Recenze: Odpad město smrt ukazuje pokorného Hřebejka

Jan Gregor Jan Gregor
27. 11. 2012 7:27
Jan Hřebejk vzdal poctu už neexistujícímu souboru Divadla Komedie
Foto: Aerofilms

Recenze - Pražské komorní divadlo - nejprogresivnější divadelní soubor působící v hlavním městě - na jaře skončilo a Jan Hřebejk se jeho poetiku pokusil zachytit na filmovém plátně. Dá se s úlevou konstatovat, že v mezích možností docela úspěšně.

Jeho adaptace ve své době skandálního představení Rainera Wernera Fassbindera Odpad město smrt přenesl specifickou energii tohoto divadla, vyvěrající z kombinace dekadentního repertoáru a soustředěného, úsporného herectví, na plátno jen s malou ztrátou diváckého účinku.

Všichni, kteří do Komedie rádi chodili, si mohou na nového Hřebejka koupit lístek bez obav. Je to neexhibující adaptace, která pokorně slouží tomu, aby vynikl um jedné silné divadelní generace. Nic míň, ale taky nic víc.

Ubohost bez smilování

Foto: ČT

Výtvory Fassbinderovy rozervané duše v jeho neobyčejně plodné a krátké kariéře (zemřel v 37 letech a za tu dobu natočil na 40 filmů a napsal 11 divadelních her) zasahovaly německou měšťáckou společnost do slabin a obviňovaly ji bez příkras z xenofobie, násilí na ženách a všeobecného pokrytectví. V případě hry Odpad město smrt se proti němu paradoxně strhla kampaň obviňující jeho samého z antisemitismu.

Mohla za to postava Bohatého Žida, bezskrupulózního spekulanta s pozemky, která v Německu sedmdesátých let překročila jakékoli meze politické korektnosti v národě obtěžkaném vinou za holocaust. Dnes vykreslení této postavy ztratilo nejen v Německu na své provokativnosti, spíše naopak. Stádní módou je dnes přitakávat konspiračním teoretikům a jejich fantaziím o židovském spiknutí a novém světovém řádu. 

Ale Fassbinderova hra zůstává nadále velmi drásavou ukázkou morální krize lidství, věčného kolotoče traumat a mindráků přenášejících se z člověka na člověka, z generace na generaci. Všechny postavy jsou ubohé, prospěchářské a sobecké a Fassbinder s nimi nemá smilování.

Foto: ČT

Pařízek zvyšuje v jedné ze svých nejkoncentrovanějších inscenací účinek i dlouhými monology svých hrdinů obrácenými přímo na diváka a aktualizuje Fassbinderův opus do dnešní doby a českého prostředí, když třeba náckovského transvestitu Millera (Martin Pechlát) nechá citovat dlouhé pasáže z burcujících plamenných projevů Dana Landy (ne, poetika Divadla Komedie není jen o zmaru, ale zprostředkovává i osvobozující, úlevný smích).

Šance pro Majera

Hřebejk potom tuto aktualizaci logicky dovedl dále, když hře přisoudil jasné geografické kontury. Hraje se přímo v centru Prahy: v pasáži Lucerna a na Václavském náměstí. Je to ale umístění spíše symbolické, kromě jedné delší monologové scény natočené v nočním vekslácko-erotickém mumraji na Václaváku se většina filmu odehrává v bezčasí, které zprostředkovávají kulisy prvorepublikové pasáže a interiér striptýzového baru Carioca, kde se čas zastavil úplně.

Foto: ČT

Tohle mlhavé zakotvení v čase dává smysl, protože i v Pařízkově inscenace mají postavy nadčasově archetypální charakter. Protínají se tu osudy prostitutky Romi (Gábina Míčová) stíhané sebevražednými myšlenkami, jejího buranského a násilnického pasáka Franze (Stanislav Majer), nudícího se hybatele cizích životů Bohatého Žida (Martin Finger) i jeho úlisně slizkého asistenta Oskara (Jiří Černý). Defilé bizarních postav završují Romiini rodiče - Müller a Müllerová (Dana Poláková). Hřebejk zabírá herce často hodně zblízka a vynikne tak jejich tlumené, jakoby nezúčastněné herectví, které nutí diváka víc se podílet na odhalování jejich motivací.

Všichni aktéři vydávají ze sebe to nejlepší, co od nich známe z divadla, vyzdvihl bych ale dva herce: minimalistický projev Martina Fingera v roli zbohatlického manipulátora je ve své úspornosti dokonale zlověstný a pudově se projevující Franz je skvělou parketou pro jednoho z nejnedoceněnějších herců své generace Stanislava Majera. Říká se, že český film má nedostatek mužných typů: tady jeden skvělý čeká na svou šanci.  

Kouzlo Fassbinderovy hry tkví v jazyce - v překvapivých obratech, bonmotech a filozofujících prohlášeních, které mají tu vlastnost, že by do sebe zahleděné postavy nikdy nedokázaly v reálu takhle vyjádřit. Ale v tom je síla jeho přístupu: vcítit se do ubohých charakterů a dát jim skrze autorovu jazykovou kompetenci šanci na sebevyjádření, vtisknout jim důstojnost.

A tuhle empatii k postavám se z divadla na filmový pás podařilo přenést úspěšně. I tak Hřebejkův divadelně stylizovaný snímek zůstává spíše v kategorii „zajímavý experiment" než „plnohodnotný filmový zážitek".  

Odpad město smrt
Žánr: Experimentální, Psychologický
Režie: Jan Hřebejk
Obsazení: Gabriela Míčová, Jiří Černý, Martin Finger, Stanislav Majer, Martin Pechlát, Dana Poláková
Délka: 70 min
Premiéra ČR: 22.11.2012

 

Právě se děje

před 47 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy