reklama
 
 

Recenze: Pod povrchem povrchnosti je zábava budoucnosti

3. 4. 2013 6:50
Film Spring Breakers láká na těla jako z MTV, ale míří jinam

Recenze - Když Harmony Korine v dětství spatřil film Wernera Herzoga I trpaslíci bývali malí, hluboce jej to zasáhlo.

Když Werner Herzog sledoval Korineho prvotinu Gummo a fascinovaně hleděl na kus slaniny nalepený izolepou na kachlíkové stěně koupelny v jedné ze scén, prohlásil, že toto je zábava budoucnosti.

Spojení těchto dvou filmařů a následné mezigenerační přátelství je opravdu příznačné, protože kromě nepřehlédnutelných paralel mezi estetikami obou tvůrců jde v obou případech o zvláštní, poměrně ojedinělý druh tzv. „režiséra umanutce".

„Chtěl jsem vytvořit kinematografii obsese, kinematografii vášně. Dnes už tohle nikdo nedělá," komentuje v jednom rozhovoru Korine podstatu své tvorby a už s prvními útržky podivných sprostých dětských říkanek a s naléhavým šepotem vypravěče ve filmu Gummo je jasné, že půjde o dílo, které je prosyceno především emocemi a nekompromisními audiovizuálními výjevy.

Neskutečná spojení drogových experimentů

Korine intuitivně spojuje intimní a obskurní věci, avantgardu s popkulturou i groteskou vaudevillu, jeho senzibilita je zcela nepochybně vybičována i experimentováním s drogami, které se mu v různých fázích života občas lehce vymklo z rukou.
Ať už točí nezávislé filmy o životě jižanské spodiny, anebo reklamy na oblečení, jeho dílům je společná nezařaditelnost a neuchopitelnost.

Gummo právem figuruje v odborných publikacích o americkém nezávislém filmu po boku snímků Jima Jarmusche či Stevena Soderbergha, přesto propadlo nejen u diváků, ale i u kritiky, pro mnohé jde jen o dílo „feťáka s kamerou", který si myslí, že je umělcem.

Je to pochopitelné, neboť Korineho filmy nestojí na příběhu, ale na epizodách (často s dost nepříjemným obsahem), impresích, opakování, na podivných snových kvalitách; mají vlastně blíže k hudbě či některým odnožím výtvarného umění.

Korine přitom není žádným elitářem, nechce dělat odtažitou avantgardu, ale dostat se přímo pod kůži popkultury - nikoli v tom postmoderním smyslu, kdy se mísí různé žánrové kódy a hrátky, slovo populární vnímá spíše v jeho původním slova smyslu coby lidové. Spíše než o komiksy mu jde o popěvky a potrhlé lidové zvyky. A v jeho podání není vyobrazení čehokoli - od čichání lepidla přes týrání koček až po obcování s odpadky - perverzní či skandální.

Mnohem spíše se hodí přívlastky autentické, citlivé, zábavné. Doložit to lze krásně třeba i na tom, že jeho předposlední a rozhodně nejradikálnější film Trash Humpers uvedl nedávno Festival otrlého diváka pod mnohoslibným názvem Vojížděči vodpadků a zaplněné kino Aero se u této bizarní, minimalistické, podvratné, na VHS natočené hry s konformitou a předsudky náramně bavilo.

Kroutící se opálená těla

Dlouhého úvodu bylo třeba, aby bylo zřejmé, do jakých vod nyní Korine vstupuje s novinkou Spring Breakers. Když jsem film sledoval na běžné projekci v jednom pražském multiplexu, ujistil jsem se, že trailer lákající na MTV zábavu zabral na sto procent.

Kroutící se opálená těla v bikinách i bez nich, ještě vykroucenější taneční beaty, přepálené barvy, pláž - zkrátka sex, drogy a dubstep. Efektní vizuál a k němu zápletka, která láká na prosluněný film o partě vysokoškolaček, co vykradou fast food, aby měly na jarní dovolenou. A v hlavních rolích pochybné hvězdičky jako disneyovská Selena Gomez. Není divu, že v sále seděli především náctiletí a náctileté.

Pokud ve filmu Gummo ukázal Korine život tzv. „bílé špíny", tedy jižanských buranů, bez jakýchkoli klišé, kterých jsou plné jak brakové exploatace, tak nezávislé filmy a hollywoodské komedie, tady ukázal realistickou stránku Hollywoodu a MTV kultury. Dříve ukazoval burany jako skutečné lidi, tedy se vším, co k nim patří - pro mnohé to bylo nepříjemné, pro mnohé nepřijatelné.

V Gummo se k něčemu autentickému dostával skrze výbušnou směs poetických impresí a dokumentaristicky působící estetiky, ve Vojížděčích vodpadků šel už úplně na dřeň, film vypadá jako amatérské youtube video, agresivní, ošklivé, minimalistické, falešné a přesto autentické.

Lidé v maskách retardovaných důchodců předstírají sex s popelnicemi, malé děti rozbíjejí panenkám hlavy kladivem, po dlouhé minuty se tu vůbec nemluví, a když už, tak jen v sériích poloskřeků. Jde o asociativní sérii podivných manter, o variace téhož, o hru s diváky i předsudky. Film, který lze pouze milovat, či odmítnout, žádné mezistavy se nepřipouštějí.

Jestliže tyto starší filmy nahlížely bez servítků na mentalitu, chování a kulturu „bílé špíny", tedy buranů z okolí Nashvillu, Spring Breakers nahlíží stejnou, nemilosrdnou a přitom přitažlivou optikou na trochu odlišný typ jižanského buranství, reprezentovaného jižanským rapem, floridskými gangstery, ale i zpovykanou mládeží, která sem jezdí „dospět".

Dříve se Korine díval pod kůži americké spodiny, nyní nahlíží pod kůži amerického snu. Dříve z věcí, s nimiž si spojujeme něco nepříjemného - z vytěsňovaných, nuzných existencí, lidského odpadu - tvořil obrazy svébytné krásy, kterou bylo možno vidět i pod povrchem opravdové, nestylizované agrese.

Zábavné, pohlcující, sexy

Nyní dělá přesný opak. Z těch nejpožitkářštějších oblastí popkultury - reprezentovaných housem, dubstepem, rapem, videoklipovou estetikou, marihuanou, kokainem a stylizovaným násilím - skládá až krutě reálné puzzle.

A je opravdu důsledný. Místo plážové komedie tak natáčí spíše plážový film noir, plný zpomalených stylizovaných obrazů, skvělé hudby a prošňupaných nocí.

Jednotlivé scény či záběry Spring Breakers jsou zábavné, pohlcující či sexy, jsou natočené v duchu komerční zábavy, tedy vlastně jsou mnohem lepší než průměrný MTV klip; úvodní sekvence zpomalených bronzových těl a Skrillexových tanečních beatů je dokonalou ódou na povrchnost.

Postupně však Korine vytahuje své staré dobré zbraně, k nimž vedle výjimečného audiovizuálního citu patří především repetitivnost a variování známého v rozdílných kontextech.

Stejné věty, stejné obrazy, stejný podmanivý šepot se opakují v různých situacích a v různých časových rovinách. Výkřik s potenciálem kultovní hlášky se napodruhé stává zlověstným předznamenáním čehosi opravdu znepokojivého.

Nemá cenu poodhalovat děj ani naznačovat, co se stane s naší partou holek na prázdninách poté, co je z vězení vytáhne na kauci místní gangster přezdívaný Alien (v podání Jamese Franca, který si tu bezpochyby vystřihnul svou životní roli). Kvůli příběhu tento film zcela jistě nemá cenu sledovat. Jde totiž o jeden dlouhý videoklip.

Předchozí věta však znamená pravý opak, než když se použije u jakéhokoli z filmů, u nichž se běžně užívá. Tato jízda je totiž až příliš dlouhá - to přitom není kritika. To je jen konstatování toho, co se stane, když se někdo rozhodne podívat pod povrch povrchnosti. Rozhodně tam nenajde hloubku. Je to nekonečný, prázdný, děsivý i opojný pohled. A je to nepochybně zábava. Jen se musíte opatrně rozhodnout, v jakém smyslu.

Spring Breakers
Spring Breakers
Žánr: Drama, Komedie, Krimi
Režie: Harmony Korine
Obsazení: Selena Gomez, James Franco, Heather Morris, Ashley Benson, Vanessa Anne Hudgens, Rachel Korine, Ashley Lendzion, Justin Wheelon, Lauren Vera
Délka: 94 minut
Premiéra ČR: 21.03.2013

autor: Tomáš Stejskal | 3. 4. 2013 6:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama