Recenze: Léky, lži a nenávist. Svůdná diagnóza Ameriky

Jan Gregor Jan Gregor
13. 4. 2013 8:00
Vedlejší účinky jsou podvratným thrillerem z farmaceutického prostředí
Foto: Bontonfilm

Recenze - Jeden z nejplodnějších a nejzajímavějších amerických filmařů Steven Soderbergh ohlásil už poněkolikáté ústup ze světa filmových pláten a vypadá tentokrát ve svém postoji docela přesvědčeně. Kritizuje přístup producentů a studií k filmařům a oázu tvůrčí svobody a nezávislosti vidí v práci pro televizi, které se chce od nynějška výhradně věnovat.

Pokud svoje slova naplní, Vedlejší účinky jako jeho poslední film pro kina jsou pádným důkazem, o co v jeho osobě Hollywood přijde. Tenhle thriller z farmaceutického prostředí je skvělá žánrová zábava a zároveň inteligentní filmařina, která neustále podvrací divácká očekávání.

Foto: Bontonfilm

Několik filmů v jednom

Jak už to tak bývá u Soderbergha zvykem, Vedlejší účinky spojují několik žánrů v jednom příběhu a i když se atmosféra v průběhu filmu několikrát zásadně změní, nemá člověk pocit nějakých násilných švů ve vyprávění. Všechny zvraty do sebe hezky zapadají až do uspokojivého, možná až příliš polopatického závěru (že by onen producentský tlak, o kterém režisér mluvil?). Ale ani ten nedokáže sympatický zážitek zkazit.

Film se rozjíždí jako psychologická studie deprese ve stylu Romana Polanského. Po prologu, v němž nás kamera provede zakrvaveným interiérem bytu, kde se očividně stalo něco nehezkého, se vracíme o tři měsíce nazpátek a seznamujeme se s Emily (Rooney Mara), jejíž manžel Martin (Channing Tatum) se vrací po několika letech z vězení, kde seděl za podvody s hedgeovými fondy. Jeho návrat ale v Emily jen prohlubuje stavy úzkosti a jednoho dne to v podzemní garáži napere autem přímo do zdi, naštěstí bez větších zdravotních následků.

Foto: Bontonfilm

V tu chvíli má film náladu trochu jako Soderberghův čtyři roky starý film Dívka na přání, v němž popisoval citovou vyprahlost manhattanské smetánky z perspektivy luxusní call girl, kterou si pikantně zahrála slavná pornoherečka Sasha Grey.

Emily pak ale v nemocnici naváže kontakt s psychiatrem Jonathanem Banksem (Jude Law) a začne k němu chodit na sezení. Uznávaný doktor se horko těžko snaží udržet vztah ke koketní klientce na profesionální úrovni, brzy se bohužel ukáže, že antidepresivum, které ji předepsal, má dost nepříjemné vedlejší účinky v podobě nespavosti a náměsíčného chování.

Foto: Bontonfilm

V této fázi příběhu je snímek sofistikovanou satirickou úvahou o vlivu farmaceutického průmyslu na naše životy. Snad všechny postavy se udržují při životě pomocí nějakých „chemických brášků" a volba mezi různými preparáty je důležitým a častým tématem hovorů.

Soderbergh si také všímá neetického propojení doktorů s lékovou lobby. Banks jako odborná kapacita například dostává nehorázné peníze od jedné ze společností jen za to, že se „podílí na výzkumu" a nabízí svým pacientům, že budou testovaný lék dostávat zadarmo v rámci klinické studie.

Příběh tak má náběh na to, aby se stal procedurálním thrillerem o zlovolnosti výrobců pilulek, který odhaluje špatně nastavená pravidla systému. To je také oblíbená Soderberghova disciplína. V Trafficu - Nadvládě gangů poukazoval na nefunkčnost války proti drogám, v nedávné Nákaze zase na vady v zabezpečení proti rychle se šířící smrtelné epidemii.

Foto: Bontonfilm

Peníze, láska, nenávist

Jenže potom dojde k oné nepěkné smrti naznačené v úvodu a jedna z hlavních postav se odporoučí ze scény příběhu. A člověku začne pomalu docházet, jak si s ním tvůrci hrají, když se žánr najednou překlopí do čistého filmu noir s rafinovaným, až trochu bláznivě komplikovaným komplotem, jehož hybnou silou je tradiční trojkombinace peníze, láska a nenávist.

Soderberghův chladně odtažitý režijní styl se k filmu skvěle hodí, protože mu dodává realistický tón a vyvažuje tak určitou béčkovou přepjatost zápletky. Snímek by ale tak přesvědčivě nefungoval, nebýt výborně napsaného scénáře Scotta Z. Burnse, který si vodí diváka, kam potřebuje, aniž by člověk získal dojem, že se s ním hraje nefér hra.

Burns už v minulosti se Soderberghem spolupracoval na nedoceněném filmu Informátor! - sarkastické studii bájivého úředníčka v potravinářské korporaci, který byl dlouhá léta zdrojem FBI a zásoboval agenty bez jakéhokoli jejich podezření nesmyslnými informacemi. I ve Vedlejších účincích je celá struktura zápletky postavená na grandiózní lži.

Soderbergh dává sbohem Hollywoodu jedním ze svých divácky nejvstřícnějších snímků. Vyslovuje se k duchu doby a kritizuje posedlost léky a praktiky mocných farmaceutických firem. Zároveň ale nabízí ve svém hitchcockovsky laděném thrilleru odpočinkovou zábavu, která je servírovaná v docela sexy obalu.

A jestliže Soderbergh rád ve svých filmech odhaluje symptomy společenských nemocí, ve Vedlejších účincích vystavil Americe svůdnou diagnózu.

Vedlejší účinky
Side Effects
Žánr: Drama, Krimi, Thriller
Režie: Steven Soderbergh
Obsazení: Rooney Mara, Jude Law, Catherine Zeta-Jones, Channing Tatum, Vinessa Shaw, David Costabile, Peter Friedman, Mamie Gummer, Polly Draper, Andrea Bogart, Kenneth Simmons, Brian Distance, Ashlie Atkinson, Ann Dowd
Délka: 106 minut
Premiéra ČR: 04.04.2013
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bezplatnými menstruačními potřebami pro nízkopříjmové se má zabývat ministryně Schillerová, uvedl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitakal dotazům, zda by v Česku bylo možné zajistit bezplatný přístup k menstruačním pomůckám, jak se k tomu rozhodlo jako první na světě Skotsko. Na twitterovém účtu uvedl, že Skotové tím chtějí zbořit stigma menstruace a bojovat s chudobou. U příjmově nejslabších by to podle Babiše bylo možné i v Česku. Řešení má nalézt ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), uvedl Babiš.

"Skotsko bude jako první země na světě všem ženám hradit menstruační pomůcky. Chtějí zbořit toto stigma a bojovat s chudobou. Novináři se mě ptají, jestli by bylo by něco takového možné i u nás. U příjmově nejslabších určitě. Požádal jsem Alenu Schillerovou, aby našla řešení," uvedl Babiš.

V úterý schválený zákon zavádí ve Skotsku, kde žije přibližně 5,5 milionu lidí, právo na bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším hygienickým potřebám při menstruaci. Dostupné budou mimo jiné ve školách, na univerzitách, na úřadech a v dalších veřejných budovách. Pro návrh se podařilo ve Skotsku přesvědčit všechny strany tamního parlamentu. Některé z nich se přitom zpočátku zdráhaly, protože považovaly odhadované náklady 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč) za příliš vysoké a dost možná i značně podhodnocené.

Zdroj: ČTK
Další zprávy