Recenze: Něžnost je film zamilovaný do Audrey Tautou

Jan Gregor Jan Gregor
28. 6. 2012 17:03
Spisovatelé by neměli točit své vlastní romány
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Při zrodu filmu Něžnost stálo ke škodě věci příliš mnoho lásky. Autor literární předlohy David Foenkinos se zjevně tak zamiloval do svého stejnojmenného francouzského bestselleru, že podle něj napsal filmový scénář a dokonce ho sám i natočil.

A protože byl v oboru režie nováčkem, přibral do pozice spolurežiséra svého bratra Stéphaneho, který se léta pohybuje ve filmové branži, byť v oblasti castingu. Ten za ta léta jistě dobře věděl, jak důležitý je pro úspěch filmů výběr herců a možná právě jeho napadlo oslovit pro hlavní roli francouzskou hvězdu nejzářivější - Audrey Tautou.

Herečka na scénář brzy kývla a není vlastně divu. Film jí nabídl roli, při níž nesleze z plátna. Příběh mladé ženy Nathalie, které tragicky zemřel manžel a ona se i díky nesourodému vztahu s outsiderským kolegou z práce vrací zpátky do života, jí nabídl spoustu prostoru k tomu, aby kromě améliovského roztomilého diblíka uplatnila i vážnější polohy svého hereckého rejstříku.

Foto: D-cinema

Krásnější po tragédii

Jenže už od titulkové sekvence, v níž kamera voyersky sleduje zezadu z pár metrů ladnou chůzi herečky, která si občas nonšalantně vědoucím pohybem prstů shrne utíkající pramínek vlasů za ucho, je jasné, že na piedestalu filmu nebude stát Nathalie, ale sama Audrey Tautou a její fyziognomie. Tvůrci si fetišisticky ulítávají na detailních záběrech na její pohlednou tvář a hluboké hnědé oči.

Nathalie je ve fikčním světě filmu bratrů Foenkinosových středobodem vesmíru, kolem kterého se všechno točí. Všechny postavy se v příběhu vztahují k její osobě a vesměs jsou paf z její krásy.

Jediného hezouna, trochu nudného, ale reprezentativního prvního manžela Francoise se tvůrci zbaví tím, že ho nechají po dvaceti minutách zhynout pod koly auta při joggingu.

Po rychle odbyté fázi truchlení nacházíme Nathalie o tři roky starší v situaci, kdy prošla konkursem v jakési francouzské pobočce jakési švédské firmy produkující cosi ve Francii. Od tvůrců musí být potlačení jakéhokoli náznaku, který by zkonkretizoval, čím se vlastně Nathalie na pracovišti, na němž se odehrává podstatná část zápletky, záměrem.

Bohužel je to další z promarněných možností, jak hlavní hrdince dodat nějaké konkrétní zakotvení v realitě. Takhle v příběhu pořád plní funkci, kterou její slizký šéf (Bruno Todeschini) pojmenovává s odkazem na Nathaliin žal po partnerovi větou: „Je hrozné to říci, ale po té tragédii je ještě krásnější."

Foto: D-cinema

Snad až po pětačtyřiceti minutách se na scéně poprvé objevuje aktér ústředního románku Markus (Francois Damiens), když ho Nathalie v kanceláři v nějakém hnutí mysli vroucně políbí. Markus má počínající plešku, je decentně při těle a nosí přes košili přetáhnutý béžový pulovr. Je s ním ale zábava a mistryni světa Nathalii to začne k tomu nevkusně se oblékajícímu loserovi táhnout čím dál víc. Ve fázi jejich vzájemného nesmělého sbližování má film poprvé šťávu a vtip, mezi oběma hrdiny to jiskří a režisérské duo tu rozehraje několik věrohodných, že života dobře odpozorovaných situací.

Lichtenštejnsko vs. Spojené státy

Jenže smích člověka přechází, když si uvědomí, že autoři nezamýšlejí popisem zvolna se rozvíjejícího vztahu, kterému Nathaliino okolí hází klacky pod nohy, zesměšňovat snobské uvažování hlavní hrdinky a jejích přátel, ale že vlastně vyprávějí odlehčenou verzi pohádky „jak chudák ke štěstí přišel".

„Je to jako kdyby Lichtenštejnsko chodilo se Spojenými Státy," definuje Markus v jedné chvíli svůj vztah s Nathalií a tvůrci - jak se zdá - se s tímto hodnocením ztotožňují.

Něžnost má spoustu chyb vyplývajících z toho, že David Foenkinos se rozhodl věrně držet svého románu. Občas skřípe tempo, vyprávění trpí nadměrným využíváním komentářů mimo obraz a některé metafory (jako když se Nathalie objevuje v závěru na babiččině zahradě v různých věkových obdobích svého vývoje) určitě fungují lépe na papíře. Ale největším hříchem téhle romantické tragikomedie ta ideologická nadstavba, v níž tvůrci vzývají kult krásy.

Krajan režisérského dua a jeden z nejvlivnějších spisovatelů dneška Michel Houellebecq popisuje ve svých knihách, jak věk, moc a vzhled determinují naše šance na trhu sexuálních vztahů. Většina lidí podle něj prožije své životy nicotně a nešťastně, bez toho, aby naplnili své nereálné touhy podporované reklamou a popkulturou. Něžnost je přesně tím filmem, který by nenáviděl.

Něžnost
La Délicatesse
Žánr: Komedie, Romantika
Režie: David Foenkinos, Stéphane Foenkinos
Obsazení: Audrey Tautou, François Damiens, Pio Marmaď, Ariane Ascaride, Mélanie Bernier, Christophe Malavoy, Marc Citti, Bruno Todeschini, Monique Chaumette, Audrey Fleurot
Délka: 108 minut
Premiéra ČR: 30.06.2012

 

Právě se děje

Další zprávy