mnohem důležitější je překvapivě promyšlená struktura vyprávění a styl. Jsou uneseny britské a sovětské ponorky, což se ani jedné straně moc nelíbí, a tak vyšlou své nejlepší agenty. Sovětský svaz posílá do akce krásnou a inteligentní Aňu Amasovovou, Británie zcela nepřekvapivě Jamese Bonda.
Amasovová a Bond spolu soupeří/nesoupeří, laškují, pátrají po stejných artefaktech (mikrofilmu), sjednávají si schůzky se stejnými lidmi a nafukují si svá agentská ega. Aňa: Všechny mé mise byly úspěšné, na konci vás porazím. Bond: Jeden z nás z toho odejde velmi zklamaný, protože i všechny mé mise byly úspěšné.
V cestě jim stojí monstrum Jaws zabíjející na potkání, v tomto filmu ještě úspěšně osciluje mezi hrozivou a groteskní figurou, ba dokonce kromě svalů a ocelových zubů používá občas i mozek. Když se ale Bond s Aňou oficiálně mohou spojit (čistě profesionálně, ostatní přijde samo), zápletka vytáhne to, co divák už ví a co zase oživí jejich rivalitu: Bond v předtitulkové sekvenci zabil Anina milovaného.
Jeho dívka Aňa
Tento vyprávěcí krok je na mooreovské bondovky nebývale dynamický a vnáší do celého vztahu napětí. Aňa totiž Bondovi po úspěšném splnění mise slibuje okamžitou smrt… a rozhodně se vytratí láskyplné cukrování, které tomuto rozhodnutí předcházelo. Film vlastně ve vztahu Bonda a Ani aktualizuje schémata hollywoodské "screwball comedy" o boji pohlaví z třicátých let (Capra, Hawks).
Podobně jako ve slavných komediích Stalo se jedné noci, Leopardí dívka nebo Úžasná událost je na začátku jejich vztah konfrontační, pak přejde v lásku, posléze málem v nenávist a nakonec se vše úspěšně vyřeší. On je trochu sarkastický parchant, ona rozmazlená potvora. Oba ale berou soupeření vážně a nezlehčují ho; humorným toto kočkování činí až lehce nadsazený svět kolem.
V tomto ohledu jsou vynikající hlavně scény z Egypta - snaha získat si na svou stranu překupníka, cesta pouští v nákladním prostoru padouchova auta, boj mezi starověkými sloupy, škorpení na lodi a trumfování se před svými nadřízenými. Příběh přitom zůstává špionážně laděný, hyperbola ozvláštňuje jen hrdiny, neshazuje hrozící nebezpečí.
Akce groteskní a vážná
Funkčnost tohoto přístupu se projevuje zejména ve velkých akčních scénách, kterých je ve filmu hned několik. Předtitulkovou scénu honičky na lyžích dnes trochu sráží okázalé užití zadních projekcí v detailech na Moora (lyžařské honičky z filmu V tajné službě Jejího Veličenstva zůstávají nepřekonány), ale stále okouzluje kaskadérskými kousky a vtípkem s padákem coby britskou vlajkou.
Vynikající je pak automobilová honička, která operuje s tradičním skečem "malou rybu sežere větší ryba, tu ještě větší etc.". Bond s Aňou prchají před zločinci v extrémně vylepšeném Lotusu, a jakmile zlikvidují jednoho nepřítele, objeví se další, ještě nebezpečnější. Je to dokonale načasované a funguje to nad hladinou (motorka/auto/vrtulník) i pod ní (auto je i ponorka).
Sebeironii film naopak výrazně upozadí ve chvíli, kdy Stormbergova banda se svou opancéřovanou obří lodí zajme britskou ponorku, na které se zrovna nacházejí i Bond s Aňou. Je to několik minut před realizací "jaderného plánu", Bond s námořníky musí získat převahu nad lodí, prostřílet se hordami nepřátel, zneškodnit jadernou bombu a zachránit svět.
Bond je drsňák
Čas je omezen a je to fuška, ale dopad scén posiluje hlavně náhlá absence otevřené grotesknosti. Kladné a odvážné postavy nečekaně umírají, několikerá záchrana na poslední chvíli kupodivu dodnes regulérně funguje, ačkoli je jasné, že se to postavám musí podařit. Důležitým aspektem je skutečnost, že Moorův Bond ještě v tomto filmu není jen hláškující komická figurka jako později.
Moore už tak nebývale nečerpá z Conneryho úsečnosti a přímočarého cynismu jako ve filmech Žít a nechat zemřít a Muž se zlatou zbraní, ale posunul humor k sarkastickým a dvojsmyslným komentářům. Zároveň neztratil jistou míru vážnosti a nebezpečnosti, pro kterou mu ještě lze věřit, že dokáže dobře dělat svou práci.
Klíčový je v tomto ohledu moment, kdy Bond chladnokrevně zavraždí padoušského vraha na střeše. Ten ještě nespadl dolů jen proto, že se křečovitě drží Bondovy kravaty. Bond se jej zeptá na důležitou informaci, padouch ve vidině záchrany odpoví - Bond prostě kravatu strhne a nelítostně nechá chlapíka zemřít. Na Moora nebývale kruté, prosté jakéhokoli humoru a bezesporu působivé.
Film, který lze milovat
Snímek Špión, který mě miloval bezesporu tvoří vrchol Moorova tvůrčího období. Po slušném rozjezdu v Žít a nechat zemřít a klopýtnutí v Muži se zlatou zbraní se v třetím filmu Moore v roli zabydlel a udělal by nejlépe, kdyby už dál nepokračoval. Moonraker byl bezzubým pokusem zopakovat úspěch Špióna, ale dokonalou vyváženost prvků rozblebtala snaha všechno ještě víc posílit.
Jen pro tvé oči je sice parádní film, ale kdyby v něm hrál Timothy Dalton (a ta možnost tu skutečně byla), sedělo by mu to víc. V Chobotničce i Vyhlídce na vraždu už Moorovi neodvratně podrážel nohy jeho věk a nelítostného zabijáka, který je z britské tajné služby "ten nejlepší", by mu v nich nevěřil ani největší naiva.
Špión, který mě miloval představuje nejlepší kousek bondografie sedmdesátých let. Je tak dobrý, že když ve scéně z vlaku cituje jeden z nejslavnějších momentů bondovky Srdečné pozdravy z Ruska, znalec pokývá hlavou a zasměje se, místo aby byl rozladěn nedostatkem nápadů.
Stejně jako se usměje vtípku s hudbou z Lawrence z Arábie a ochotně přejde i bizarní syntezátorový soundtrack.
| Špion, který mě miloval | |
| The Spy Who Loved Me | |
| Žánr: | Akční, Sci-fi, Thriller |
| Režie: | Lewis Gilbert |
| Obsazení: | Roger Moore, Barbara Bach, Curd Jürgens, Richard Kiel, Caroline Munro, Walter Gotell, Geoffrey Keen, Bernard Lee, George Baker, Desmond Llewelyn, Lois Maxwell, Nicholas Campbell, Garrick Hagon, Anthony Pullen Shaw, Bryan Marshall, Sean Bury, Kevin McNally |
| Délka: | 125 minut |
| Premiéra ČR: | 22.03.2010 |
