Recenze: Polski film je chytrá anarchie zpod Špilasu

Jan Gregor Jan Gregor
8. 7. 2012 18:00
Marek Najbrt natočil jeden z nejpunkovějších filmů
Foto: Polski film

Recenze - Tomu se říká úkrok stranou! Kdo by byl řekl, že tým kolem režiséra Marka Najbrta a scenáristů Bena Tučka a Roberta Geislera po tradičně vystavěném historickém dramatu Protektor, který autorům vynesl šest Českých lvů, natočí jeden z nejpankáčštějších filmů tuzemské porevoluční kinematografie. Polski film si člověk může užít čistě jako komedii se známými českými herci, ale je to také snímek, který podvratně ohledává povahu filmového média a pohrává si s diváckými očekáváními.

Slyšel jsem tu na adresu filmu už docela protichůdné reakce, což je jen potvrzení toho, že tvůrci svou práci udělali dobře. Za sebe se už docela těším, až se na film podívám znova a vychutnám si tu síť navzájem se proplétajících motivů a invenční proplouvání mezi jednotlivými rovinami příběhu, který smazává hranice mezi realitou a fikcí.

Foto: Polski film

Brňáci v polském žoldu

Polski film je ve své nejjednodušší podstatě film o filmu ve filmu. Je to story o tom, jak populární čeští herci natáčejí film o svých zážitcích ze společných studií na JAMU. Natáčené scény z tohoto fiktivního snímku mají podobu naivistických skečů, které vycházejí z poetiky kultovního Komediografu, kabaretu, se kterým čtveřice Pavel Liška, Tomáš Matonoha, Marek Daniel a Josef Polášek vystupovala v brněnském HaDivadle.

Pak je tu jemně ironická rovina, která popisuje zákulisí vzniku filmu. Našim hrdinům se podaří získat na natáčení získat tučný grant z Polska (přesně to se podařilo Najbrtovi v realitě) a rozhodnou se svůj příběh o bohémech zpod Špilasu natočit pod Wawelem v Krakově.

Polští koproducenti jsou velmi spokojeni s příběhem, jen začnou vyžadovat změny ve scénáři, které by český humor naředili humorem polským (autoři si přitom dělají legraci z klišé, že Poláci náš humor milují a ze všeho nejvíc filmy Petra Zelenky).

V samotném příběhu o spletitém vzniku celého projektu pak populární tváře z televize vytvářejí postavy, které jsou jednak jejich alter egem a druhak si dělají legraci ze svého mediálního obrazu. Scénář každému z nich připsal komickou šarži. Liška špatně artikuluje a poté, co odchází z ordinace svého logopeda, vyfotí ho bulvár a začne spekulovat o jeho zdraví.

Matonoha posléze rozhodne, že pro promo filmu bude nejlepší, když bude Liška předstírat, že má rakovinu, což se trochu zkomplikuje, když herec s pověstí introvertního stydlína na své umírání sbalí krásnou polskou samaritánskou kolegyni Kasiu (Katarzyna Zawadzka).

Foto: Aktuálně.cz

Matonohovi zůstaly manýry ze sitcomu Comeback (při replikách dělá pauzy, jako by čekal na smích), staví barák a potýká se s ambiciózní manželkou z branže, která dělá hlavně dabing. Polášek pochází z bigotní valašské křesťanské rodiny a má ve zvyku lézt na sochy světců a jeho incident s pomníkem Karla Wojtyly je poslední kapkou, která způsobí krach celého projektu.

Marek Daniel potom hraje jediného z party, kterému se vyhnula popularita a jehož ostatní neustále přehlížejí. Možná proto žije střídavě ve dvou identitách: jako Daniel a jako moderátor nesmrtelného brněnského AZ kvízu Havlát, který se v závěru zhmotní v nebezpečného démona. Celý ansámbl doplňují promiskuitní produkční Plodková a ambiciózní režisér Budař.

Dvě manželky Josefa Poláška

Charakter hraného filmu narušují ještě zcizováky v podobě občasných promluv aktérů přímo na kameru, jako by herce kdosi jenom dokumentárně snímal v rámci propagačního filmu o filmu.

A do fikčního světa vpadává realita ještě účastí civilních postav jako je opravdová manželka Josefa Poláška, která se s despektem vyjadřuje k tomu, jakou vybrali tvůrci jeho muži nevěrohodnou partnerku, nebo Kristina Liška Boková, která se ve filmu se svým manželem rozvádí a on jí udělá žárlivou scénu na večírku na karlovarském festivalu (což koresponduje s tehdejšími zprávami bulváru o jejich rozchodu).

V závěru, kdy se tvůrci snaží celý film dokončit na koleně pomocí modrého pozadí v úkrytu před exekutory v opuštěné budově JZD, získává film obecnější charakter, když autoři svou alegorii o těžkostech hereckého údělu a rolích, které v životě hrajeme, dovádějí ad absurdum.

Na chvíli se žánr změní na horor ve stylu Blair Witch (laskavý odkaz na pionýra paradokumentární estetiky v hraném filmu) a posléze se herci ocitnou… ale to už by těch spoilerů bylo opravdu moc.

Je otázka, jestli film není příliš sebereferenční a jestli může oslovit porotu nebo obecně zahraniční publikum, které nezná ani zúčastněné herce, ani ho nezajímá špičkování mezi Čechy a Poláky. Ale ta anarchistická dekonstrukce formy tradičního vyprávění, bezuzdný humor a energie, se kterou je to celé natočené, by mohly strhnout i nezasvěceného diváka. Ve mně s odstupem od včerejšího večera doznívá víc a víc. Takhle chytré a zábavné filmy se u nás moc nerodí.

Polski film
Žánr: Komedie
Režie: Marek Najbrt
Obsazení: Jan Budař, Tomáš Matonoha, Josef Polášek, Pavel Liška, Marek Daniel, Jana Plodková, Lucie Benešová, Katarzyna Zawadzka, Krzysztof Czeczot, Marcin Kobierski, Kristýna Boková-Lišková, John Malkovich
Délka: 113 minut
Premiéra ČR: 12.07.2012
 

Právě se děje

Další zprávy