Recenze - Návraty k určitému typu příběhů mají nejen finanční motivaci; obvykle se počítá s tím, že diváků se dotkne jak něco univerzálního, tak aktuálního. Já, legenda je už čtvrtým filmem, který vznikl na motivy sci-fi hororového románu Richarda Mathesona z roku 1954.
Poslední člověk na Zemi je imunní proti zákeřnému viru, který lidi v dostupném okolí proměnil na upíry. Už tři roky hledá vakcínu (otázka je pro koho) a začíná magořit.
První adaptace z roku 1964 The Last Man on Earth s Vincentem Pricem patří k nepříliš zajímavým béčkovým hororům; Omega Man z roku 1971 si zaslouží pozornost ke srovnání s nynějším velkorozpočtovým snímkem. Loňský videobrak I am Omega spadá jen do kategorie příživnických produktů typu Transmorpher's nebo The DaVinci Treasure.
U jednotlivých verzí se mění hlavně pojetí monster a na nich také zaleží, zda bude příběh dávat smysl. Bohužel film s Willem Smithem je působivý v první půli, v druhé se odhalí nejen jeho nelogičnost, ale překvapivě i špatná úroveň triků a především se originalita předlohy převrátí do konvenční banality.
Režisér Francis Lawrence každopádně ušel od comicsového debutu Constantine kus cesty. Jeho postkatastrofický velkofilm se v první půli vzdává vnějškové okázalosti a je spíš komorním dramatem ve velkém prostoru.
Záběrování kombinuje monumentální celky z ptačí perspektivy s častou ruční kamerou. Tohle vtahování do děje ale trochu hapruje: pokud je virolog Robert Neville sám, kdo je jeho parťák, kterého kamera imaginárně zastupuje? Věrný pes Samantha?
Ve chvíli, kdy hrdina poprvé (nechtěně) pronikne do hnízda monster, však kamera přebírá polosubjektivní perspektivu a u diváka nastává až fyzické ztotožnění. Sekvence v prašné tmě, kdy jsme omezeni na paprsek světla z baterky přimontované na zbrani, se zarývá pod kůži.
Lawrencova režie je vynikající, pokud jde o tělesné pohyby a momenty znehybnění; když hrdina visí za nohu nebo se vleče po silnici. A je solidní, když líčí běžné úkony: osamělé nákupy působí zprvu komickým a pak skličujícím dojmem.
Ale finále, kde se změní nálada a tempo, a pointa, kdy se shůry najde řešení, srážejí dílo stejně, jako se to "povedlo" v předchozím Smithově filmu Já, robot. Ten pro změnu zprznil Isaaca Asimova, ale aspoň to byl uspokojující akční zážitek.
Legendě vskutku nevadí, že hlavní postava je špičkový vědec a atletický voják zároveň, to je žánrově přijatelná licence. Smith tu navíc méně předvádí narcistní ego a jeho umanutá samomluva a šednoucí vlasy ilustrují proměnu "dokonalého Američana" ve fanatického domobrance.
Ale všechno padá s monstry, s nimiž neúspěšně bojuje. Četné přepisování scénáře a snaha neopakovat předchozí filmy vedla k tomu, že máme co do činění s kombinací upírů a zombií, kteří nemají definované vlastnosti.
Příběh může libovolně čachrovat s jejich inteligencí, emocionalitou i fyzickými dovednostmi, což je pro diváky značně frustrující.
A rozhodnutí, že oni "dark seekers" budou digitální, ač poetika zbytku filmu volá po živých hercích, způsobuje oku nelahodící kontrast k tělesnému Smithovi.
Monstra vlastně nejsou trikově nedokonalá, naopak. Pohybují se tak nepřirozeně hladce a rychle, že neděsí. Oč hrůzostrašnější efekt měli trhaně se pohybující živí tanečníci namaskovaní za zombie v nedávném Silent Hillu!
Zatímco design monster naráží na technická omezení, která momentální novost vbrzku promění v archiválii, za jasný krok zpět lze pokládat vyznění celkového poselství.
Omega Man představoval hrdinu jako člověka zodpovědného za katastrofu. Literární předloha zase dala hrdinovi prozřít, že "vetřelec" je on, nikoli monstra. Já, legenda ovšem ukazuje jen snaživého zachránce, který je legendou nikoli pro monstra, ale pro přeživší lidi.
Navíc v ateistickém Česku finále nejspíš silně narazí podobně jako Znamení nebo Vesnice. Scenárista Akiva Goldsman totiž vychází vstříc typicky americkému mesianismu, pocitu vyvolenosti věřících lidí oproti nevěřícím.
A lze se obávat, že stejně jako v Omega Manovi byla monstra vlastně převlečení hippies, jsou i tentokrát jakousi zamlženou xenofobní metaforou.
I am Legend, USA 2007. Scénář Akiva Goldsman, režie Francis Lawrence, hrají Will Smith, Alice Bragová, Charlie Tahan, Salli Richardsonová a další. 95 minut, distribuce Warner Bros. Česká premiéra 10. 1. 2008.
