Podobenství o společnosti, která zavrhla knihy. HBO vysílá nových 451 stupňů Fahrenheita

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
26. 5. 2018 10:07
Česká HBO v neděli odvysílá novou adaptaci 451 stupňů Fahrenheita, slavného sci-fi románu Raye Bradburyho. Film s hercem Michaelem B. Jordanem byl zjevně vytvořen pro generaci diváků odkojených například sérií Hunger Games.
Úkolem nových požárníků není ohně hasit, ale naopak je zakládat.
Úkolem nových požárníků není ohně hasit, ale naopak je zakládat. | Foto: HBO

Orwellovskou vizi budoucnosti, ve které jsou knihy zakazovány a barbarsky ničeny, vykresluje nová adaptace slavného sci-fi románu 451 stupňů Fahrenheita. Americký televizní film v neděli večer uvede česká HBO.

Žánrovou cenou Hugo ověnčený dystopický román z roku 1953 názvem odkazoval na teplotu, při které se papír vznítí a hoří, a byl jedním z nejslavnějších děl amerického spisovatele Raya Bradburyho.

V době svého vydání kniha reagovala nejen na masivní rozšíření televize v amerických domácnostech a s tím spojený nárůst konzumerismu, ale především na tehdejší politickou éru mccarthismu, studenou válku a obecné projevy totalitarismu. Nejzřetelněji na obřadné pálení knih, které byly ve třicátých letech v Německu označeny jako nepřátelské vůči nacistické ideologii.

Román v roce 1966 prvně zadaptoval klasik francouzské nové vlny François Truffaut, režisér, který knihy miloval stejně jako filmy. Pod letošním televizním přepisem je podepsán Američan íránského původu Ramin Bahrani. Jeho verze je "updatem", částečně i upgradem Bradburyho prozíravého příběhu. Ne však příliš zdařilým.

Nový snímek je přizpůsoben digitálnímu věku a také éře fake news. Nutně tedy pracuje například se skutečností, že neexistují pouze knihy tištěné, ale také elektronické. Připomíná rovněž existenci "starého divošského" internetu a upozorňuje, že někteří lidé ztratili zájem číst články o "tisících slov" a omezili se jen na sledování titulků.

Příběh je zasazen do přetechnizovaného světa na území dnešních USA v blíže nespecifikované budoucnosti, po jakési "druhé občanské válce". Vládne zde autoritářské, technokratické ministerstvo, jehož represivní složkou se staly sbory požárníků. Jejich úkolem již není ohně hasit, ale naopak je zakládat. Během svých paličských misí, vysílaných v přímém přenosu, zažehávají hranice z knih a jejich vlastníky trestají.

Stejně jako v Bradburyho románu i Truffautově přepisu je protagonistou agilní požárník Guy Montag, jenž o proklamovaných zhoubných účincích knih a dalších "graffiti" začíná tiše pochybovat. Během jednoho zásahu zažívá, jak se zatčená majitelka opásaná knihami raději sama upálí. A poté, co si protagonista tajně přivlastní výtisk Dostojevského románu Zápisky z podzemí a prvně v životě knihu dříve přečte, než ji spálí, rozhodne se připojit k podzemnímu hnutí.

Novou adaptaci 451 stupňů Fahrenheita odvysílá česká HBO v neděli večer. | Video: HBO

Ačkoli dějová linka obou snímků v základních rysech vychází z Bradburyho předlohy, mezi oběma verzemi je řada rozdílů.

Zcela odlišné jsou například vizuální koncepty chladně odosobněného světa budoucnosti. Ten byl v Truffautově snímku vykreslen za jasného denního světla, zatímco nynější televizní adaptace se odehrává takřka výhradně v černočerné tmě.

Truffautův film záměrně rezignoval na futurologické rekvizity, a naopak využíval předmětů z minulosti, včetně staré hasičské pumpy. V kontrastu s tímto civilním pojetím je nový film zasazen do temných kulis mrakodrapů, vybavených supermoderními technologiemi a všudypřítomnou neonovou reklamou a la sci-fi Blade Runner - akorát že zde poutače vybízejí obyvatele k neustálé ostražitosti.

Oproti románu i Truffautově verzi rovněž došlo k posunu v osobních vztazích požárníka Montaga. Toho v nové verzi ztělesnil černošský herec Michael B. Jordan, známý z letošní akční sci-fi Black Panther - a jeho obsazení je znovu protipólem k původnímu filmu, ve kterém hasiče ztvárnil "árijsky" modrooký blonďák Oskar Werner.

Jako první 451 stupňů Fahrenheita v roce 1966 natočil klasik francouzské nové vlny François Truffaut.
Jako první 451 stupňů Fahrenheita v roce 1966 natočil klasik francouzské nové vlny François Truffaut. | Foto: Anglo Enterprises

V televizním filmu Montag nežije s odcizenou manželkou, jež ho v originále udá jeho chlebodárcům.

Hrdinovou virtuální společnicí je pouze malé špiclující "oko" s umělou inteligencí, které s ním komunikuje ženským hlasem. Žádné jiskry ovšem nepřeskakují ani mezi Montagem a další důležitou postavou, rebelantskou informátorkou Clarisse v podání Sofie Boutellaové, představitelky monstra z loňské filmové Mumie.

Akcentována je naopak "otcovsko-synovská" vazba mezi Montagem a jeho velitelem Beattym, kterého svým typickým způsobem ztvárnil ideální představitel puritánských zvrhlíků Michael Shannon. Právě Montaga si kapitán Beatty, jenž potají sepisuje vlastní "kacířské" myšlenky na cigaretové papírky, vychoval jako nástupce.

Snímek sice pracuje s orwellovskovou novořečí newspeakem - rebelové jsou označováni za "úhoře" -, zároveň je ale znát, že byl vytvořen spíše pro generaci diváků odkojených například sérií Hunger Games. Bez ohledu na politické aktualizace i přepracovaný konec ale nedokáže plně využít zneklidňující potenciál Bradburyho podobenství o společnosti, která zavrhla knihy, humanitní vědy, kulturní dějiny a s tím i svobodné myšlení.

Dialogy jsou mnohdy doslovné a některé přidané motivy nepůsobí patřičně rozvinutě. Například o "druhé občanské válce" se diváci dozvědí jen to, že v ní zahynulo osm milionů lidí. Důvody, proč k ní došlo, i to, co se stalo po ní, jsou jen mlhavě naznačeny.

451 stupňů Fahrenheita

Režie: Ramin Bahrani
HBO, premiéra 27. května

Příliš přesvědčivě nepůsobí ani pozměněné motivace postav, včetně volnomyšlenkářských odpůrců režimu. Ti k záchraně knih, obrazů, hudby či historie nehodlají využít ani tak svého intelektu, ale paradoxně spíše "nepřátelských" technologií, s jejichž pomocí zamýšlejí vytvořit kolektivní vědomí lidstva.

Obdobně jako ve slavném románu Umberta Eca Jméno růže se také v Bradburyho předloze knihy stávají symbolem strachu z vědění. Tuto myšlenku varovného příběhu televizní adaptace ještě posiluje, a to se zjevnými narážkami na současnou polarizovanou Ameriku v éře Donalda Trumpa. Až se divák může chvílemi ptát, v jak vzdálené, či spíše v jak blízké budoucnosti se zmodernizovaný přepis Bradburyho románu vlastně odehrává.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Navalnyj hlásí, že nemá cit v noze a ruce. Ukončí hladovku

Vězněný ruský oponent Kremlu Alexej Navalnyj oznámil, že ukončí protestní hladovku. Stále požaduje, aby ho prohlédl lékař, jehož si sám vybere. Nemá cit v noze a ruce.

Hladovku Navalnyj ohlásil 31. března ve snaze vynutit si náležitou lékařskou péči kvůli bolesti zad a ztráty citlivosti v nohou.

Lékaři ve čtvrtek projevili obavu o jeho život, pokud hladovku neukončí. Požádali rovněž o převoz Navalného z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy