Recenze: Princezna a žabák, muckání tradice s pokrokem

Jiří Flígl
24. 12. 2009 8:00
Comeback ručně kreslených animáků od Disneyho
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - V roce 2004 byl do kin uveden oficiálně poslední ručně kreslený animovaný film od studia Disney, které prohlásilo, že ruší svou tradiční animační produkci a vlivem sílící konkurence přechází na počítačově vytvořené snímky. Tím měla definitivně skončit osmdesát let trvající tradice spojovaná s kdysi nejsilnější obchodní známkou Hollywoodu.

O dva roky později studio koupilo společnost Pixar, jejíž spoluzakladatel a nejvlivnější člen John Lasseter byl jmenován kreativním šéfem u Disneyho. Mezi jedním z jeho prvních rozhodnutí bylo i to, že se znovu rozjede výroba celovečerních kreslených animáků - Princezna a žabák tak má nelehkou pozici, neboť coby první vlaštovka musí obstát vysokým nárokům.

Tradice a nové trendy

Režií bylo pověřeno tvůrčí duo Ron Clements a John Musker, jehož filmografie překlenuje tři klíčová období společnosti Disney - když započítáme i to právě probíhající.

Jsou podepsáni pod jedněmi z posledních vpravdě klasických disneyovek Malá mořská víla a Aladin, které sázely na primární opojnost barev a po vzoru klasického hollywoodského modelu pojímaly vyprávění jako sled atrakcí s pravidelně se střídajícími sekvencemi humoru, napětí, akce a muzikálových čísel.

Clements a Musker také patří k tvůrcům, kteří se začátkem nového tisíciletí pokoušeli dát produkci studia novou tvář, jaká by dokázala konkurovat povrchnímu pozlátku nezastavitelné počítačově animované konkurence.

Jejich fantastická Planeta pokladů - podobně jako tehdejší snímky Atlantida: Tajemná říše a Lilo a Stitch - odvrhla hudební čísla a místo toho zkoušela diváky nalákat na komplexnější a mnohoznačnější postavy, poutavý příběh a především uhrančivý originální svět.

Foto: Aktuálně.cz

Nyní se autorská dvojice po sedmi letech vrací s Princeznou a žabákem, kde spojila to nejlepší z obou popsaných období. Vznikl film, který hrdě staví na odiv prvky tradičně spojované s obchodní známkou studia Disney - a současně tyto primární atrakce zasazuje do neokoukaného a nápaditě pojatého světa.

Ani starý, ani nový

Klasický příběh o princovi proměněném v žabáka, jehož musí políbit princezna, aby byla kletba zrušena, je zde překroucen tím, že po polibku se princ nepromění zpět v člověka, nýbrž dívka v žábu. To následně zavdává k řadě humorných i dobrodružných scén, když nesourodé duo v cizí kůži musí hledat řešení situace.

Nadsázka na jedné straně oprošťuje vyprávění od pohádkových klišé a dělá film přitažlivější pro dnešní mediálně zběhlé děti, ale současně příliš očividně kontrastuje se zachovanými schématy, která nahrazují vývoj postav či potřebu aktivního řešení z jejich  strany. Například nemile překvapí, že si princ v jedné chvíli hrdinku jízlivě dobírá a záhy se mu už může láskou k ní rozskočit srdce.

Foto: archiv

Jelikož film není určený univerzálně pro děti, nýbrž pro holčičky, lze namítnout, že přímočará absolutní láska i teatrální vyznání namísto propracované psychologie prostě k vyprávěním pro tuto cílovou skupinu patří. Podobných případů, kdy Princezna a žabák schovává tradicionalistické významy do zdánlivé progresivnosti, však film vykazuje víc - a to v oblasti, která je zahraničními recenzenty nejvíc vyzdvihovaná.

Na první pohled může příjemně překvapit, že hlavní postavou není princ ani princezna, nýbrž moderně smýšlející posluhovačka, která namísto pohledného a movitého ženicha sní o tom, že si otevře vlastní restauraci. Vyprávění sice „kariéristické" dívce sen posléze splní, ale pouze pokud přistoupí na podmínku, že podnik povede ne sama, nýbrž s manželem.

Neuschwanstein v močálech

Jistěže takové problémy nebudou předpubertální divačky vůbec vnímat a rodiče se nad nimi budou pozastavovat, pouze pokud by od snímku chtěli víc než devadesátiminutový spořič, který je zbaví potřeby se svým ratolestem věnovat. Jako omamný rej barviček totiž film funguje bez výhrad, a to nejen v extaticky křiklavých muzikálových číslech, ale i ve zbytku stopáže.

Foto: Aktuálně.cz

Po vzoru zmíněné Planety pokladů doznalo dějiště pohádky zásadní proměny - klasické evropsky pojaté prostředí s horami, řekami a honosnými zámky vystřídala americká Louisiana třicátých let neboli kolébka jazzu. Postavy procházejí okouzlujícím prostředím New Orleans s výraznými dobovými atributy, ale zavítají také do fantaskně stylizovaných močálů, zapletou se s voodoo a v opulentním finále zavítají i na proslulý místní karneval.

Tvůrci prostředí využili i při vymýšlení vedlejších postav, takže ústřední dvojice v žabím těle potkává nejen čaroděje či buranské lovce, ale také charakterově výstřední světlušky a aligátory. Uznání si též zaslouží zohlednění etnické pestrosti Louisiany, jen škoda že se převážně projevovalo v přízvucích a dikci originálních dabérů.

V českém znění bohužel tento důležitý a bez výhrad progresivní prvek vyzní pouze díky tomu, že hrdinka zjevně pochází z afroamerické rodiny. Hispánské a francouzské kořeny jejích průvodců už stejně jako řada květnatých průpovídek zůstaly ztraceny v překladu.

Ve výsledku snímek v zásadě splňuje nároky, které na něho ve vztahu s jeho rodokmenem bude publikum klást. Zůstává tím, co studiu Disney kdysi zajistilo nehynoucí slávu, a nad to nezapře poučenost současnými trendy udávanými Pixarem.

Coby nekonfliktní pop, který na vlně pohádkové líbivosti a spektakulárních atrakcí přináší tradiční hodnoty, se Princezna a žabák opravdu může zařadit po bok disneyovských klasik, po kterých vždy rodiče rádi sáhnou. Náročnější diváci mohou litovat, že ambiciózní období u Disneyho opravdu skončilo na začátku tisíciletí.

Princezna a žabák
The Princess and the Frog
Žánr: Komedie, Muzikál, Romantika
Režie: Ron Clements, John Musker
Obsazení: John Goodman, David Keith, Oprah Winfrey, Jenifer Lewis, Jim Cummings, Anika Noni Rose, Bruno Campos, Terrence Howard
Délka: 97 minut
Premiéra ČR: 24.12.2009
 

Právě se děje

Další zprávy