reklama
 
 

Recenze: Režisér Šestého smyslu vypráví o 23 osobách, které žijí v jedné hlavě

19. 1. 2017
Rozpolcený - trailer | Video: CinemArt |  02:23
Málo režisérů zažilo tak strmý pád jako M. Night Shyamalan, od zdařilého hororu Šestý smysl šel až k aktuálnímu slabému snímku Rozpolcený. Oproti většině Shyamalanových filmů je jeho novinka komorní a přímočará a zprvu vyvolává pocity jako z režisérových raných děl. Více v recenzi Tomáše Stejskala z Hospodářských novin.
Doporučujeme

Tenhle Kevin nikdy není sám doma. V podivném samotářském doupěti hlavního hrdiny filmu Rozpolcený, který dnes vstupuje do kin, žije kromě něho dalších dvaadvacet osob. A všechny do jedné bydlí v Kevinově hlavě.

Především však sám Kevin už dlouho nebyl "doma". Protagonistu nového thrilleru režiséra M. Nighta Shyamalana vytlačili z jeho vlastní choré mysli Barry, Dennis, Hedwig či Patricia. Ti všichni a další postupně přebírají kontrolu nad Kevinovou hlavou i tělem. Každý z nich je různého věku či pohlaví a také různých choutek.

Třeba devítiletý Hedwig rád tančí na hudbu Kanyeho Westa a má trochu strach z těch ostatních obyvatel "hlavy". A mnohem větší strach z nich mají tři skutečné náctileté dívky, které jedno z Kevinových alter eg uneslo a zavřelo uvnitř obydlí, kde nejsou okna a kde se někteří z třiadvaceti "nájemníků" rádi dívají na mladé dívky při tanci.

Málo režisérů zažilo tak strmý pád jako Shyamalan. Ten nejprve hororem Šestý smysl o chlapci, který vidí mrtvé lidi, přispěl k popularitě zamotaných vyprávění a šokujících point v současném Hollywoodu. Poté natočil thriller s komiksovým tématem o nadpřirozených schopnostech Vyvolený.

Oba snímky se v mnohém vzpíraly tomu, jak se v minulé dekádě točily hollywoodské trháky. Byly pomalé, plné smutku. Dokázaly se však zavrtat do mysli publika. Shyamalan se stal obdivovaným vypravěčem i stylistou. Po snímcích Znamení a Vesnice však přišly první rozpaky. A od deset let starého filmu s názvem Stalo se už rozpaky vystřídal spíš posměch či nechápavé kroucení hlavou.

Shyamalan sice stále dosti neobvykle vyprávěl, ale proč a o čem, už zůstalo záhadou, na kterou žádná závěrečná pointa nepřinesla odpověď.

Rozpolcený je oproti většině Shyamalanových filmů komorní a přímočarý. A zprvu vyvolává pocity jako z režisérových raných děl. Když trojice vyděšených děvčat zůstane zamčena v strohé místnosti, kde je navštěvuje jejich únosce v různých "inkarnacích", mrazí nejen hrdinky, ale také diváky. Především díky skotskému herci Jamesi McAvoyovi, nejvíc známému z komiksové série X-Men.

Téma rozdělené mysli, kterého horory či thrillery využívají přinejmenším od dob Hitchcockova Psycha, tu umožňuje McAvoyovi měnit herecké polohy z minuty na minutu, je děsivý, tajemný, dojemný i šílený, a většina napětí má ve filmu psychický ráz.

Původní psychologická hra mezi únoscem a nejsvéráznější z unesených dívek, která byla v dětství trénována, jak přežít, se ale drobí a přichází Shyamalanovo poznávací znamení: nadpřirozený prvek. Rozdíly mezi jednotlivými osobnostmi v hlavě hrdiny přesahují charakteristiku "běžné" psychické poruchy.

Snímek dlouho efektivně využívá stísněných prostor, které spíš než obydlí připomínají sklepní labyrint. Ale pohyb v uzavřeném domě loni mnohem napínavěji zpracoval horor Smrt ve tmě. Rozpolcený si navíc s jedním domem nevystačí, hojně se noří do retrospektivy a uměle vytváří zdání "velkého" dramatu.

Jakmile se Kevin, respektive jeho alter ega začnou vydávat na návštěvy za svou psychiatričkou a divák dostane o podivné chorobě více indicií, do jednoduchého, odsýpajícího thrilleru pronikají další, zdaleka ne tak suverénní motivy a žánry.

V závěru spolu s narůstajícím napětím a brutalitou eskaluje i smích diváka. U jednoho z nejvážnějších hollywoodských tvůrců dneška, který nezná ironii, je však jasné, že ten smích v publiku není vyvolán záměrně. Finále přináší akci i syrové výjevy jako z brakového hororu, akorát se film stále tváří závažně, takřka hlubokomyslně.

Když se v úplně poslední scéně objeví postava z režisérova staršího filmu Vyvolený, působí to jako zoufalé volání po dřívějším vyobrazení silných, osudových témat týkajících se celého světa. Hledat je v Rozpolceném by bylo absurdní. Zde je svět jen jevištěm pro režisérovy zdivočelé obsese.

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama