Recenze - Kanadský režisér David Cronenberg podruhé spojil své síly s "Aragornem" Viggem Mortensenem a podruhé se s ním vydal mezi gangstery. Z Indiany jsme se přesunuli do Londýna a americkou školu nahradila ruská mafie obchodující s bílým masem.
Pokud měl ještě někdo pochybnosti, že už brzy padesátiletý Mortensen je skvělý herec, Východní přísliby je šmahem rozptýlí. Ačkoliv je film silných výkonů plný, právě Mortensenova kreace muže s dvojí identitou je středobodem Cronenbergova vyprávění.
K tomu, že jeho Nikolaj bude hlavním hrdinou filmu, se však vyprávění dostává pomalu. Zpočátku sledujeme Nikolajův ženský protipól, který se v mafiánském prostředí orientuje stejně špatně jako my.
Na nemocničním stole porodní asistentky Anny - jako vždy výborná "obyčejná krasavice" Naomi Watts - skončí zkrvavená ruská dívka. Čtrnáctiletá rodička umírá a zbude po ní dceruška Kristýna, rusky psaný deník a vizitka jakési restaurace.
Anna chce holčičku předat příbuzným, ale "restaurace nejsou, čím se zdají být" a žena se dostává na pokraj světa násilí, drog a nucené prostituce.
Jeho součástí je Mortensenův mafiánský řidič Nikolaj, jeho "kapitán" Kiril (Vincent Cassel) a majitel restaurace, Kirilův otec Semjon (Armin Mueller-Stahl). Proti nim a jejich gorilám dokáže Anna zmobilizovat jen svou matku Helen, ruského strýčka a "bývalého agenta KGB" Štěpána.
Takové je rozestavění na šachovnici; v průběhu vyprávění se však zdánlivě ostře narýsované postavy začínají postupně proměňovat.
U některých jsou změny rychlejší. Způsob, jakým až doposud kouzelně dědečkovský Semjon vysloví slovo "deník?" a od boršče se významně otočí k Anně, rozezní zvony u každého průměrně všímavého diváka.
A pro toho, který viděl Stahlovu kreaci milujícího otce-nacistického masového vraha v Hrací skříňce, jde o katedrálu svatého Petra.
Podobný moment přichází o pár minut později, když se krutý Semjon naklání nad malou Kristýnou a neuměle se snaží dělat "ťuťu-ňuňu".
Děti naopak miluje Semjonův syn Kiril, o kterém Cronenberg trefně mluví jako o "synovi Saddáma Husajna". Kiril srdce má, ale je to rozmazlené dítě, které se chce vyrovnat otci - k čemuž nemá předpoklady.
Jeho drsňácké vystupování končí v Semjonově přítomnosti, kde se chová jako zpráskaný pes. I tady se Cronenbergovi povedl skvělý tah obsazením Francouze Cassela, který proslul rolemi sympatických zločineckých profesionálů.
Ústřední postavou skvěle zahrané nesvaté trojice je však Mortensenův Nikolaj, šedá eminence organizace. Jeho počáteční stoprocentně "gumový" vzhled s černými brýlemi a dozadu načesanými a nagelovanými vlasy je esencí karikatury ruského mafiánského pěšáka.
Tuhle základní buranskou polohu nikdy neopustí, postupně ji však obohacuje a odhaluje víc a víc z Nikolajova nitra. Místo karikatury tu nakonec máme životnou postavu s problematickou identitou - lépe řečeno s několika peroucími se identitami, stejně jako u celé trojice.
Ačkoliv se film psychologicky rozvíjí pomalu, na fyzické rovině neváhá někdejší král kanadského hororu a chladný patolog odpudivostí odhalit karty okamžitě. Hned na začátku nás uzemní typickou scénou poklidného rozhovoru s nečekaně brutální pointou.
Podobně jako japonský režisér Takeshi Kitano kombinuje Cronenberg lyrizující "duchovní scény" s náhlými sekvencemi výbušného násilí.
Dopad na diváka je přímočařejší a tělesnější než u režisérů akčních filmů, kteří násilí často estetizují jako cosi zvráceně krásného. Proto tu také nevidíme žádné "odosobněné" střelné zbraně; ne, Cronenbergovi mafiáni používají nože.
Spíš než s prvotinami, zkoumajícími (ne)možnosti lidského těla, mají ale Východní přísliby hodně společného s jeho předchozím filmem, Dějinami násilí z roku 2005. Gangsteři, otázka loajality, fatalita, násilí coby cesta k pochopení vlastního já, krev tělesná i rodová, řekněme archetypální...
Cronenberg však film prolnul i se starším Pavoukem (2002) a k akci přivzal kromě lyričnosti také londýnskou melancholii a uvolněnější dramatickou strukturu.
Dějin násilí se mu tentokrát dosáhnout nepodařilo, ale i tak jsou Východní přísliby výjimečným filmem o tom, že proti zlu je nutné bojovat, i když se obyčejných lidí přímo netýká. Nejde tady totiž o nic menšího než o naši duši.
Východní přísliby, USA 2007. Režie David Cronenberg, hrají Naomi Wattsová, Viggo Mortensen, Vincent Cassel, Armin Mueller-Stahl a dlaší. Distribuce Blue Sky Film, titulky, 100 minut. Česká premiéra 10. 1. 2008.
