Recenze: Mádl umlátí popelníkem Godarda. Jinak je Vlk z Královských Vinohrad až příliš normální

Martin Svoboda Martin Svoboda
3. 7. 2016 13:20
O Janu Němcovi se poslední roky mluvilo nejčastěji jako o svérázném zasloužilém a poněkud vysloužilém umělci. Mnoha lidem byl svou houževnatostí sympatický, ale nejčastěji mírně povýšeným způsobem „podívejte na toho roztomilého starého pána“. Když dva dny před poslední klapkou svého roztočeného filmu zemřel, vzpomněli jsme si, že s ním odešel jeden z nejvýznamnějších československých autorů. Jeho nový film Vlk z Královských Vinohrad recenzuje přímo z Karlových Varů Martin Svoboda.
Vlk z Královských Vinohrad
Vlk z Královských Vinohrad | Foto: Masterfilm

Byl jen krok od vítězství v Cannes a jeho Démanty noci a především O slavnosti a hostech jsou filmy přesahující hranice československé nové vlny a patří zkrátka do světového fondu a Němec v nich strká do kapsy Formana i Menzela.

O tom, jak mu to nebylo nic platné a jak se změnil právě v toho Němce, kterého jsme vídali v poslední době, vypráví Vlk z Královských Vinohrad.

Až příliš normální

Němec v něm představuje příběh svého tvůrčího života skrze Karla Rodena a (ve větší míře) Jiřího Mádla. Chronologicky a celkem přehledně, což je samo o sobě překvapivé vzhledem k pověsti, jakou jeho (často nesehnatelná) díla posledních let nesou.

Celý snímek je vlastně tak normální, až by jeden podezříval, že ho po režisérově skonu střihač upravil, aby odpovídal standardům. Ačkoliv prý Němec svou poslední práci se svým neplánovaným nástupcem velmi detailně konzultoval a Tomáš Klein naplnil jeho vizi.

Jiří Mádl tu tedy možná umlátí popelníkem k smrti Jeana-Luca Godarda za to, že mu svým komplotem ukradl vítězství v Cannes a ještě o pár let později schválil srpnovou invazi jako něco, o co si Češi koledovali, jinak se ale drží celkem při zemi. A stylizované scény vkládané do jinak konvenčního rámce jsou vlastně jen malým ozvláštněním, nad jakým by zrovna Godard (bez ohledu na Němcův atentát živý, zdravý a stále radikálně tvořivý) mávl rukou jako nad neškodnou banalitou.

Tato scéna, asi nejvýraznější v celém snímku, ho vlastně shrnuje – starý pán vypráví o tom, že mu všichni od Donalda Trumpa po Osud ukřivdili, ale on přesto zůstal frajerem nad věcí, co zametal s StB i kapitalisty. Ačkoliv už její existence vlastně dokazuje, že příliš nad věcí není. Chce si postěžovat, ale zaobalit to, aby vyzněl nadneseně. Aby to nevypadlo jako sebelítost, ale cynický úšklebek nad nedostatkem Štěstěny.

Tak prostě mlátí Godarda do hlavy – to je tak přehnané, že v tom přeci ani nemůže být opravdová ukřivděná zášť! Jenže kdyby nebyla, tak by Němec v jinak sdílném doprovodném komentáři dodal, že Godard svých hrátek s radikálním marxismem později litoval a od svého dokumentu Pravda schvalujícího sovětskou invazi se distancoval. Jenže tím by se mohl od diváka dočkat odpuštění, tak místo toho sledujeme Francouzovu krev vsakující se do dětského pískoviště, na němž si hrál.

Zabil Godarda, takže je nad věcí

Snímek je ale natolik osobní (vychází i z Němcových povídek), že si tuto vypravěčskou zaujatost může dovolit. Poněkud matoucí může být, že současnou manipulací s ním o kus své osobitosti přichází.

Je nepochybné, že kdyby Němec nezemřel, neměl by jeho vlastnoručně připravený nekrolog šanci dostat se do hlavní soutěže Karlových Varů. Patří na malé plátno klubového kina, kam přijde pět lidí. Z toho tři, aby udělali radost svému učiteli na FAMU. Zde má své místo a zde může naplno působit jeho kouzlo. Ve velkém sálu Thermalu působí jako ryba na suchu.

Což není ani tak kritika organizátorů, zvýšená pozornost Vlkovi dává vzhledem k okolnostem dokonalý smysl. Jen jde z principu o něco, co snímku jako takovému vlastně nesvědčí, protože k němu bude přistupováno mimo měřítko, v němž vznikal.

Filmařsky se nemůže s nikým porovnávat a Němec jistě nechtěl režijně trumfovat sebe ani jiné. Jeho cíl, zdá se, je být vyslyšen. Nakonec vyslyšen naposledy. Což má svou sílu, i když největší škoda je, že už se o výsledku s Němcem nikdo nemůže po projekci pohádat.

PS: Pobaví i scéna v Trump Tower z dob Němcovy neúspěšné emigrace, točená v notoricky známých prostorách kavárny NoNa na Nové scéně, kterou na první pohled pozná každý student FAMU.

Vlk z Královských Vinohrad - trailer | Video: Masterfilm
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Facebook zvýšil čtvrtletní zisk, tržby překonaly očekávání. Dařilo se i Amazonu či Googlu

Americká společnost Facebook, která provozuje stejnojmennou sociální síť, ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila čistý zisk o zhruba 29 procent na 7,85 miliardy dolarů (184 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Její tržby překonaly očekávání analytiků, protože nárůst využívání internetu v době koronavirové krize podpořil její příjmy z reklamy.

Tržby americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetové firmy Google, stouply ve třetím čtvrtletí meziročně na 46,17 miliardy dolarů (bilion Kč) ze 40,5 miliardy dolarů, což znamená návrat k růstu. Překonaly odhady analytiků, když se díky přílivu inzerentů dařilo kanálu YouTube, ale i cloudovým službám.

Tržby internetového prodejce Amazon stouply ve třetím čtvrtletí o 37 procent na 96,15 miliardy dolarů (2,3 bilionu Kč) a překonaly odhady. Firma dnes sdělila, že čeká díky pokračování pandemie, kvůli níž mnoho lidí přesouvá nákupy na síť, meziroční růst mezi 28 a 38 procenty i v aktuálním čtvrtletí. Zisk se ztrojnásobil na 6,3 miliardy dolarů (147,7 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy