Recenze: Tom Hanks zase zachraňuje svět. Inferno zaujme jen honičkami mezi památkami

Alena Prokopová
13. 10. 2016 9:55
Podobně jako James Bond či Jason Bourne se také filmový profesor Langdon prohání po světě s lehkostí bohatého amerického turisty. Místo pistole vládne vědomostmi harvardského symbologa a znalce umění i literatury. V novém filmu Inferno však Langdonovy vědomosti na čas zablokuje záhadná ztráta paměti.
Inferno - trailer | Video:

V adaptaci dalšího románového bestselleru Dana Browna se role profesora z Harvardu, jenž s oblibou zachraňuje svět, opět zhostil Tom Hanks. Je to sázka na jistotu: herec i v šedesáti přiláká publikum do kina prakticky na cokoliv. A šarády spisovatele Dana Browna zůstávají chytlavé, i když při nich divák může vypnout mozek.

Protože v novém filmu figurují reálie spojené s Dantem Alighierim, vypadá to, že se profesor Langdon − a s ním i celý příběh − zasekne ve Florencii, kde básník na přelomu 13. a 14. století působil. Pak to ovšem hrdina přes Benátky vezme až do Turecka.

Film Inferno tak má podobu vzpomínky na prázdniny v Evropě, které hysterická průvodkyně pro povrchní americké turisty proměnila v honičku po tamních pamětihodnostech. Langdon, doprovázený sličnou mladou lékařkou (hraje ji Felicity Jonesová známá ze snímku Teorie všeho), procválá muzejní expozice a jejich zákulisí včetně tajných vchodů. Zastavuje se jen proto, aby okomentoval významný exponát coby další indicii ve svém pátrání.

Langdonovým cílem je najít a zneškodnit schránku s bakteriemi moru, kterou před svou smrtí kamsi ukryl šílený miliardář a ekolog. Nápad ulevit přelidněné matičce Zemi prostřednictvím ničivé pandemie ovšem neděsí jen Langdona, ale též pracovníky Světové zdravotnické organizace.

Nikdo nečeká, že by film Inferno nabídl kloudný komentář k otázce přelidnění. Důležitější tu je, že Langdon má během pátrání v patách pronásledovatele včetně drsné, falešné policistky na motorce. Ani divák přitom dlouho netuší, kdo je na čí straně − až ve dvou třetinách příběhu dojde k několika zásadním odhalením. Těm, které baví hra s proměnlivými pravidly vyprávění, Inferno skýtá poměrně dobrou zábavu.

Stejně jako předchozí dva filmy podle Brownových románů, Šifru mistra Leonarda a Anděle a démony, také nový snímek natočil americký režisér Ron Howard.

Spíš než předchozí dvě "brownovky" ale Howard tentokrát připomíná svůj oscarový psychologický thriller Čistá duše z roku 2002. I tam příběh vynikal nečekanými zvraty, i tam režisér diváka zatáhl do hlubin hrdinova pošramoceného vnímání světa. V Infernu jsou zvlášť působivé bezmála hororové okamžiky, v nichž se Langdonova fotografická paměť propadá do horečnatých vizí apokalypsy.

Na rozdíl od Čisté duše ovšem v Infernu jde jen o nesmyslné ornamenty, které z vyprávění rychle vytlačí standardní honičková poetika.

Inferno je stylově méně čisté než předchozí dva filmy podle Brownových románů, přestože se režisér opřel o zkušené spolupracovníky. Italsko-americký kameraman Salvatore Totino v akčních scénách šikovně prezentuje turistické krásy a skladatel Hans Zimmer film opatřil vhodnou, leč nepřekvapivou hudbou.

Osvědčený scenárista David Koepp, který má na kontě zatím posledního filmového Indianu Jonese, se pak stará o to, aby představil renesanční reálie i americkému divákovi. Ten si však z filmu může odnést pouze to, že velikán italské literatury Dante marně miloval jistou Beatrici a že napsal jakési Peklo.

 

Právě se děje

před 19 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy