Recenze: Piráti z Karibiku na vlnách nastavované kaše

Kamil Fila Kamil Fila
21. 5. 2011 17:20
I čtvrtý díl je prázdná zábava. Jen je to víc vidět
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Ve všeobecných odsudcích nebo dokonce údivu, že je čtvrtý díl Pirátů z Karibiku špatný či tak nějak horší, zaniká to, že Piráti z Karibiku vlastně nikdy nebyli dobří.

Chápu, že takové tvrzení působí hodně subjektivně, ale vychází z několika obtížně napadnutelných předpokladů.  Jednak v dějinách Hollywoodu nenajdeme velkorozpočtovou filmovou sérii, která by vycházela z tak chatrného základu: pouhé pouťové atrakce.

Foto: Aktuálně.cz

Zatímco v amerických zábavních (tematických) parcích mnoho atrakcí naopak vychází z nějakého filmového předobrazu, Piráti existovali v Disneylandu nejdříve jako atrakce a nic víc (viz zde nebo zde). Nestojí za nimi žádný příběh, jen zkušenost adrenalinového zážitku.

Nejistá hlavní role

Možná už si to dnes moc nepamatujete, ale první Piráti z Karibiku (2003) byli předem očekáváni jako velký průšvih - v Hollywoodu totiž dlouhodobě panuje kletba nad pirátskou tematikou. Prakticky nelze najít novodobý úspěšný snímek s piráty, zato všechny straší kolosální propadák Ostrov hrdlořezů, který potopil studio Carolco. Lidé u Disneyho navíc byli zděšeni, když před premiérou viděli, jak Johnny Depp v nejisté hlavní roli improvizuje v jakési podivné „gay kreaci". Nemohli vědět, že právě Deppova postava kapitána Jacka Sparrowa  bude tím, co si publikum zapamatuje nejvíc a bude vyžadovat.

Foto: Aktuálně.cz

A tím na sebe Piráti z Karibiku coby novopečený nečekaný hit uvalili vlastní kletbu: nutnost pokračování.  Jenomže na to nebyla dějová kostra stavěná. Správný blockbuster potřebuje „the look, the book, the hook" (výrazný vizuální motiv, známou předlohu, a háčky na trhu - možnost zaháčkování publika i prodejem suvenýrů).  Už první film byl ale vycucaný z prstu a nestála za ním žádná hutná předloha, z níž by šlo čerpat.

Čili série začala pracovat jen systémem nabalování  jako sněhová koule (nebo obří dřevěné kolo). Hlavně ji udržet v chodu a neustále nabírat nový materiál - motivy i postavy, které se připletou do cesty. Kdykoli to jde, tak vystavět nějakou akci jako cirkusové číslo, kde hlavní klaun a akrobat s dredy, make-upem a švihlou chůzí přežije cokoli.

V třetím díle (2007) pak tvůrci při tomto automaticky generovaném nabalování motivů podlehli sebeklamu, že vlastně vyprávějí epickou ságu, která má hlubokou mytologii a stojí údajně na složitém propletenci osobních vztahů postav. Výsledkem byla nesnesitelná, takřka tříhodinová nuda s x-krát nastavovaným koncem. Aneb jak z jednoduché, bezesmyslné, prázdné (a nepochybně původně zábavné) klauniády dělat jakéhosi hodně nepovedeného mořského Pána prstenů…

Foto: Aktuálně.cz

Zdálo se, že příběh je tak uzavřený, že uzavřenější být nemůže. Ale dukátky se sypaly do truhel, takže proč nenastartovat celou novou trilogii? Jen to trochu odlehčíme, však ono se to zase rozjede. A tentokrát si vezmeme na pomoc i nějakou the book, konkrétně Na vlnách podivna od Tima Powerse z roku 1988. Tedy, nevezmeme si toho zas tak moc, ale budeme moct předstírat, že to má normální příběh. Jen budeme muset zaplatit autorská práva, ale co už.

Vyprázdněná zábava

A vskutku - čtvrtí Piráti z Karibiku si již nehrají na epiku, ale představují jednu zapomenutou epizodku ze života Jacka Sparrowa. Je tu méně postav, méně akce, pravděpodobně i méně triků a naštěstí i méně minut filmové metráže. Nastavené konce jsou asi jen tři, což je oproti minule takřka druhá odmocnina.  Jenomže publikum vychované metodou nabalování a náhodného generování se náhle cítí podvedeno. Konečně v plné nahotě vidí vyprázdněnost této zábavy. A skoro si ji ani nedovede užít, přestože se jindy dušuje, že vlastně nic jiného než prázdnou zábavu nechce.

Foto: Aktuálně.cz

Problém (a nikoli poklad) je opět zakopaný v hlavní postavě. Jack Sparrow svou náturou v rámci běžných pravidel má být figurou vedlejší - něco jako šavlozubá veverka v Době ledové, s níž ho ostatně spojuje podobný destrukční potenciál. Není ovšem stavěný na žádný heterosexuální vztah; trochu zmatečně je představovaný jako proutník a zároveň "vykroucený týpek", kterého ženy vlastně nezajímají, a tedy nikoho nemiluje a nezachraňuje.

V předchozích filmech tuto úlohu plnil kovář Will milující sličnou asteničku Elizabeth. Ale teď, když má Johnny Depp v už zajeté šarži předstírat zájem o bývalou jeptišku, nyní dekadentní pirátku a dceru kapitána Černovouse hranou šišlající Penelope Cruzovou, pořád si nemůžeme být jistí, jak to mezi těmi dvěma vlastně je.

Foto: Aktuálně.cz

Projevuje se tu nechtěně i omezení dané ratingem přístupnosti. Mluví se o prostopášnostech, ale přitom se žádné nekonají a všichni se hašteří jako malé děti. Sparrow vypadá a chová se jako by byl pořád pod vlivem nějaké substance ovlivňující kognici i motoriku, ale nikdy žádnou substanci neužívá v dávkách, které by mohly mít  na jeho setrvalý stav vliv.

Všichni (kromě Penelope a mořské panny) jsou strašně špinaví a úplně smrdí i z plátna, mydlí se nikoli mýdlem, ale pouze hlava nehlava šavlemi (přičemž se ještě víc zpotí).  Ale k této rovině realismu (piráti jsou hnusná nemytá cháska) se nijak nepřipojuje realismus akce - takže tu nikdy není krev a tentokrát vlastně skoro nikdo ani neumře. Vojáci jsou vždycky jen kopnutí do zadku nebo svázáni, monstrózní zombie námořníci jsou nesmrtelní a dá se do nich píchat cokoli, aniž by padli;  ostatní námořníci bývají většinou jen chyceni nějakými magicky oživlými lany nebo chapadly(!) mořských panen.

Děj proteče mezi prsty

V minulém díle mnoha divákům vadilo, že Sparrow dostává málo prostoru. Nyní se ukazuje, že když má film víceméně sám pro sebe (milostná linka mezi misionářem a mořskou pannou není ústřední), tak vlastně na své partnery takřka vůbec nereaguje.

Foto: Aktuálně.cz

Sparrow byl před lety osvěžující jako akční hrdina, který se o nic nesnaží a všechno mu zázrakem vychází.  Ale s přibývajícími filmy se jen opět vyjevuje prázdnota a nesmyslnost jeho počínání. Sparrowovi chybí motivace, proč se pouštět do nějakých výprav za tajemnými artefakty. Nezdá se, že by o ně opravdu usiloval, není ani jasné, co si s nimi hodlá počít; a koneckonců, nikdy s nimi neprovede nic, co by mělo užitek. Cokoli  získá, pak jen nadarmo vyplýtvá.

Kdybyste si rozebrali, proč se musel vydávat za pramenem věčného života a co výpravou získal, propadne vám děj mezi prsty jako písek. Film nakonec doplatí i na dosavadně nastolený systém komunikace mezi postavami: navzájem se neustále balamutí a snaží se jedna druhou obelstít, takže ve finále vůbec nevíte, co k sobě cítí nebo cítily. Tato hra, kdo bude největší chytráka a kdo mimoň, vede jen k tomu, že nemůžete nikomu nic věřit, ale také se o nikoho bát nebo někomu dlouhodobě fandit.

Piráti z Karibiku ve svém čtvrtém díle dohnali do extrému svůj původní originální vklad do dějin dobrodružných akčních filmů. Kapitán Jack Sparrow coby zosobnění samolibosti hereckých hvězd, jež jsou při natáčení často úplně odtržené od reality a ve stálém rauši, odpovídá na vyznání „I love you" samozřejmým „I love me too". Jistěže Depp to mimoňství a samolibost i trochu hraje, ale zároveň je Jack Sparrow nejvyšším naplněním jeho herecké šarže i v mnoha ostatních filmech. Osamocený (tentokrát ale ne smutný) klaun, který trpí problémem komunikace s okolím.

Stavět film na takové postavě nevyhnutelně vede k tomu, že děj najednou pozbude na důležitosti a napínavosti. Jako by Piráti z Karibiku byli hlavně příznakem toho, jak moc se dnešní společnost nechce brát vážně,  až nakonec začne nudit sama sebe.

Tato nuda přitom probleskuje v gejzírech mnohdy výborných vtipů a gagů, bezpochyby skvělého řemesla a hereckých výkonů. Coby film pocházející z atrakce umocňují čtvrtí Piráti svůj původ i nejvýraznějším prvkem soudobé kinematografie atrakcí - tedy 3D formátem, jenž zcela jednostranně používám k typicky agresivním efektům typu trčícího kordu z plátna či vylétavajících žhavých uhlících "do publika", ale trojrozměrnost neslouží k většímu vtažení do děje. Dokonalému stroji na zábavu se tak daří zviditelnit nejen výsledek práce mnoha profesionálů, kteří se snaží zabavit davy, ale také marnost tohoto „dělání zábavy" z povinnosti.

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna
Pirates of the Caribbean: On Stranger Tides
Žánr: Dobrodružný, Fantasy
Režie: Rob Marshall
Obsazení: Johnny Depp, Penélope Cruz, Geoffrey Rush, Ian McShane, Stephen Graham, Gemma Ward, Judi Dench, Kevin McNally, Óscar Jaenada, Sam Claflin, Robbie Kay, Bronson Webb, Steve Evets, Keith Richards, Astrid Berges-Frisbey, Richard Griffiths ad.
Délka: 137 minut
Premiéra ČR: 19.05.2011
 

Právě se děje

Další zprávy