Recenze: Režisér Šestého smyslu vypráví o 23 osobách, které žijí v jedné hlavě

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
19. 1. 2017 14:38
Málo režisérů zažilo tak strmý pád jako M. Night Shyamalan, od zdařilého hororu Šestý smysl šel až k aktuálnímu slabému snímku Rozpolcený. Oproti většině Shyamalanových filmů je jeho novinka komorní a přímočará a zprvu vyvolává pocity jako z režisérových raných děl. Více v recenzi Tomáše Stejskala z Hospodářských novin.
Rozpolcený - trailer | Video: CinemArt

Tenhle Kevin nikdy není sám doma. V podivném samotářském doupěti hlavního hrdiny filmu Rozpolcený, který dnes vstupuje do kin, žije kromě něho dalších dvaadvacet osob. A všechny do jedné bydlí v Kevinově hlavě.

Především však sám Kevin už dlouho nebyl "doma". Protagonistu nového thrilleru režiséra M. Nighta Shyamalana vytlačili z jeho vlastní choré mysli Barry, Dennis, Hedwig či Patricia. Ti všichni a další postupně přebírají kontrolu nad Kevinovou hlavou i tělem. Každý z nich je různého věku či pohlaví a také různých choutek.

Třeba devítiletý Hedwig rád tančí na hudbu Kanyeho Westa a má trochu strach z těch ostatních obyvatel "hlavy". A mnohem větší strach z nich mají tři skutečné náctileté dívky, které jedno z Kevinových alter eg uneslo a zavřelo uvnitř obydlí, kde nejsou okna a kde se někteří z třiadvaceti "nájemníků" rádi dívají na mladé dívky při tanci.

Málo režisérů zažilo tak strmý pád jako Shyamalan. Ten nejprve hororem Šestý smysl o chlapci, který vidí mrtvé lidi, přispěl k popularitě zamotaných vyprávění a šokujících point v současném Hollywoodu. Poté natočil thriller s komiksovým tématem o nadpřirozených schopnostech Vyvolený.

Oba snímky se v mnohém vzpíraly tomu, jak se v minulé dekádě točily hollywoodské trháky. Byly pomalé, plné smutku. Dokázaly se však zavrtat do mysli publika. Shyamalan se stal obdivovaným vypravěčem i stylistou. Po snímcích Znamení a Vesnice však přišly první rozpaky. A od deset let starého filmu s názvem Stalo se už rozpaky vystřídal spíš posměch či nechápavé kroucení hlavou.

Shyamalan sice stále dosti neobvykle vyprávěl, ale proč a o čem, už zůstalo záhadou, na kterou žádná závěrečná pointa nepřinesla odpověď.

Rozpolcený je oproti většině Shyamalanových filmů komorní a přímočarý. A zprvu vyvolává pocity jako z režisérových raných děl. Když trojice vyděšených děvčat zůstane zamčena v strohé místnosti, kde je navštěvuje jejich únosce v různých "inkarnacích", mrazí nejen hrdinky, ale také diváky. Především díky skotskému herci Jamesi McAvoyovi, nejvíc známému z komiksové série X-Men.

Téma rozdělené mysli, kterého horory či thrillery využívají přinejmenším od dob Hitchcockova Psycha, tu umožňuje McAvoyovi měnit herecké polohy z minuty na minutu, je děsivý, tajemný, dojemný i šílený, a většina napětí má ve filmu psychický ráz.

Původní psychologická hra mezi únoscem a nejsvéráznější z unesených dívek, která byla v dětství trénována, jak přežít, se ale drobí a přichází Shyamalanovo poznávací znamení: nadpřirozený prvek. Rozdíly mezi jednotlivými osobnostmi v hlavě hrdiny přesahují charakteristiku "běžné" psychické poruchy.

Snímek dlouho efektivně využívá stísněných prostor, které spíš než obydlí připomínají sklepní labyrint. Ale pohyb v uzavřeném domě loni mnohem napínavěji zpracoval horor Smrt ve tmě. Rozpolcený si navíc s jedním domem nevystačí, hojně se noří do retrospektivy a uměle vytváří zdání "velkého" dramatu.

Jakmile se Kevin, respektive jeho alter ega začnou vydávat na návštěvy za svou psychiatričkou a divák dostane o podivné chorobě více indicií, do jednoduchého, odsýpajícího thrilleru pronikají další, zdaleka ne tak suverénní motivy a žánry.

V závěru spolu s narůstajícím napětím a brutalitou eskaluje i smích diváka. U jednoho z nejvážnějších hollywoodských tvůrců dneška, který nezná ironii, je však jasné, že ten smích v publiku není vyvolán záměrně. Finále přináší akci i syrové výjevy jako z brakového hororu, akorát se film stále tváří závažně, takřka hlubokomyslně.

Když se v úplně poslední scéně objeví postava z režisérova staršího filmu Vyvolený, působí to jako zoufalé volání po dřívějším vyobrazení silných, osudových témat týkajících se celého světa. Hledat je v Rozpolceném by bylo absurdní. Zde je svět jen jevištěm pro režisérovy zdivočelé obsese.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Armáda hlásí nárůst počtu vojáků, loni jich přibylo téměř osm set

Na ministerstvu obrany sloužilo a pracovalo na začátku roku o 874 zaměstnanců více než před rokem. Celkem měl resort 33 958 zaměstnanců. Nejvíce přibylo profesionálních vojáků, zvýšil se i počet občanských zaměstnanců. Přibylo také příslušníků aktivní zálohy. Letošní náborový cíl profesionálních vojáků je podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové stanoven na 2000 mužů a žen. Každoročně zároveň několik set vojáků odchází.

Na ministerstvu obrany k letošnímu 1. lednu pracovalo 25 899 vojáků z povolání, 6896 občanských zaměstnanců a 1163 státních zaměstnanců. Počet vojáků z povolání se tak za poslední rok zvýšil o 794 a počet občanských zaměstnanců o 100. Naopak státních zaměstnanců o 20 ubylo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy