Recenze - Na festivalu Jeden svět, kde měl premiéru dokument Šmejdi, bývá k vidění mnoho filmů, z nichž není člověku skoro až fyzicky dobře z toho, jak se lidé dokáží chovat ke slabším a bezmocným. Ale když se takový film odehrává v Česku, tím menší emotivní odstup si našinec dokáže uchovat. Dokument Silvie Dymákové Šmejdi je přesně tohoto typu.
Čtěte také
Jak na hyeny z předváděcích akcí? Právník radí
Mladá novinářka se rozhodla proniknout hlouběji do podvodného byznysu založeného na předváděcích akcích pro seniory. I díky využití skryté kamery se jí podařilo cenné důkazy o lžích, nátlacích a manipulativních taktikách, které prodejci používají k tomu, aby ožebračili oklamané důchodce.
Nechci slevu zadarmo
Z výpovědí samotných seniorů, z podloudně natočených scén i z videí, které si na sociální sítě zavěšují sami cyničtí prodejci, čiší naprostá ztráta respektu k lidské důstojnosti. To je na celém dokumentu asi nejvíc fascinující.
Prodavači nepotřebných čínských šuntů za desetitisícové částky jsou zcela jistě motivováni tím, že si přijdou na velmi slušné peníze. Ale ti lidé, jejichž obličeje jsou sice v dokumentu rozostřené, ale policie zná jejich totožnost a na základě natočených materiálů zahájila vyšetřování, jsou opojeni mocí, kterou mají, a agresivitu a ponižování si vyloženě užívají.
Nechávají často invalidní důchodce rvát se o „dárky" shromážděné na jednom stole způsobem „kdo dřív přijde, ten dřív bere", a ještě jim pro své vlastní potěšení nechávají na této hromadě schválně rozbité kusy.
Psychicky týrají mentálně postižené. Odpírají návštěvníkům akcí, které se většinou odehrávají místo na slíbeném zámku kdesi v zastrčené vesnické hospodě, jídlo a pití. Střídavě slibují a vyhrožují. Naznačují svým obětem, že jsou už bezcenní a stejně brzo umřou. Vulgárně nadávají všem, kdo se odváží na něco zeptat.
Hned u vchodu selektují všechny mladší ročníky, kteří jim přijdou podezřelí z toho, že by mohli být nastrčení pracovníci České obchodní inspekce.
Nejdrsnější je asi záznam telefonátu na záchranku, v němž žena volá lékaře k muži, který jeví všechny příznaky infarktu, ale bodyguardi ji odmítnou pustit ke staršímu muži a poskytnout mu první pomoc.
Podle právníka Jana Černého se firmy okrádající důchodce dopouštějí často trestného činu podvodu. Výmluvná je například sekvence, v níž prodejce nabízí hrnec se čtyřvrstvým dnem, jehož jednu vrstvu tvoří tajná složka, která umožňuje ušetřit energii tím, protože umí rozmrazovat zastudena. Testy samozřejmě prokáží, že žádná složka v aušusovém nádobí z Číny není.
Záběry, které Černému poskytla režisérka, podle něj často zavdávají podezření na trestný čin ublížení na zdraví a zcela jistě se podle něj firmy proviňují proti loterijnímu zákonu.
Právě losovačky, v nichž téměř každý ze seniorů vyhrává, tvoří primární taktiku těchto obchodnických šmejdů. Výhru bohužel netvoří peníze, ale nárok na zboží, jehož koupi potom prodejci nevybíravě vymáhají různými brainwashingovými technikami.
Hrdinové filmu Silvie Dymákové na předváděcí akce často nadávají, splátky jim ukrajují značné části důchodů, ale na zájezdy jezdí dál. Psycholožka Romana Mazalová, která se s režisérkou inkognito akcí také zúčastňovala, tvrdí, že jejich chování se dá klasifikovat jako závislost podobná té alkoholové nebo kterékoli jiné.
Šmejdi jsou zcela jistě cennější díky své investigativní stránce než svou estetickou kvalitou. Ale ta výpověď je hodně silná. Doufejme, že až se film objeví v televizi, vzbudí odpovídající odezvu (už jen zprávy o přípravě filmu strhly lavinu reakcí) a konečně začnou vůči těmto zlodějským firmám něco dělat i naši legislativci. Tváří v tvář Šmejdům totiž lze jen těžko zůstat lhostejný.
| Šmejdi | |
| Žánr: | Dokument |
| Režie: | Silvie Dymáková |
| Obsazení: | |
| Délka: | 74 minut |
| Premiéra ČR: | 18.04.2013 |
