Recenze: Lví král opět připraví děti na smrt

Kamil Fila Kamil Fila
1. 9. 2011 17:45
Poslední mohykán klasické animace ve 3D verzi
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Je to už 17 let, co měl premiéru animovaný snímek Lví král. V roce svého uvedení byl nejúspěšnějším snímkem vůbec: získal tři Zlaté Glóby a dva Oscary a dodnes drží rekord v počtu prodaných videokazet (přes 55 milionů kusů). Právem je pokládán za poslední globální hit klasického disneyovského střihu - tedy ručně animovaných dvourozměrných snímků pro celou rodinu, v nichž jsou muzikálové sekvence.

Žádný další film od Disneyho (ale ani jiného animačního studia) už se nepřiblížil masové popularitě Lvího krále. Dívčí hrdinky Pocahontas (1995) a Mulan (1998) měly sotva poloviční tržby, Zvoník od matky boží (1996) a Lilo a Stitch (2002) asi třetinové;  i zdaleka největší pozdní hit Tarzan (1999) dosáhl sotva 60procentních tržeb, a to hlavně díky zámořským trhům.

Foto: Aktuálně.cz

Pak už tu byly problematičtější projekty jako Dinosaur (2000) či vyložené propadáky jako Atlantis: Ztracená říše (2001), Není král jako král (2000) a Planeta pokladů (2002), která položila celou animační Disneyho divizi.

Vrchol 90. let

Lví král bych zkrátka vyvrcholením velkých animovaných filmů 90. let po Krásce a zvířeti (1991) a Aladdinovi (1992). Po Lvím králi odešel od Disneyho Jeffrey Katzenberg, který spoluzaložil studio Dreamworks, jež postupně změnilo podobu velkoanimáků - počáteční Princ egyptský tomu úplně nenapovídal, ale následující MravenecZ a Shrek (i britský import Slepičí úlet) už byly jasným příkladem změny. Katzenberg si s sebou vzal mimo jiné i skladatele Hanse Zimmera, z nějž Lví král učinil superhvězdu.

Lví král se dočkal několika znovuuvedení - kromě obnoveného nasazení v roce 1994 ještě úchvatné IMAX verze v roce 2002 - a nyní přichází do kin v 3D verzi. Toto uvedení potrvá jen krátce a slouží vlastně coby promokampaň pro vydání na blu-ray discích. Z jistého hlediska jde o unikátní příležitost seznámit dnešní děti s tímto fenoménem v kinech a dopřát jim to, co ovlivnilo generaci před nimi: první filmový a možná i životní zážitek se smrtí.

Foto: Aktuálně.cz

V Disneyho nesmírně konzervativní továrně na zábavu se pravidelně objevovaly různé kontroverzní nebo progresivní prvky - mnoho disneyovek odehrávajících se v „exotických lokalitách" lze označit za příklady kolonialistického kýče, čemuž odpovídá i Lví král. Ale zároveň se dětem nabízejí i náročné chvilky, které musejí dodatečně zpracovávat. Už v Bambim  (1942) se objevil motiv smrti rodičů. Jeden z klíčových momentů vývoje dětské psychiky (pochopení konceptu smrti, uvědomění si vlastní konečnosti a toho, že rodiče nebudou vždy s nimi) snad ale nikdy nebyl tak drásavý jako ve Lvím králi.

Lvíče Simba je nejenom svědkem smrti svého otce, vůdce smečky Mufasy, ale zároveň se domnívá, že je za jeho smrt zodpovědný a v hanbě a s pocity viny utíká pryč. Mnoho diváků si ze Lvího krále pamatuje především legrační pasáže, kdy se Simba spřátelí se surikatou Timonem a prasetem Puumbou, kteří ho naučí životnímu přístupu Hakuna Matata („hoď to za hlavu"). Publikum je tím v rámci vyprávění svedeno vytěsnit z hlavy traumatický zážitek, který se ale posléze vrací. A dospělému Simbovi nezbývá než se s ním doslova a do písmene poprat.

Stín viny

Hodně se v souvislosti se Lvím králem zmiňují jeho inspirační zdroje. Jedna ze scenáristek Irenne Mecchi popsala na úvodní poradě koncept jako „Bambi potkává Hamleta" neboli zkráceně „Bamlet". Simba je jako Hamlet, zlý strýček Scar jako Claudius, Timon and Pumbaa jsou Rosencrantz a Guildenstern.

Foto: Aktuálně.cz

Některé prvky jsou převzaté i z Richarda III. a prapůvodní schéma „pomsty mladého následníka trůnu vyhnaného do exilu" vychází už ze staroegyptské mytologie (Mufasa je jako Osiris, Scar jako Set a Simba jako Horus) - objevuje se tu i scéna setkání syna s duchem svého otce.

Dodnes se ovšem kromě přiznaných, náležitě vznešených inspirací připomíná i kauza plagiátorství - zdá se, že The Lion King má hodně společného s japonským animovaným seriálem Jungle Emperor od Osamy Tezuky ze 60. let, v němž se hlavní hrdina dokonce jmenuje Kimba. Disneyho film je lépe a svižněji vyprávěný a obsahuje mnohem silnější emoce a dokonce více dbá na reálie: jména postav vycházejí ze svahilštiny; lvi žijí v jasně hierarchizovaných smečkách a nežijí v džungli. Přesto dodnes na americkém studiu leží stín viny, protože od počátku inzerovali své dílo jako kompletně originální počin.

V současnosti ale působí Lví král přese své silné téma zastarale; mnohem více v porovnání s dnešními vícevrstevnými a ironicky laděnými snímky vyvstává lehce nepříjemně jeho patos, výchovnost a koneckonců i zvláštní ideologie předurčenosti, kdy jen někomu je souzeno, aby byl králem. Ne nadarmo v tomto motivu někdo může vidět přesvědčení amerických politiků o vlastní nadřazenosti či předávání prezidentského „žezla" jen těm ze „správných rodin".

Dlužno podotknout, že vidět v tom přímou a záměrnou alegorii, nebo dokonce jakousi předpověď vývoje reálné politické situace, se dosti míjí účinkem. Těžko však popřít, že se jedná o dílo vyznávající udržování statu quo - včetně vysvětlení filozofie o „věčném koloběhu života, kde všichni mají vědět, kde je jejich místo".

Mnohem schematičtěji a nebezpečněji taky dnes vyznívá křesťanská symbolika (ve filmu zastřená formou zdánlivě pohanského rituálu), s níž je uveden na scénu Simba. A vyloženě překvapí, jakým způsobem je prezentovaný Scar - bývá totiž rámován tak, aby připomínal „lstivého muslima", k čemuž dopomáhá např. noční měsíc, jenž v nočních scénách, kde Scar účinkuje, má typický tvar jako v islámské symbolice.

Foto: Aktuálně.cz

Tehdy šlo o běžný stereotyp - ostatně disneyovky jsou plné rasistických a xenofobních stereotypů většinou používaných kvůli komickému účinku. Dnes by takový rodinný film tak snadno vzniknout nemohl, protože by byl hned chápán jako propaganda.

Dabing a 3D

Pro české publikum však tyto vedlejší podtexty zůstávají víceméně neviditelné. Ostatně, kdo si všimne i různých záměrných obrazových vtípků jako opakovaně se zjevující ikony Mickeyho Mouse nebo nápisu SFX, který vytvoří na chvilku rej světlušek? Dohady, které původně okolo této scény panovaly, se točily kolem toho, zda jde o nápis SEX, ve skutečnosti jde ale o zaužívanou zkratku pro speciální efekty (Special eFects, viz třeba název tohoto snímku).

Českému publiku toho při sledování Lvího krále unikne zkrátka hodně, především původní hlasy herců, ať už „Mr. Beana" Rowana Atkinsona v roli ptačího pobočníka Zazu, Matthewa Brodericka coby dospělého Simby, Whoopi Goldbergové coby jedné z hyen a především Jeremyho Ironse coby padoucha Scara a Jamese Earla Jonese coby Mufasy. Ještě štěstí, že i při obnovené premiéře zůstal snímku původní dabing, kde Mufasu namluvil Miroslav Moravec, který vládnul podobným a zcela nenapodobitelným barytonem jako James Earl Jones (známý především jako Darth Vader a soudce Thulsa z Barbara Conana). 

Proto pro připomenutí a srovnání můžete vzít zavděk dvěma videi - zde a zde. Na nich je vidět dokonalá souhra animace a původního dabingu, kdy lze ocenit dokonalou práci s charaktery postav a na malé ploše pocítit širokou paletu emocí.

P. S. 3D formát u Lvího krále nově zviditelňuje, že o prostorové efekty se tvůrci animovaných filmů snažili již dávno. Ohromné množství záběrů je tak komponováno jako jízda do hloubky, a to nejenom z „božského nadhledu", ale objevují se tu i záběry z vlastních očí. Rovněž mnohokrát se obraz skládá z několika plánů, kdy se pečlivě dbá na perspektivu a zdůrazňování toho, co se nachází v popředí. To, že nyní bylo technicky umožněno, aby první plány nebo různé objekty nabyly na plastičnosti, je jenom dovedením do důsledku původní snahy tvůrců udělat dokonalý spektákl.

Zároveň se ovšem trochu nepříjemně připomíná, že hlavní problém u sledování 3D filmů není trojrozměrnost, ale občasná trhanost pohybů objektů na plátně. Je to dáno příliš nízkým počtem snímků za vteřinu, což vyřeší až nástup formátů s 48 nebo 72 okénky za vteřinu oproti dnešním čtyřiadvaceti.

Zatímco dnešní kompletně počítačově animované snímky představují již povinný standard a některé již nejsou příliš vynalézavé v tom, jak docílit dojmu prostorovosti, Lví král je umělecké dílo, které se o tento dojem snažilo, aniž by skutečné 3D mělo k dispozici. Nic na této vynalézavosti formálních prostředků nemění ani to, že výsledkem jsou často silně kýčovité obrázky.

Lví král 3D
Lion King 3D
Žánr: Animovaný
Režie: Roger Allers, Rob Minkoff
Obsazení:
Délka: 89 minut
Premiéra ČR: 01.09.2011
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Fotbalista Procházka přestoupil z Plzně do Górniku Zabrze

Fotbalista Roman Procházka po sezoně a půl opustil Plzeň a přestoupil do Górniku Zabrze. Třicetiletý slovenský záložník podepsal s dvanáctým týmem polské ligy smlouvu do konce června 2021 s opcí.

Procházka přišel do Plzně v létě 2018 z Levski Sofia. V české lize odehrál 35 zápasů, v nichž vstřelil devět gólů. Celkově za Viktorii nastoupil ve 46 soutěžních utkáních. Nejvíce se blýskl předloni v listopadu v Lize mistrů na půdě CSKA Moskva, kde vyrovnávací brankou načal obrat na 2:1. Západočeši poté prošli do jarní fáze Evropské ligy.

V Plzni v prosinci skončil trenér Pavel Vrba a jeho nástupce Slovák Adrián Guľa před dnešním odletem na soustředění do Španělska zúžil kádr mimo jiné o Procházku.

"Na angažmá ve Viktorii budu velmi rád vzpomínat, zejména pak na fanoušky, kteří byli vždy skvělí. Plzeň budu i nadále sledovat a přeji jí hodně štěstí," uvedl Procházka pro web plzeňského klubu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy